ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
 
Menu - reklama

JMÉNO

Sedlo

FOTOGALERIE

DALŠÍ JMÉNA Levínské Sedlo
Geltschberg
Jelečský vrch

TYP hora
přírodní rezervace

OBLAST Verneřické středohoří

REGION Úštěk/Litoměřice

GPS
POLOHA
Zobrazit na mapě:
50°35'39.163"N, 14°15'49.470"E
POPIS
Se svými 726 m zaujímá tento mohutný, tefritový hřeben vulkanického původu, protažený téměř v severojižním směru, 4. místo na seznamu nejvyšších vrcholů ve Středohoří, současně je dominantou Verneřického Středohoří. Nachází se asi 7 km severozápadně od Úštěku. Spolu se znělcovým Malým Sedlem (534 m) tvoří jeden hřbet, zdálky připomínající starobylé koňské sedlo.

Nejvyšší vrchol se nazýval Májový kámen. Rozsáhlá suťová pole v příkrých svazích jsou stabilizována přirozenými listnatými porosty, místy až pralesovitého charakteru. Svým ojedinělým vrcholovým uspořádáním se Sedlo liší od ostatních kopců ve Středohoří, hranolovou odlučností horniny vznikly na mnoha místech skalní věže, komíny, hradby, sloupy a sloupky zvláštních, podivných a neobvyklých tvarů. Mezi těmito zajímavými skalními útvary se vine turisticky značená stezka, návštěvníci mohou obdivovat fantazii přírody, neboť skalky jsou tvořené jakoby z desek naskládaných na sebe tu vodorovně, tu šikmo, někde i vertikálně. Pěšina kopíruje ostrý táhlý hřeben, při putování z Lovečkovic se u silničky před rozcestím pod Malým Sedlem tyčí Trojmezný kámen s letopočtem 1804, někdejší hranice tří panství. Napravo od značené cesty těsně před stoupáním se nalézá malá, nově upravená studánka se stříškou. Na jednom z nejvyšších skalisek je zabudován dřevěný kříž. Z vrcholové cesty, která svým charakterem připomíná v Českém středohoří jinak nevídanou vysokohorskou hřebenovku, vybíhají tu a tam odbočky k jednotlivým vyčnívajícím skalním terasám s dílčími výhledy: Západně na Litýš, Kalich, Pannu, Trojhoru, Dlouhý vrch, Liščín, Radobýl, Košťálov a další vršky, východně na Říp, Labe, rybník Chmelař u Úštěku, Ronov, Vlhošť a za nimi za dobré viditelnosti i hřeben Krkonoš. Na nejvyšším vrcholu se rozprostírá nevelká plošina, mezi mohutnými listnatými stromy se naklání do strany slepenec z kamení a betonu, pozůstatek nějaké dávné stavby. O něco níž, na další vyhlídkové terase otevřené k jihozápadu, je umístěna vrcholová kniha. Zápis na první straně vypovídá, že kronika, zakládající tuto tradici, sem byla dána v květnu 2003. Od té doby do září roku 2010, kdy sem byla umístěna v pořadí již třetí kniha, navštívilo kopec asi 16 000 turistů. Podepsán Jarda Daneš.

Určitě stojí za zmínku, že během svého pobytu v liběšickém jezuitském klášteře, v r.1679, vystoupil na Sedlo vlastivědec a propagátor českého jazyka Bohuslav Balbín. Ve své knize "Krásy a bohatství České země" zanechal podrobný popis cesty i výhledů do krajiny. Podrobně o tom zde.



Při dlouhém sestupu východním úbočím, od rozcestí Pod Luhem, se otevře po levé straně úžasná vyhlídka na skalní hradby a cimbuří, zejména v zimních a jarních měsících, kdy jsou stromy bez listí. Klesání pokračuje lesem, smíšeným s jehličnatými stromy, převážně smrky, nelze minout bez povšimnutí tři malá, uměle vyhloubená jezírka, stupňovitě seřazená, nejvýše uložené je v předjaří obsypáno květy devětsilu bílého. Za silničkou s krásnými výhledy na Ronov, Vlhošť a rozhlednu u Náčkovic vede značka kolem mauzolea, rodinné hrobky průmyslníka Josefa Edlera Schrolla, posledního majitele liběšického panství. Hrobku nechal postavit v r.1881 v anticko-řeckém stylu na půdorysu řeckého kříže podle projektu stavitele Zettela. 100 m. za mauzoleem se nachází poslední vyhlídka, rovněž s dřevěným křížem, na osadu Horní Vysoké.

10.9.1968 byla na Sedle zřízena Národní přírodní rezervace o rozloze 42,2 ha, motivem ochrany se stal přirozený listnatý les s bukem a klenem a typickou květenou, reprezentovanou měsíčnicí vytrvalou, lilií zlatohlavou, hrachorem pannonským, starší prameny uvádějí ještě okrotici dlouholistou a o. červenou, na obnažených skalách potom tařicí skalní, kosatcem bezlistým a hvězdnicí alpskou. Z fauny se zde vyskytuje např. ořešník kropenatý, datel černý, hýl obecný, lejsek černohlavý a kulíšek nejmenší, z bezobratlých hojní motýli - batolec červený a bělopásek topolový.

PŘÍSTUP
1. Po zelené značce od Třebušína přes Horní Týnec a Malé Sedlo na vrchol, sestup východním svahem kolem jezírek a mauzolea přes Horní Vysoké, Nad Lovečkovicemi, Přední Nezly a dál až do Velkého Března.

2. Po červené značce (nevede na vrchol) od Levína přes Horní Vysoké, Malé Sedlo, Trnobrany do Úštěka.

3. Po žluté značce z místa Nad Lovečkovicemi přes Trojmezí (u lesa se dá zaparkovat) na rozcestí Pod Malým Sedlem, dál po zelené značce.

VLAK Liběšice (3,6 km)
AUTOBUS Horní Vysoké (2,2 km), Lovečkovice (3,2 km)
PARKOVÁNÍ v obci Horní Vysoké (2,2 km)
parkoviště v lese při pravé straně silnice vedoucí z Lovečkovic do Horního Týnce (2,2 km)
ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY Podzimní výprava na Sedlo
Sedlo a Hořidla
Bohuslav Balbín: Sedlo (popis před r. 1681)
Vysokohorský přechod Českého středohoří

V případě, že máte zájem přispět odborným článkem, věcným komentářem či zajímavým názorem k tomuto místu, napište nám e-mail na info@ceskestredohori.cz
ODKAZY Sedlo na podzim a v zimě: www.treking.cz

vložit odkaz
AUTOR Zdena Vojtíšková, listopad 2011, aktualizováno: říjen 2012

Turistika > Hory a skály Přírodní rezervace > Sedlo
Úvod
Napište nám 
Copyright
Dolní banner