ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
 
Menu - reklama

Zpráva z botanické exkurze
Milešov – úpatí a svahy masivu Březiny – Milešov

Předpověď na neděli 26. května 2013, tedy na den, kdy se měla konat tradiční botanická exkurze, nebyla příliš příznivá. Byla vyloženě nepříznivá a na autobusové zastávce toho rána v Milešově jsme museli smutně konstatovat, že byla i výjimečně přesná. Počasí se dlouho drželo a to přesně do 8:40, tedy přibližně do okamžiku zahájení exkurze. Téměř ve stejný moment se spustil vytrvalý liják, který nás, pokud si dobře pamatuji, věrně provázel po celý výletní den. V tu dobu samozřejmě ještě nikdo netušil, že se jedná o předzvěst ničivých záplav, které o týden později naplno propuknou po téměř celých Čechách.

Moudře jsme se proto rozhodli zkrátit exkurzi tak, abychom stihl autobus odjíždějící z Milešova zpět ve 13:20 a vydali jsem se vstříc v mokrém slova smyslu za botanickým poznáním. K našim tradičním průvodcům, jimiž byli ostřílení botanici Roman Kroufek a Karel Nepraš, přibyl tentokrát i pan Pitek, znalec a milovník přírody pod Milešovkou v jedné osobě, kterýžto více než zajímavě doplnil botanický výklad a to zejména ze zoologického a lesnického pohledu. Překvapením byl i relativně vysoký počet účastníků, který v tomto deštivém a relativně i chladném počasí dosahoval ke slušné třicítce.

Jak bývá zvykem, započali první dva jmenovaní průvodci svoji rozpravu o zdejší květeně hned v obci, konkrétně u rybníčku pod zámeckou skálou. Odsud jsme pak pokračovali směrem k místnímu fotbalovému hřišti. Zde jsme opustili červenou značku stoupající k vrcholu Milešovky, zahaleného po celý den do šedivých mraků, a vydali se lesní cestou směrem k brodu přes Milešovský potok. Za ním jsme pokračovali přes silnici vedoucí do Černčic okolo sochy svaté Anny a pak dále přes více než vlhké louky až na další silnici vedoucí do Kostomlat. Z té jsme odbočili na velkou, samozřejmě silně zmáčenou louku, jejíž rostlinní zástupci potěšili a snad i zahřáli většinu přítomných, jichž byl i přes veškeré krušné podmínky téměř nezměněný počet.

Poté co jsme se dostatečně pokochali nádhernými vstavači a úpolíny, následoval přesun k jedinému známému rašeliništi v Milešovské části Českého středohoří, nacházejícímu se v areálu přírodní rezervace Březina. Protože České středohoří neskýtá vlivem své značné členitosti pro vznik rašelinišť příliš vhodné podmínky, je zde něco takového chápáno jako naprostý unikát. Za svůj vznik vděčí mohutnému sesuvu, který zde vytvořil bezodtokou pánev. Dle jiných názorů se o jeho současnou podobu zasloužil, byť v hluboké minulosti, právě člověk a to ve snaze upravit tuto pánev na chovný rybník. Ať tomu bylo tak či onak, pohled na deštěm zkrápěné rašelinné jezírko stál rozhodně za to. Současně jsme se dozvěděli, že v nedávné době byly v Českém středohoří, identifikovány další dvě menší rašeliniště a to na vrchu Matrý u Čeřeniště a nedaleko Sedla.

Odsud zamířily naše kroky po pěšině vzhůru, abychom nahlédli do té části rezervace, jejímž smyslem je ochrana starého bukového lesa. Po stejné pěšině jsme se vrátili vzorně na asfaltovou cestu, po které jsme pokračovali směrem k Milešovskému Kloci a odsud již lesní cestou na silnici vedoucí k Milešovu. Zde již proběhla závěrečná část exkurze, tedy vyhlášení tipovací soutěže, kolik že rostlin z červeného seznamu se nám podaří během dne zaznamenat. Správná odpověď zněla 16, jméno nejlépe tipujícího (16) pak naleznete o jeden odstavec níže.

