Nejvýše položený hrad Českého středohoří s nadmořskou výškou 594 m se nachází na osamělém čedičovém vrcholu nad obcí Řepčice. I když tu dnes na místo hradních staveb spatříte jen různé terénní hrany, plošiny a prohlubně, představuje tato zřícenina spolu s nedalekým
Kalichem velmi zajímavou pamětihodnost z doby husitství.
Existence hradu Panna zcela koresponduje z dobou husitských válek, založena byla pravděpodobně před rokem 1422 Zikmundem Děčínským z Vartenberka jako protiváha 2 km vzdáleného hradu Kalicha, který zde nechal vybudovat nejslavnější a zároveň nejobávanější husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova. Na opačné straně Kalicha byl Zikmundem z Vartenberka pravděpodobně ze stejných důvodů vybudován i hrad Litýš, který spolu s Pannou svíral husitský Kalich ze dvou stran. Žižka se nehodlal s tímto stavem smířit a roku 1422 vytáhl se svým vojskem proti Panně. Výsledek této vojenské akce není znám, z historických pramenů je však zřejmé, že již následujícího roku se Panna nacházela v držení husitů. Hejtmanem na Panně byl v té době Hašek Čelechovec z Kralovic. V rukou radikálních husitských bojovníků se Panna nacházela ještě po bitvě u Lipan. Její posádka odmítala hrad vydat a tak byla na počátku roku 1437 svolána hotovost Litoměřického kraje a Pannu oblehla. Obležení k úspěchu dlouho nevedlo, obrat přišel až v okamžiku, kdy byl nedaleko Prahy zajat hradní hejtman z Panny, který se snažil pro obležený hrad vyjednat pomoc. Na jeho příkaz se pak posádka Panny vzdala a hrad byl rozbořen, aby se již nikdy nemohl stát opěrným bodem odpůrců císaře Zikmunda a státního pořádku.
I to je pravděpodobně důvodem, proč se na Panně nedochovaly žádné pozůstatky zděné architektury. Spolu s tím je nutné poznamenat, že Panna nebyla původně budována jako panské sídlo, ale jako provizorní vojenský objekt. Také proto mohlo být užito namísto zděných konstrukcí spíše dřevěných palisád a různých terénních úprav, jako tomu bylo při budování polních ležení. Faktem zůstává, že o středověké stavební podobě hradu toho není příliš známo. Obecně se předpokládá, že se hlavní obytná stavba nacházela na uměle vytvořené plošině v prostoru skalního hřebene na vrcholu hory. To dokládají i výsledky archeologického bádání, které právě v tomto prostoru zjistily existenci kachlových kamen. V severním svahu hned pod vrcholovým hřebenem je dodnes dobře patrna velká, uměle vytvořená plošina se zaobleným okrajem, nazývaná někdy jako prostřední hrad. Z ní sestupuje cesta na další úroveň, která se nachází v prostoru jižního svahu. Jedná se o jakousi terasu členěnou řadou terénních prohlubní a výběžků, která mohla být kdysi tzv. dolním hradem. Ještě větší záhadou ale zůstává existence příkopu s valem, který obíhá jižní úpatí hory v dosti značné vzdálenosti od vlastního hradu.
Kromě zbytků hradu samotného, potěší oko turisty nádherný rozhled do kraje a také geologické zajímvosti, mezi které patří např. mohutná skalní palice a malá puklinová jeskyně nacházející se při jihovýchodní patě vrcholového skaliska.