Zapomenutá studánka při severním okraji vísky zvané Sinutec. Na konci 17. století byla voda ze studánky díky svým léčivým účinkům považována za zázračnou a proto byla v její blízkosti zbudována kaple zasvěcená svatému Vítu. Tím zde vznikl malý poutní areál, v němž se kromě studánky a kaple nachází ještě rybníček a staletá lípa.
Pramen studánky vyvěrá do malé zděné stavby, která byla v roce 1933 (jak prozrazuje letopočet vyrytý uvnitř studánky) překryta nevkusným betonovým čepcem. Ze studánky raději nepij! Léta intenzívního hospodaření a hnojení na polích v okolí bohužel učinila své. Kdysi ale právě toto místo bylo místem naděje pro zoufalé ze širokého okolí. Zázračnou vodu ze studánky choří poutníci popíjeli, potírali si jí oči a omývali si jí rány na těle i na duši. S poutním provozem možná souvisí i malý rybníček pod kaplí, v němž bylo možné omýt nejen těla poutníků, ale i dobytčat. Nedivme se. Nejen pro zvířata, ale mnohdy i pro lidi bývala lékařská péče takřka nedostupná, takže většina z nich byla se svými neduhy odkázána na tradiční lektvary, zaříkání a modlitby. A poněvadž od blaha jedné jediné krávy, koně či kozy často bývalo odvislé i jen prosté přežití mnoha rodin, muselo zde asi občas být velmi rušno. K dokonání pouti a celého zdravohojitelného postupu, však bylo třeba učinit ještě jeden krok, a sice ten nejdůležitější: prostřednictvím svatého Víta obětovat či vzdát díky Bohu nejvyššímu v přilehlé kapli svatého Víta.
Po druhé světové válce zarostl poutní areál vegetací, studánka byla zčásti zasypána kamením z polí. Změna nastala až v roce 2009, kdy vznikl Spolek za záchranu kaple svatého Víta, který si dal za cíl zachovat toto místo pro další generace. Obnovuje se cesta ke studánce a její bezprostřední okolí pomalu získává vlídnější tvář.
Použitý zdroj: Kvapil, J. – Honys, V. 2010: Studánkové putování do Sinutce z Libčevse přes Lahovice
