Panorama Českého středohoří
ceskestredohori.cz
turistický
informační portál
Obnova lounských stepí
Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
JMÉNO

Oblík

Fotogalerie

FOTOGALERIE


DALŠÍ JMÉNA Hoblík
Hoblik Berg

TYP hora
národní přírodní rezervace
bývalé poutní místo

OBLAST Milešovské středohoří

REGION Louny

GPS
POLOHA
Zobrazit na mapě:
50°24'40.189"N, 13°48'29.977"E
POPIS
Bezlesá silueta dominantního, 509 m vysokého vrchu Oblíku na jižním okraji Českého středohoří je nedílnou součástí krajinného panorama města Loun. O jeho mimořádném významu z přírodovědného hlediska hovoří status národní přírodní rezervace.

Těleso Oblíku je utvářeno čedičem (odborně: nefelinický bazanit) a vděčí za svůj původ vulkanické činnosti spadající do závěru třetihor. Souběžně s ním vznikly na jedné tektonické linii i sedlem oddělené vrchy Srdov a Brník, které se tyčí za Oblíkem v téměř dokonalém zákrytu a činí spolu s ním jednu z nejlepších ukázek lineární erupce v Českém středohoří. Tento liniovitý původ má samozřejmě vliv i na protáhlý tvar hory. Ačkoliv je pro Oblík typická silueta vrchu s plochým sešikmeným vrcholem, můžeme ho od jihozápadu a zejména od severovýchodu vnímat jako téměř dokonale špičatý kužel. Jeho příkré svahy dosahují sklonu 30 - 45 stupňů a přecházejí místy do skalních formací a drolin. Za vlhka zde pak může docházet (zejména na severním a západním svahu) i k lokálním sesuvům.

Ani historie Oblíku není rozhodně bez zajímavosti a to zejména díky poloze v sousedství královského města Loun. V této souvislosti byl zachycen na rytině Jana Willenberga datované k roku 1604, čímž patří mezi nejstarší vyobrazené hory naší země. Lounští byli a jsou na tento vrch náležitě hrdi, ne náhodou právě odsud vezli kámen pro slavnostní zahájení stavby Národního divadla.



Dominantně se tyčící Oblík vzbuzoval, stejně jako řada dalších vrcholů Českého středohoří, lidský zájem již od pravěku. Svědčí o tom i nález spony z keltského období na jeho vrcholu. Kultovní význam nepozbyl ani v období středověku, o čemž vypovídá záznam z roku 1506 o vysvěcení kaple. Ta sice zanikla za třicetileté války, avšak již v roce 1667 zde byl vztyčen dřevěný kříž. K němu byly pravidelně pořádány svatojiřské poutě a tak stavba nové kaple, zasvěcené právě svatému Jiří, na sebe nenechala dlouho čekat. Její počátky jsou datovány rokem 1675 a doložena je zde ještě k roku 1787. Před polovinou 19. století však tato památka, jejíž základy můžeme na vrcholu Oblíku pouze tušit, opět zanikla. A tak je zde jedinou lidskou stavbou světelný maják určený pro bezpečnost leteckého provozu.

Nejen vrchol hory byl člověkem hojně využíván. V dlouhém období od půle 15. do poloviny 18. století se na sluncem vyhřátém jihozápadním úpatí pěstovala vinná réva. Zde se nacházela i stejnojmenná vesnice "Oblík", zmiňovaná poprvé již roku 1335. Za zničující třicetileté války ji však potkal stejný osud jako kapli na vrcholu hory. Ještě do konce 17. století byl na místě zaniklé vsi zřízen hospodářský dvůr, který se tu nalézá dodnes.

Botanické poměry Oblíku vycházejí z orientace jeho svahů. Jak je pro osamoceně stojící vrchy lounského středohoří zcela typické, zaujímá jejich severní stranu křovinný a nevysoký lesní porost, zatímco jižně exponovanou stranu ovládá porost stepní. A právě tato stepní, druhově mimořádně bohatá společenstva představují spolu se skutečností, že se jedná o nejsušší oblast Čech, tu nejcennější a nejvýznamnější část zdejší přírodní rezervace. Nalezneme zda tak například řadu kavylů: kavyl vláskovitý, chlupatý, Ivanův, tenkolistý, sličný a kavyl olysalý, který je v České republice kriticky ohrožený. Dále je zde ze vzácných druhů k vidění ovsíř stepní, kozinec bezlodyžný, kozinec dánský, kozinec rakouský, hlaváček jarní, koniklec luční český, divizna brunátná, vlnice chlupatá, chrpa chlumní, bělozářka liliovitá a nepřeberná řada dalších. Bez zajímavosti však není ani křovinný a lesní porost na severním svahu, kde se vyskytuje hojně například bažanka vytrvalá, kopytník evropský, jaterník trojlaločný, dymnivka dutá, prvosenka jarní atd. Bohaté zastoupení lísky bývá vysvětlováno tím, že tu byla vysázena záměrně jako zdroj kůlů pro potřeby zdejších vinic.

