Panorama Českého středohoří
ceskestredohori.cz
turistický
informační portál
Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
 
Menu - reklama
JMÉNO

Litoměřice

Fotogalerie

FOTOGALERIE


DALŠÍ JMÉNA Leitmeritz

TYP město
městská památková rezervace

OBLAST Milešovské středohoří / Dokeská pahorkatina

REGION Litoměřice

GPS
POLOHA
Zobrazit na mapě:
50°32'3.234"N, 14°7'53.093"E
POPIS
Litoměřice, jedno z nejkrásnějších měst na severu Čech leží v nádherném kraji nad soutokem Labe s Ohří v místě, kde z rovinatého Polabí a Poohří zpříma vystupuje masiv Českého středohoří. Zdejší sluncem prozářená krajina byla díky své kráse a úrodnosti nazývána Českým rájem, později se pro ni vžil název Zahrada Čech. Město samotné dnes čítá necelých 25 tisíc obyvatel a může se pyšnit mimořádně bohatou historií stejně jako řadou významných osobností, které jsou s jeho osudy pevně spjaty. Díky architektonickému bohatství je historické jádro Litoměřic památkově chráněno od roku 1950, status městské památkové rezervace drží od roku 1978.

Pomineme-li stopy osídlení z období pravěku, pochází nejstarší archeologické doklady středověkého osídlení z 8. - 9. století našeho letopočtu, k roku 973 se pak váže záznam o existenci kmenového území "Litoměřiců" V průběhu 10. století bylo na tzv. Dómském vrchu v Litoměřicích založeno nové přemyslovské hradiště (písemně doloženo k roku 993), které nahradilo svého staršího předchůdce na nedalekém Tříkřížovém vrchu u Velkých Žernosek. Vedle správní funkce bylo litoměřické hradiště i důležitým centrem duchovním, o čemž svědčí zřízení litoměřické církevní kapituly s kostelem sv. Štěpána v roce 1057. Listina dokládající výše uvedenou skutečnost má hned několik prvenství, je nejstarším dochovaným písemným dokumentem vzniklým v Čechách, přípisek na listině z počátku 13. století zase obsahuje nejstarší dochovanou česky psanou větu.

Rychle rostoucí litoměřická sídelní aglomerace se stala zárodkem vrcholně středověkého města, ustanoveného zde v první třetině 13. století. Město vzkvétalo a záhy získalo všechny atributy středověkého královského města: kamenné domy, kostely, kláštery a v neposlední řadě i městské hradby a brány. Litoměřické městské právo se stalo vzorem pro řadu dalších měst v českém království. Na přelomu 13. a 14. století zde byl vystavěn (dodnes z části dochovaný) královský městský hrad. Ve městě byla provozována četná řemesla, zpracovávaly se zde zejména zemědělské produkty jako např. vinná réva, důležitý zdroj příjmů přinášel městu i labský říční obchod.



Počátek husitské éry se do dějin města Litoměřic zapsal hromadným povražděním přívrženců husitského hnutí. S úmyslem vyhnout se konfrontaci s Janem Žižkou, který nedaleko odsud vystavěl svůj jediný hrad Kalich, připojily se Litoměřice k umírněnému pražskému husitskému svazu. V závěrečné fázi husitské revoluce se dokonce ocitly na straně radikálních husitů. I přes tyto zvraty se městu významnější pohromy spojené s husitskými válkami naštěstí vyhnuly.

Doba renesance přinesla městu další velké období rozkvětu, o čemž dodnes vypovídají bohatě zdobené městské domy nebo mohutné hradby, které byly na počátku 16. století podstatně rozšířeny a modernizovány. Svědectvím o kulturním vzestupu je i skutečnost, že se zde roku 1577 konala i první doložená pitva v českých zemích. Naproti tomu znamenalo následné období třicetileté války 1618 - 1648 dobu strádání, zmaru i nuceného exodu obyvatel města (např. známý literát Pavel Stránský) do zahraniční. Následkem toho pak zůstala více než polovina domů ve městě opuštěných.

