Jeden z nejkrásnějších a nejzajímavějších vrchů Českého středohoří, jeho návštěva je nezapomenutelným zážitkem. I když se svou nadmořskou výškou 457,2m nepatří zdaleka mezi velikány, vyčnívá z rovinatého Poohří jako velmi výrazný vrchol. Spolu se sousedním vrchem
Oblíkem představuje hlavní krajinnou dominantu města Loun, od něhož se nachází 6 km severozápadním směrem. Holé a příkré svahy Rané lákají nejen přírodovědce a turisty za dalekým rozhledem, ale zejména příznivce všech druhů bezmotorového létání, pro něž je tato hora přímo kultovním místem.
Raná je na rozdíl od většiny sousedních kuželovitých vrchů (Oblík, Srdov, Brník, Milá, Křížové vršky) oddělena úzkým, téměř 1 km dlouhým hřbetem podélného tvaru se třemi vrcholy. Přesto se při pohledu od jihozápadu nebo severovýchodu projevuje silueta Rané díky příkrým symetrickým svahům jako typický kužel. Hlavní vrchol se nachází uprostřed hřebenu, dva nižší vrcholy vystupují po jeho bocích (jihovýchodní, severozápadní). Ladné tvary téměř holého vrchu narušují vedle lesovitého porostu na severním svahu i stopy bývalého kamneolomu. Ten se nacházel v blízkosti stejnojmenné vsi, při východním úpatí. Hora samotná dala dokonce jméno jednomu ze čtyř geomorfologických podcelků Milešovského středohoří: Ranské středohoří (někdy též nepřesně nazýváno jako Lounské či Chožovské středohoří).
Z geologického hlediska je Raná tvořena čedičovou horninou (olivinický nefelinit). Podobně jako sousední kopce vznikla vyplněním tektonické trhliny v křídovém útvaru horkým magmatem během sopečné činnosti v období mladších třetihor. Následně došlo k postupnému odnosu měkčích povrchových hornin a tím i k odhalení reliéfu sopečného tělesa.
Díky bezlesému charakteru nalezneme na Rané dochovaná společenstva přirozených středoevropských stepí. Jedná se o velmi cenné ukázky stepních trav, jako je např. ovsíř stepní. Specifické pro Ranou jsou rozsáhlé kavylové stepi, tvořené kavylem sličným (jedna z forem tohoto kavylu: kavyl sličný lysý se vyskytuje pouze na Rané), kavylem péřitým, kavylem chlupatým a kavylem vláskovitým. Mezi další botanické vzácnosti patří např. pupava bezlodyžná prodloužená z čeledi hvězdnicovitých, která se v naší zemi vyskytuje pouze na několika málo lokalitách, dále pak velmi vzácný a kriticky ohrožený jablečník obecný z čeledi hluchavkovitých, hlaváček jarní, divizna brunátná, kozinec bezlodyžný, koniklec luční český, hořec brvitý a další.
Vedle rostlinných druhů je Raná důležitou lokalitou pro řadu živočišných druhů. Ze savců je nvýznačnějším obyvatelem Rané kolonie sysla obecného,pozorována zde byla řada významných druhů ptáků (linduška úhorní, strnad zahradní, bělořit šedý), mimojiné odsud pochází i jeden z mála českých záznamů o výskytu orla stepního (1932). Důležitou součástí vzácného ekosystému jsou i zástupci hmyzu, konkrétně se jedná o střevlíky (Leistus montanus, Harpalus cisteloides), pavouky (pavouk skálovka), chrobáky (Sisyphus schaefferi, Aphodius vaccinarius) nebo motýly, zastoupené například velmi krásným a pro České středohoří typickým otakárkem fenyklovým.
Díky těmto unikátním přírodním charakteristikám byl jihozápadní vrchol Rané prohlášen "Národní přírodní rezervací". Ještě předtím, konkrétně od roku 1936 chránil Ranou před nevhodnými zásahy status rezervace, kterou zde vyhlásilo město Louny. V té době se totiž Raná stala velmi vyhledávaným cílem průkopníků československého plachtění. Od té doby zde totiž dochází, jak tomu u hojně navětěvovaných a sportovně využívaných přírodních lokalit bývá, ke snaze regulovat tyto aktivity v souladu se zájmy ochrany přírody.
Raná byla pro plachtění objevena roku 1932, kdy ji poprvé navštívili členové leteckého spolku při Německé Technice v Praze (Akaflieg Prag). Poté, co si vyřídili všechna potřebná povolení, včetně souhlasných podpisů majitelů všech přilehlých polí, podnikl 2. září téhož roku Erwin Primavesi první bezmotorový let na Rané. Tento počin měl dalekosáhlý ohlas jak mezi dalšími plachtařskými spolky tak mezi početnými návštěvníky, pro které se stala podívaná na vzduchoplavce vděčným cílem. Zřízeny zde byly hangáry, ubikace, plachtařská škola a také lounským pivovarem vybudovaná vyhlídková resturace. Tento provoz gradoval v následujích letech a dá se říct, že trvá dodnes. Z obou stran holý vrcholový hřeben umožňuje využívat jak západních tak i východních větrů a Raná je díky tomu trvalou Mekkou českých rogalistů, paraglidistů a leteckých modelářů. Pro příznivce kluzáků je na úpatí hory u obce Hrádek zřízeno speciální letiště.
Díky dokonalému kruhovému výhledu, který umožňuje pohled přes Dolnoharskou nížinu a přilehlé i vzdálené vrcholky Českého středohoří od Džbánu přes Vladař, Doupovské a Krušné hory a dále až k Ještědu, je Raná oblíbeným cílem turistů i dětí, pro které je pohled na všudypřítomné vzduchoplavce velmi příjemným a zajímavým zpestřením.
