Typická zřícenina hradu v Českém středohoří, zaujímající vrchol sopečného kuželu (552,6 m). Nachází se 1 km jihovýchodně od Milešova.
Hrad Ostrý náleží spíše k těm mladším hradům na českém území, vybudován byl totiž až na sklonku husitských válek. Předpokládá se, že byl založen až někdy po roce 1432, kdy došlo k rozdělení společného majetku dvou bratrů z rodu Kaplířů ze Sulevic. Zatímco prvnímu z nich, Gerunkovi, zůstal Milešov, připadl Václavu Kaplíři ze Sulevic pozemkový majtetek, na němž si zbudoval hrad Ostrý. Jméno hradu Ostrý, německy nazývaného také Schrafenstein (= Ostrý kámen), se v souvislosti s Václavem Kaplířem objevuje v písemných pramenech poprvé roku 1436. Díky své poloze na vrcholu strmé hory byl hrad dobře chráněn před dělostřelbou, která se právě v této době (za husitských válek) dočkala velkého rozmachu. V neklidné době 30. - 40. let 15. století poskytoval hrad Ostrý svému zakladateli dostatek bezpečí. A nejen to, rodové větvi svého zakladatele dal i nové jméno, Václav a jeho potomci se od té doby nazývali Osterskými ze Sulevic. V jejich vlastnictví setrval Ostrý až do přelomu 70. - 80. let 15. století, poté přešel do majetku jiné větve Kaplířů, která ho držela až do roku 1505. Další majitelé se v držení hradu rychle střídali. Když v roce 1535 Albrecht z Valdštejna (jmenovec slavného vojevůdce) prodával zdejší panství svému bratru Janovi, sídlícímu na tvrzi v Bílém Újezdě, byl hrad Ostrý uváděn jako součást majetku. Avšak při majetkové směně v roce 1565, kdy panství získal Jan Černín z Chudenic, byl hrad již značen jako "zámek pustey Vostrey". Stárnoucí stavba na strmém skalnatém kopci již nevyhovovala dobovým nárokům na pohodlné bydlení.
Někdy před rokem 1784 se jistému zedníkovi z nedaleké vsi zdálo, že na hradě nalezl peníze. S povolením od vrchnosti zbudoval prý na hradě dřevěný pivní šenk i s tanečním parketem a mimoto zde prováděl i různé výkopy. Poklad údajně nenalezl, jen staré podkovy a "jiné haraburdí". Ani jeho pivnici štěstí nepřálo, neboť byla stržena divokou vichřicí. Na hrad Ostrý nezapomněla ani lidová slovesnost. Ta praví, že se na zpustlém hradě usídlili bratři Paška a Pole, obávaní loupežníci zdejšího kraje. V okolních vsích o nich dodnes kolují živé příběhy i písně.
Hradu byl vystavěn na skalnatém vrcholu, kolem kterého stoupala pozvolně přístupová cesta. Ta byla v západním svahu pod skalnatým hřebenem přehrazena první, dnes již nedochovanou branou, za kterou se nacházelo první předhradí. Tím stoupala cesta dále ke druhé, rovněž nedochované bráně. Ta se nacházela za místem, kde ještě dnes vystupují po pravé straně cesty viditelné pozůstatky zdí. Jedná se patrně o torzo bašty, která chránila prostor před druhou branou. Nad ní se do dnešních dob dochovalo valeně zaklenuté sklepení. Třetí brána, jejíž pozůstatky jsou dodnes dochovány, byla přístupná schodištěm pouze pro pěší. Ve svahu pod schodištěm se nacházela ještě jedna bašta, zpevňující zde průběh původní obvodové hradby.
Za třetí branou se nacházelo dvoudílné jádro hradu. Z jeho přední části se vstupovalo předpokládanou čtvrtou branou do zadní, nejvýše položené části hradu. Na jejím konci se nacházela polygonální bašta, přístupná kdysi z hradního jádra lávkou. Jejím úkolem bylo chránit předhradí a přístupovou cestu.
Z hradu je nádherný rozhled do širého okolí - rozhodně stojí za návštěvu. V současnosti se o pořádek na zřícenině stará nedávno založená iniciativa, SPOLEČENSTVÍ PŘÁTEL HRADU OSTRÝ.
