Při průjezdu obcí Křešice upoutá pozornost půvabný kostelík, vypínající se na návrší nad železniční tratí mezi dvěma kopci -
Křemínem a Holým vrchem. Jakoby tvořil kulisu k mohutnému
Sedlu, rýsujícímu se v pozadí. Upoutá svojí malebností i zajímavou a neobvyklou architekturou, loď kostela stojí totiž odděleně od věže se zvonicí. Přestože tvoří dominantu Křešic, stojí na pokraji Zahořan, obce připojené ke Křešicím a tvořící dnes její součást.
Při pohledu zblízka je však zřejmý žalostný stav celé stavby, popraskané a odloupané zdivo, vytlučené tabulky oken, vydrancovaný a zpustlý interiér, udržován je pouze přilehlý hřbitov. Jakoby byl tento krásný, raně barokní kostelíček odsouzen k pozvolnému zániku.
Kostel postavil v letech 1653-57 pravděpodobně litoměřický stavitel italského původu Bernardo Spineta pro tehdejšího majitele zahořanského panství, císařského podmaršálka Jana Křtitele de la Crona. Vnitřní úpravy byly dokončeny až koncem 18. století. Hlavní oltář z umělého mramoru z r. 1766 je dílem litoměřického mramoráře M.Hennevogela, čtyři boční oltáře patrně od dalšího litoměřického mistra, M.Tollingera, varhany z r.1711 od D. Kornhausera ze Sokolova, pozdně barokní kazatelna pochází z r.1772. Valená lunetová klenba je bohatě zdobená freskovými malbami a štukovou ornamentikou. Na čtyřhranné zvonici v koutě hřbitova se kdysi nacházely 4 zvony, 3 velké z r.1655 a jeden menší z r. 1749, s německými a latinskými nápisy. Do hřbitovního areálu patří ještě pětiboká pohřební kaple s oltářní architekturou od Fr. Kutschery z konce 18. století. Po roce 1800 se objevily trhliny v klenbě a zdivu, proto byla r. 1816 na kostele i zvonici vyměněna střecha a v letech 1844-45 obě stavby ještě vyztuženy železnými táhly. Vzhledem k narušené statice však destrukce pokračovala a kostel byl proto opuštěn.
Stojí tu dodnes, neobyčejný a působivý, přes všechny potíže přečkal víc, jak tři století. Obyvatelé Zahořan nyní vyvíjejí úsilí o záchranu kostela a zahájili veřejnou sbírku s názvem "Zahořanský kohout", pojmenovanou podle pověsti, která je s kostelem spojená.
Výklenková kaplička na návsi, která byla spolu s kostelem zařazena mezi ohrožené památky Litoměřicka, je již opravená péčí obce Křešice.
Z místa, kde stojí, se otevírají pěkné výhledy na Holý vrch, Křemín, Mlýnský vrch a Sedlo, Trojhoru, Pannu a Kalich.
Použitý zdroj: Umělecké památky Čech 4