Poválečná doba přinesla městu novou tvář v podobě rozmachu barokní architektury (nejvýznačnějšími litoměřickými architekty té doby byli otec a syn Giulio a Octavio Broggiové s italskými kořeny) a také v povýšení původní kapituly (proboštství) na biskupskou diecézi roku 1655. Ta má zde své sídlo při katedrále svatého Štěpána na Dómském vrchu dodnes. Na přelomu 18. a 19. století začíná docházet k jazykové proměně, kdy byla dosud převládající čeština nahrazována postupně němčinou. Vývoj Litoměřic v závěru barokního období poznamenala výstavba mohutné terezínské pevnosti s rozsáhlým systémem předsunutých opevnění, situovaná na protilehlém břehu řeky Labe ve vzdálenosti 3 km od centra města.

V období národního obrození působila v Litoměřicích řada význačných osobností, dvě z nich však patří k čelním osobnostem české kultury. V letech 1799 - 1815 vyučoval na zdejším gymnáziu Josef Jungmann. Díky němu se litoměřické gymnázium stalo první institucí svého druhu, na níž se započalo s výukou českého jazyka. Svůj osud navždy spojil s Litoměřicemi i nejslavnější básník českého romantismu Karel Hynek Mácha. Do Litoměřic se přistěhoval na konci září roku 1836, aby zde započal svoji novou životní etapu advokátního praktikanta. Ta však trvala bohužel jen velmi krátce, již 6. listopadu 1836 následkem infekční choroby Mácha v Litoměřicích umírá. Pohřben byl bez jakéhokoliv většího ohlasu o dva dny později, až s odstupem času se stal jeho hrob kultovním místem.

19. století s bouřlivým hospodářským rozvojem se významně podepsalo na dosavadní podobě města. Dochází k částečnému boření hradeb, čemuž neunikla žádná ze čtyř městských bran (1831 - 1863). Roku 1874 do města vstoupila poprvé železnice, budují se i nové obytné čtvrti. Na počátku 20. století roste význam Litoměřic jako významného vojenského města.

Vznik Československé republiky přivítala zdejší německy hovořící většina se značným odporem, kontrolu nad městem se podařilo československému státu prosadit poměrně pozdě a to až vojenským zásahem 11. prosince 1918. Řešení národnostní otázky zde znovu silně ožilo v souvislosti s nástupem nacistů k moci v sousedním Německu. V roce 1938 byly Litoměřice v rámci sudetského území připojeny k Německu, z města odešlo 5000 obyvatel a na protilehlém břehu Labe mezi Litoměřicemi a Terezínem byla vymezena nově vzniklá státní hranice. Symbolem těchto smutných dnů se stal narychlo zorganizovaný převoz ostatků básníka Karla Hynka Máchy do Prahy. V roce 1944 byl na okraji města zřízen koncentrační tábor, jehož smyslem bylo dodat pracovní síly pro nově budovanou podzemní továrnu Richard, vystavěnou v bývalém vápencovém dole pod vrchem Bídnicí. Sovětské vojsko osvobodilo město 10. května 1945, v letech 1945 - 1946 pak došlo k nucenému odsunu zdejšího německého obyvatelstva.

Dnes jsou Litoměřice velmi vyhledávaným městem a to nejen pro milovníky památek a historie. Velkým lákadlem je například také výstaviště Zahrada Čech, kde se kromě stejnojmenného ovocnářského veletrhu pořádá řada dalších veletržních i kulturních akcí.

Z velkého množství památek a zajímavostí ze stručnosti vybíráme jen ty nejznámější z nich: z části dochovaný systém městského opevnění s hradbami, baštami (v té největší sídlí Správa CHKO České středohoří) a královským hradem (dnes slouží jako regionální vinotéka), barokní biskupská rezidence s katedrálou svatého Štěpána na Dómském pahorku, z mnoha dalších kostelů např. Děkanský kostel Všech Svatých při náměstí či kostel Zvěstování Panny Marie, který funguje zároveň jako výstavní či koncertní síň, Diecézní galerie a muzeum, dům "Na Vikárce" se zpřístupněnou Máchovou světničkou, dům "Kalich" s unikátní renesanční městskou vyhlídkou ve tvaru kalichu, Severočeská galerie výtvarného umění, archaický typ středověkého domu nazývaný "gotické dvojče", věž městského opevnění známá pod jménem "Jezuitská hvězdárna", využívaná dnes jako muzeum loutek, katovna, Oblastní muzeum ve staré radnici na litoměřickém náměstí, divadlo K.H. Máchy, jehož budova z roku 1822 je nejstarší divadelní budovou v Čechách, zpřístupněné městské podzemí atd.

