Pozůstatky jediného sídelního hradu nejslavnějšího českého Vojevůdce Jana Žižky z Trocnova na temeni mohutného, 536 m vysokého stejnojmenného vrchu nad Třebušínem. Ačkoliv se běžnému návštěvníkovi nemusí zdát tato zřícenina ničím výjimečná, jedná se z odborného pohledu o mimořádně zajímavý doklad vývoje hradního stavitelství, přesahující svým významem nejen hranice Českého středohoří, ale i celé České republiky.
První zmínka o hradu pochází z května roku 1421, kdy Jan Žižka obsadil se svým vojskem vrch nad Třebušínem. Není sice zcela zřejmé, zda hrad, nesoucí ve svém názvu symbol husitské víry, vybudoval jako novostavbu či zda přestavěl starší opevněný objekt. Ještě téhož roku došlo k neúspěšnému pokusu katolické strany v čele s děčínským pánem Zikmundem z Vartenberka rozestavěný hrad dobýt. Po tomto neúspěchu přistoupil Zikmund z Vartenberka k nové strategii a na sousedním kopci zbudoval jako protiváhu Kalicha nový hrad, nazvaný Panna (Marie). O něco později nechal tentýž pán vybudovat na protilehlé straně ještě hrad Litýš, čímž došlo k sevření Kalichu ze dvou stran. Vzhledem k neustálým vojenským aktivitám zavítal slavný husitský vojevůdce na svůj hrad, po němž se od roku 1422 uváděl jako "Jan Žižka z Kalicha", jen sporadicky. Nicméně i tak stihl do roku 1423 dobýt a obsadit sousední nepřátelský opěrný bod, hrad Pannu. Po Žižkově smrti se nacházel Kalich v držení jeho příbuzných, bratra Jaroslava (zemřel r. 1428) a sestry Anežky. Zdá se, že hrad přežil i závěr husitských válek, ačkoliv pod jeho hradbami řinčely zvláště ve druhé polovině třicátých let hlasitě zbraně. Obýván byl i nadále, ale jeho význam postupně klesal. Nelze vyloučit, že byl ještě v roce 1467 úspěšně obléhán vojskem husitského krále Jiříka z Poděbrad. Obýván nejpozději až do 90. let 15. století, poté byl jako řada podobných hradů pro svou obtížně přístupnou polohu a nepotřebnost ponechán svému osudu.
Bez zajímavosti nejsou ani novodobé dějiny objektu. Roku 1868 měl být v rámci výstavby Národního divadla odvezen do Prahy symbolicky i jeden kámen z Kalicha. Transport kamene inicioval známý podřipský rolník a politik Václav Kratochvíl, akce však byla zastavena nepřejícím litoměřickým hejtmanem. Přesto byl připravený kámen později dopraven alespoň na Kratochvílův statek v Lounkách a v roce 1893 vztyčen jako památník na jeho hrobě v Krabčicích. V 80. letech 19. století byla v severovýchodní části hradu postavena výletní restaurace, přičemž byly využity i stávající hradní sklepy. Na jižním skalisku byl zřízen prosklený vyhlídkový gloriet. Roku 1886, po několika letech provozu, byla restaurace V důsledku nevalného zájmu turistů opuštěna a záhy obě novodobé stavby zanikly.
Z hlediska stavebního vývoje je dosud nezodpovězenou otázkou, zda se tu nacházel hrad ještě před příchodem Jana Žižky. Pokud ano, mohla stát v jeho čele na skále nad přístupovou cestou staršími popisy zmiňovaná válcová bergfritová věž. V době husitských válek byl hrad každopádně důmyslně opevněn. Důraz byl kladen především na ochranu přístupové komunikace. Ta byla ještě v dostatečné vzdálenosti od hradu chráněna zemním opevněním, dochovaným dnes jen v podobě nevýrazných terénních reliktů. Protože hrad samotný nebyl natolik rozlehlý, aby do svých hradeb pobral celé Žižkovo vojsko, soudí se, že právě předpolí hradu mohlo zároveň sloužit jako chráněné vojenské tábořiště. Nejprogresivnější složku hradu však představuje tzv. vysunuté opevnění, které je nejen českým ale možná i evropským unikátem. Jedná se o oválnou zemní baštu, zpevněnou kamennou plentou, chráněnou na vnější straně příkopem a valem. Ta byla s vlastním hradem spojena asi 10 m širokým a necelých 70 m dlouhým opevněným koridorem. Odsud bylo možno ostřelovat velmi dlouhý úsek přístupové cesty a oddálit tak kontakt nepřítele se samotným hradem.
Vlastní hrad zaujímal nejvýše položené, skalnaté temeno hory. Jeho východní i západní úbočí bylo chráněno parkánovou zdí. Cesta vstupovala do nitra hradu shodně s dnešní trasou a to pod severním skaliskem, tedy v místě odkud vybíhalo výše popsané vysunuté opevnění. Zde se nacházela i první dnes nedochovaná hradní brána. Cesta obtáčela severní skalisko z levé strany a nelze vyloučit, že byla přerušena ještě dvěma dalšími, dnes již nedochovanými branami. Poté ústila do širšího prostoru, který byl přehrazen hradbou s dosud dobře dochovaným torzem branské věže. Na severním skalisku vpravo nad cestou se měla nacházet již výše uvedená válcová věž, žádné stopy po ní se však nedochovaly. Stejně tak se příliš nedochovala ani zástavba hradního jádra sevřeného mezi severním a jižním skaliskem a obvodovou hradbou na východní straně. K vidění je zde prohlubeň po hradní cisterně a zejména stopy původně podsklepené tříprostorové budovy s dochovaným pozůstatkem jednoho sklepení. Na jižním skalisku s úchvatným výhledem do kraje jsou dodnes patrné skrovné základy čtverhranné věže, která měla být dle tradice sídlem samotného Žižky.
Použité zdroje:
Smetana, J. - Gabriel, F. 1982: K otázkám datování, typu a funkce hradu Kalicha u Litoměřic, Folia historica Bohemica 4, 49-82.
Karta hradu Kalicha na stánkách: www.hrady-ceskeho-stredohori.cz a www.castles.cz (funkční odkazy níže)
