|
Zpráva z botanické exkurze
|
Bylo krásně, slunečno, na obloze se pohupovala bílá oblaka. Nebylo horko, vzduch byl příjemně osvěžující. Dalo by se říct, že počasí bylo jako zrozené pro výlet do přírody, jako zrozené pro výlet do téměř bezlesého, ale o to víc fascinujícího Lounského středohoří. Psala se sobota 23. května 2009 a v Lenešicích na nádraží začínala v pořadí již čtvrtá botanická exkurze o.s. Středohoří sobě.
Nebylo to poprvé a doufáme, že ne naposledy, co nás provázeli vždy ochotní a ve svém oboru znalí Mgr. Karel Nepraš z litoměřického muzea a Mgr. Roman Kroufek z ústecké univerzity. Své znalosti začali nám předávat ještě dříve, než jsme opustili areál kolejiště. Květena železničních tratí, zdá se být totiž oblíbeným tématem botaniků, pramenící patrně z toho, že mozek vědcův jest na počátku výletu vždy velmi čerstvý. Toto zajímavé zastavení i řada dalších zastávek v intravilánu vsi předurčilo i další osud exkurze. Poté co jsme vešli v polnosti za železniční tratí, otevřel se nám nádherný výhled na vrch Ranou, která byla hlavním cílem onoho dne. Ale po pořádku. Nejprve jsme se vydali po polní cestě k bývalé střelnici na jižním úpatí Lenešického Chlumu. Jeho svahy, které jsou zalesněny nevhodnými dřevinami, jsme vystoupili k vodní nádrži ležící pod vrcholem. Následoval výstup na samotný vrchol Lenešického chlumu a sestup do sedla pod Ranou. Odsud jsme již mohli pozorovat kromě zajímavé květeny i všudypřítomné vzduchoplavce, pro které je Raná skutečným rájem. Zcela cíleně jsme se vydali po východní úpatí hory až k restauraci, která leží u samého okraje stejnojmenné vsi. Bylo to příjemné posezení. Vyrazili jsme po cestě stoupající do rozsedliny mezi hlavním a jihozápadním vrcholem. Hlavním předmětem našeho zájmu zde byly samozřejmě rozsáhlé porosty kavylů, vždyť právě Raná patří k nejvýznačnějším a vůbec největším výskytištím tohoto stepního rostlinného druhu v Čechách. Po prohlídce květeny přírodní rezervace v jihozápadní části hory jsme vyrazili na hlavní vrchol, který byl téměř obsypán plachtaři. Výhled do kraje byl úchvatný, stejně jako výklad o zdejší flóře. Když jsme se dostatečně pokochali, následovalo, mimo oficiální program, šampaňské na oslavu narozenin jednoho z přítomných (díky, nečekal jsem to). Pak jsme se již vydali dolů do sedla a ještě níže k obci Hrádek. Protože zajímavých zastavení bylo příliš a čas neúprosně kvapil, rozhodli jsme se proti plánu vypustit cestu na Písečný vrch. Dali jsme přednost stínu v zarůstajícím údolí Hrádeckého potoka, které nás přímočaře vedlo k místu odjezdu. I zde jsme viděli několik velmi zajímavých druhů, které potěšily i zkušené botaniky. A pak již téměř klusem na nádrží k vlaku, který jsme stihli tak akorát. Oběma botanikům patří velký dík za krasný a vjemů plný den. zapsal Jiří Šedivý
Soupis taxonů zaznamenaných a demonstrovaných během botanické exkurze o. s. Středohoří sobě pořádané 23. května 2009 na vrch Raná v Českém středohoříSepsal: Karel NeprašZa názvy druhů zapsaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky je uveden v závorce stupeň ohrožení (C1 – kriticky ohrožený druh, C2 – silně ohrožený druh, C3 – ohrožený druh, C4 – vzácnější druh vyžadující pozornost).
Nejzajímavější a nejcennější společenstvo, které bylo prezentováno, byla rozsáhlá kavylová step na vrchu Raná částečně chráněná v rámci území národní přírodní rezervace. Nejvzácnějšími nalezenými rostlinnými druhy pak byla pupava bezlodyžná prodloužená z čeledi hvězdnicovitých, která se v celé České republice vyskytuje pouze na několika málo lokalitách v Českém středohoří, dolním Poohří a na jižní Moravě a dnes velmi vzácný a kriticky ohrožený druh jablečník obecný z čeledi hluchavkovitých.
vrch Raná
údolí mezi Hrádkem a Břvany
pole u Břvan
hlaváček letní – vzácná žlutokvětá forma (C2) |
|
Úvod Napište nám Copyright Tato stránka byla naposledy aktualizována 19. 6. 2009 |
|