Z pohledu říše zvířat je Oblík spolu s protilehlým vrchem Raná jednou z nejvýznamnějších sucho a teplomilných lokalit bezobratlých živočichů v Čechách. Z brouků se jedná o zvláště hojné zastoupení střevlíkovitých, jichž zde bylo napočítáno více než sto druhů. Zajímavostí je také např. saranče Stenobothrus eurasius nebo sklípkánek Atypus muralis, pro návštěvníky jsou však podstatně více atraktivní motýli a to otakárek fenyklový spolu s otakárkem ovocným. Podrobný výzkum prováděný zde v letech 1982-1983 navíc prokázal výskyt 81 druhů obratlovců, kde byli zastoupeni zejména ptáci (66 druhů), např. dudek chocholatý, moták pilich, bělořit šedý atd., z plazů se pak jednalo například o užovku hladkou.

Jak bylo zmíněno již v úvodu, je Oblík pro znalce přírody mimořádně vzácnou lokalitou. Proto byl v roce 1967 prohlášen za státní (dnes "národní") přírodní rezervaci. Se sousedními vrchy Srdov a Brník je navíc zařazen i do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita určená k ochraně stepních společenstev. Součástí jeho ochrany je i regulace porostu, zajišťovaná v minulosti přirozeným způsobem pastvou skotu a ovcí. Přestože se daří pastvu opět pomalu zavádět, agresivní druhy, k nimž patří zejména cizorodý akát, musí být i nadále hubeny ručně. Díky výjimečným přírodním charakteristikám je na Oblík navíc směřována řada odborných výzkumů a diplomových prací.

Vrchol Oblíku nabízí nádherný výhled do kraje a proto je také oblíbeným místem výletů. Na rozdíl od protilehlé Rané zde platí z důvodu ochrany přírody naprostý zákaz bezmotorového sportovního létání.

PŘÍSTUP
Na Oblík vede zeleně značená turistická cesta směřující sem od Loun přes Dobroměřice a rozhlednu na Červeném vrchu. Dále pak pokračuje do sedla, oddělujícího Oblík od dvojice vrchů Srdov a Brník, odkud směřuje do malé obce Mnichov. Oblík lze navštívit rovněž ze vsi Chraberce případně i z nedaleké Rané.
VLAK Dobroměřice (6,5 km), Sinutec (4,2 km) pozor jen příležitostný provoz tzv. Švestkové dráhy
AUTOBUS Mnichov (1,5km), Chraberce (2,2 km), Raná (3 km)
PARKOVÁNÍ V obcích Mnichov (1,5km), Chraberce (2,2 km), Raná (3 km)
ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY Oblík, Srdov a Brník I. (Květa Roznětínská)
Oblík, Srdov a Brník II. (Květa Roznětínská)
Výlet na Oblík (Jana Haasová)

Pokud máte zájem přispět odborným či zajímavým článkem k tomuto místu, napište nám e-mail či zprávu přes formulář. V případě věcného komentáře či názoru k tomuto místu použijte prosím diskuzního fóra (viz níže).
ODKAZY Přehledný popis vrchu s dalšími odkazy na použité zdroje na: Wikipedia.org
Podrobné přírodovědné informace na: www.cittadella.cz
Obnova lounských stepí: www.ochranaprirody.cz

Pokud znáte zajímavý odkaz k tomuto místu, zašlete nám e-mail či zprávu přes formulář.
AUTOR Jiří Šedivý, aktualizováno únor 2012
DISKUZE Diskuzi k tomuto místu zobrazíte zde

Turistika > Hory a skály - Přírodní rezervace > Oblík

Úvod
Napište nám
Copyright
Dolní banner