Celá stráň je zajímavě členitá, shora lemovaná pásmem keřů (líska, svída krvavá, jeřáb muk, zimolez kozí list), pod kterými se daří spoustě rostlin, na jaře zde najdeme okrotici bílou, vstavač nachový, kokořík vonný aj. Travnaté svahy kombinované s lesními porosty vytvářejí vhodné prostředí pro rostliny náročné a vzácné, jako je např. střevíčník pantoflíček, tořič muchonosný, pětiprstka žežulník, plamének přímý, třemdava bílá, len žlutý a tenkolistý, bradáček vejčitý, vemeník dvoulistý, sasanka lesní, koulenka prodloužená, medovník meduňkolistý, lilie zlatohlávek.

Podél potoka, pod stromovím tvořeným převážně jasany, roste jarmanka větší, pryskyřník kosmatý, kostival hlíznatý, zvonečník klasnatý a řada dalších rostlin.

S postupným střídáním ročních období přichází i čas jiných rostlin, v červenci je stráň zaplněná bělozářkou větevnatou, objeví se květy čilimníku černajícího, černohlávku velkokvětého, hvězdnice chlumní, hlaváče šedavého, ožanky kalamandry, jehlice trnité, dobromysli obecné, celíku zlatobýlu, hladýše širolistého, ojediněle se nalezne i hořec křížatý. V září jsou stráně i přilehlé okolí posety zdravínkem jarním, světlíkem lékařským, pcháčem bezlodyžným, smldníkem jelením aj. V nejnižších partiích se najde pcháč bělohlavý a několik ocúnů podzimních. Některé květy přetrvávají až do pozdního podzimu, např. hořeček brvitý, čičorka pochvatá, hlaváč šedavý.

V roce 1989 zde proběhl základní inventarizační průzkum, při němž bylo zjištěno celkem 475 druhů vyšších rostlin, nově zde byly objeven kruštík růžkatý a pryšec prutnatý.

V sezóně kvetení se po pěšinkách, jimiž je stráň podélně, šikmo i kolmo protkaná, prochází velký počet návštěvníků, včetně zahraničních, všichni s fotoaparáty.

Lokalita je významná i zoologicky, zastoupení tu má teplomilný hmyz, např. dřepčík, luskokaz, nosatec a vzácní měkkýši, celkem zde bylo nalezeno 57 druhů. S rozmanitostí rostlinných druhů souvisí i zjištění jednoho tisíce druhů motýlů, z nichž významný je např. modrásek kozincový. Z 60ti druhů obratlovců např.ropucha zelená, slavík obecný, cvrčilka slavková nebo strakapoud malý. Celé území je pravidelně udržováno podle plánu péče kosením a likvidací semenáčů jasanu a borovice černé.

Z nejhořejších partií jsou krásné výhledy do okolí, jihozápadně na Házmburk, Litoměřice, Radobýl, Bídnici v pozadí s Košťálovem a panoramatem vzdálenějších kopců, napravo na Plešivec, Kamýk a Hradiště.

Vzhledem k těsné blízkosti Litoměřic je místo, zejména dolní část podle potoka, využíváno jako rekreační, bývají zde i dětské tábory.

Použité prameny: wikipedie, CHKO České středohoří - průvodce po maloplošných chráněných územích