Rašeliniště ve svahu Bukového vrchu mezi Milešovem a Kostomlaty pod Milešovkou je jediným rašeliništěm v Milešovské části Českého středohoří a současně i největším rašeliništěm celého středohoří.
Milešovské středohoří je oblastí, v níž převažují samostatně čenějící sopečné kužely s příkrými srázy. Takový krajinný reliéf neposkytuje pro vznik rašelinišť příliš vhodné podmínky. Proto je zde přítomnost rašeliniště chápána jako věc dosti mimořádná. Jeho vznik zapříčinil mohutný sesuv ve východním svahu Bukového vrchu, který zde vytvořil bezodtokou pánev. Dle jiných názorů byla tato pánev v dávné minulosti částečně upravena lidskou rukou ve snaze vybudovat zde chovný rybník. Tomu by mohl nasvědčovat i průběh lesní cesty, která zde plní fukci hráze.
V rašeliništi se nachází dva ostrůvky živé rašeliny. Významným rostlinným druhem, jemuž se zde dobře daří, je uměle vysazená masožravka rosnatka okrouhlolistá ( Drosera rotundifolia). V pozdním létě zde pak hojně rozkvétá žlutými kvítky bublinatka jižní (Utricularia australis), za zmínku stojí i přítomnost suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium). Jinak je rašliniště považováno z floristického hlediska za velmi chudé a nevyvinuté, což svědčí o jeho relativně malém stáří.
To stejné lze vyslovit i v případě zdejší fauny. Nevelké stáří rašeliniště totiž dokládá i absence tyrflobiontních či tyrfofilních druhů hmyzu, obvykle vázaných na rašeliník. Zoolologické průzkumy prokázaly v areálu rezervace celkem 87 druhů obratlovců. Z obojživelníků vázaných na vodu se jedná o čolka obecného (Tritulus vulgarit), kuňku obecnou (Bombina bombina), ropuchu zelenou (Bufo viridis), skokana hnědého (Rana temporaria) či skokana ostronosého (Rana dalmatina). Za nejvýraznějšího zástupce savců bývá uváděn hrabošík podzemní (Microtus subterraneus.)
Roku 1952 bylo jezírko Pod názvem "Rašeliniště pod Bukovým vrchem" prohlášeno chráněným územím. V roce 1969 pak došlo k jeho sloučení s chráněným územím "Bukový vrch" (ochrana květnatých bučin s buky dosahujícími stáří až 190 let), které se rozkládá se na přilehlém suťovém svahu. Tím vznikla přírodní rezervace nesoucí název "Březina" o celkové rozloze 11,6 ha. Součástí ochranné péče o rašeliniště jsou nutné regulační zásahy, mající zamezit jeho zarůstání břízou a orobincem širolistým.
Vedle tohoto rašeliniště jsou v Českém středohoří známy již pouze dvě menší rašeliniště nacházející se v jeho Verneřické části na pravém břehu Labe. Jedná se o rašeliniště nedaleko Sedla a nedávno nově zjištěné
rašeliniště na vrchu Matrý u Čeřeniště.
