Zdaleka viditelná zřícenina středověkého hradu na 481,1 m vysokém vrchu typického kuželovitého tvaru, který se tyčí přímo nad Třebenicemi. Dramatický vzhled osiřelých zbytků hradního paláce na skalnatém vrcholu, stejně jako úžasný výhled do kraje, který se odsud nabízí, řadí Košťálov k nejlíbeznějším a také nejnavštěvovanějším místům Českého středohoří. Jižní svahy hory jsou Vzhledem k výskytu vzácných rostlinných společenstev chráněnou přírodní památkou.
Počátky košťálovského hradu jsou obestřeny nejistotou. První zmínka o něm pochází z roku 1372, kdy se tu udála zvláštní příhoda, o níž hovoří dobová kronika. Do hradního paláce uhodil Blesk, který uhodil do hradního paláce, sjel do světnice v níž pobýval hradní purkrabí Aleš mladší ze Slavětína se svou manželkou. Nic vážného však nezpůsobil, než to, že oběma přítomným sežehl ozdobné špice na jejich střevících. Pro středověké mravokárce se pak tento skutek stal důkazem Božího trestu za přílišný přepych v němž si panstvo libovalo. O tom, kdy a kým byl hrad založen však žádné zprávy nehovoří, obecně se tak soudí, že u zrodu hradu mohli stát páni z Házmburka. V roce 1422 se o dobytí Košťálova pokoušeli husité, ovšem marně. V této době byl hrad v držení Kaplířů ze Sulevic, kteří zde sídlili až do poloviny 16. století. Poté začali majitelé užívat namísto nepohodlného Košťálova ke svému bydlení dvě nově vzniklé tvrze ve stejnojmenné obci pod hradem, stejně jako podstatně lépe přístupný hrad v nedaleké Skalce. Kdysi pevný hrad byl tak ponechán svému osudu a začal postupně chátrat. Zdivo zříceniny bylo sice před první světovou válkou zakonzervováno, v současnosti však opět podléhá nemilosrdnému zubu času.
Hrad Košťálov se skládá z malého hradního jádra, umístěného na vrcholovém skalisku a z podstatně rozsáhlejšího předhradí, které se rozkládalo na plošině pod ním. Jádro je tvořeno nejlépe dochovanou a v podstatě i jedinou stojící stavbou celého hradu. Jedná se o zbytky paláce obdélného půdorysu, z nějž se dochovalo obvodové zdivo přibližně do výše prvního patra s pozůstatky okenních i dveřních otvorů. Původně se jednalo o několikapodlažní stavbu, kterou navíc obíhala obvodová hradba. Za příkopem V níže položeném prostranství se rozkládalo předhradí s hospodářskými, provozními i obytnými stavbami, nechyběla zde ani hlavní hradní brána. Dnes tu však nalezneme jen sporé zbytky zdí.
Díky vzácné teplomilné květeně, která obývá sluncem prohřáté skalnaté jižní svahy, byla tato část košťálovské hory prohlášena roku 1960 za chráněnou přírodní památku. Z chráněných druhů rostlin se zde setkáme například s hlaváčkem jarním, koniklecem lučním českým, kosatcem bezlistým, tařicí skalní a modřencem tenkokvětým. Navíc zde žije početné množství motýlů (zdokumentováno zde bylo 606 druhů, např. pernatěnka zimolezová, otakárek fenyklový, otakárek ovocný či okáč skalní) a 85 druhů obratlovců (např. slepýš křehký, kalous ušatý, hýl obecný, lasice hranostaj atd.).
Působivá silueta strmého skalnatého vrchu se zříceninou nepřitahuje pouze milovníky přírody a dávné historie, ale i básníky a malíře. Zapůsobila již v první polovině 19. století na Karla Hynka Máchu a působí i na umělce současné. Stejně úchvatný pohled, jaký se nabízí při pohledu na zříceninu z dáli, oplácí zřícenina každému, kdo na její vrchol vystoupí. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patří v Českém středohoří k nejúchvatnějším.