Výčet turistických zajímavostí v blízkosti Litoměřic by dal rovněž na velmi dlouhý seznam. Na jeho předním místě by neměla chybět hlavní krajinná dominanta vrch Radobýl nebo již zmíněná pevnost Terezín se svou pohnutou historií. Na okraji místní části zvané Pokratice, kde se roku 1796 narodil legendární zločinec Václav Babinský, se nachází vrch Mostná hora s rozhlednou a také jedna z nejvýznačnějších botanických lokalit Českého středohoří - přírodní rezervace Bílé stráně. V její blízkosti pak naleznete i zajímavý skalní útvar Kočka.

PŘÍSTUP
Do Litoměřic vede hlavní silnice od České Lípy (I/15), Štětí (II/261), přes nový most generála Chábery od Lovosic (slouží jako dálniční přivaděč z dálnice D8) a přes starý most od Terezína. Do Ústí nad Labem lze využít cestu přes Lovosice a nebo po několika místních komunikacích na pravém břehu řeky Labe. Litoměřicemi prochází dvě samostatné železniční tratě. Elektrifikovaná dvoukolejná trať č. 72 z Ústí nad Labem přes Mělník do Lysé n.L. (nádraží Litoměřice město u autobusového nádraží) a trať č. 87 vedoucí z Lovosic přes Úštěk do České Lípy (zastávka Litoměřice Cihelna a Litoměřice horní nádraží). Městem rovněž prochází velmi oblíbená mezinárodní Labská cyklostezka a opomenout nelze ani možnost přicestovat do Litoměřic turistickou lodí po Labi. K dopravě po městě pak lze využít i služeb zdejší městské autobusové dopravy.
VLAK Litoměřice město (trať č. 72), Litoměřice Cihelna (trať č. 87), Litoměřice horní nádraží (trať č. 87)
AUTOBUS autobusové nádraží v centru města v těsném sousedství nádraží Litoměřice město
PARKOVÁNÍ Velké placené parkoviště přímo na centrálním náměstí, v okrajových částech města parkování zdarma
ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY Litoměřice. Turistický průvodce
Vlastivědný sborník Litoměřicko

Pokud máte zájem přispět odborným či zajímavým článkem k tomuto místu, napište nám e-mail či zprávu přes formulář. V případě věcného komentáře či názoru k tomuto místu použijte prosím diskuzního fóra (viz níže).
ODKAZY Oficiální stránky: www.litomerice.cz
Litoměřice na Wikipedii: Wikipedia.org

Pokud znáte zajímavý odkaz k tomuto místu, zašlete nám e-mail či zprávu přes formulář.
AUTOR Jiří Šedivý, květen 2014
DISKUZE Diskuzi k tomuto místu zobrazíte zde
DALŠÍ CÍLE
Bílé stráně

Bílé stráně (3 km)


Radobýl

Radobýl (3,5 km)


Kamýk u Hlinné

Kamýk u Hlinné (4,5 km)


Plešivec

Plešivec (5,5 km)


Labské údolí

Labské údolí (5,5 km)


Hradiště

Hradiště (6 km)


Křemín

Křemín (6 km)


Holý vrch

Holý vrch (7 km)


Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech

Kostel v Zahořanech (7 km)


Liščín

Liščín (7 km)


Dlouhý vrch u Litoměřic

Dlouhý vrch u Litoměřic (8 km)


Varhošť

Varhošť (8 km)



Turistika > Města a obce > Litoměřice

Úvod
Napište nám
Copyright
Dolní banner