A protože autobus odjíždějící ve 13:20 byl již dávno pryč, nezbylo nám, než se namačkat do aut ostatních účastníků výletu s volnou kapacitou vozu a nechat se přiblížit ke svým domovům, za což všem ochotným automobilistům touto cestou děkujeme. Na závěr zbývá poznamenat, že exkurze v nás zanechala hluboké a na dlouho nesmazatelné dojmy, na čemž má dozajista velký podíl i ten již několikrát zmiňovaný vytrvalý déšť.

Za o.s. Středohoří sobě

zapsal Jiří Šedivý

Vybrané druhy prezentované při botanické exkurzi

Připravil: Karel Nperaš

Osmý ročník botanické exkurze pořádaný o. s. Středohoří sobě byl zaměřen na představení květeny a vegetace Milešovského středohoří. Zdejší rostlinstvo se oproti nižším a teplejším polohám Českého středohoří vyznačuje absencí většiny teplomilných druhů, vyšší je naopak zastoupení rostlin charakteristických pro vlhčí louky, potoční nivy a objevují se zde již i prvky typické pro podhorské bukové lesy.

stupeň ohrožení podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012):
C1 – kriticky ohrožený druh
C2 – silně ohrožený druh
C3 – ohrožený druh
C4a – vzácnější druh vyžadující pozornost

Milešov, obec
ruderální vegetace, udržované trávníky, zídky, rybník

  • mochna husí
  • tařice skalní (C4a) erbovní rostlina skal v Českém středohoří, v dubnu svými zlatožlutými květy zdobí velkou část skalních výchozů především v údolí Labe; v Milešově roste na skále pod zámkem, odkud se rozšířila i na blízké zídky
  • rdest kadeřavý
  • pampeliška
    pampeliška (Taraxacum) je podle aktuálních znalostí a taxonomického pojetí druhově nejbohatším rodem naší květeny; v současné době je rozeznáváno zhruba 200 druhů a je pravděpodobné, že tento počet není konečný; rozlišování jednotlivých druhů je značně náročné a proto se mu podrobněji věnuje v celé republice pouze několik specialistů; v běžné botanické praxi je proto používáno pouze rozlišování do sekcí; většina běžných druhů ruderálních stanovišť, úhorů a kulturních trávníků spadá do sekce Ruderalia
  • vlaštovičník větší
  • sleziník routička
  • rochodník šestiřadý
  • kakost smrdutý
  • křídlatka japonská
  • orlíček obecný
    zplanělé nebo vysazené rostliny; populace nepůvodních rostlin se často vyznačují vyšším zastoupením růžově nebo bíle kvetoucích jedinců, obvyklá barva květů u rostlin v původních populacích je modrá; v Milešovském středohoří se však vyskytují také původní populace orlíčku, především v okolí cest, při okrajích pasek a v lesních světlinách

    cesta v remízku pod Kalvárií směrem ke sv. Anně
    křoviny, ruderalizovaný druhotný les
  • trnovník akát
  • modřín opadavý
  • svízel přítula
  • bršlice kozí noha
  • pryskyřník plazivý
  • pryskyřník kosmatý
  • pryskyřník prudký
  • kerblík lesní
  • líska obecná
  • okrotice bílá (C3)

    lesní cesta od Kalvárie ke sv. Anně
    dubohabřiny, jasanovo-olšový potoční luh
  • plicník tmavý
  • hrachor jarní
  • svízel vonný
  • jaterník podléška
  • zběhovec ženevský
  • bledule jarní (C3)
    v Milešovském středohoří původní druh; populace v některých potočních nivách jsou dosud velmi početné a pěkně zachovalé
  • lilie zlatohlávek (C4a)
  • vraní oko čtyřlisté
  • kontryhel

    cesta od sv. Anny na Lipovky
    luční prameniště, jasenina, křoviny
  • ostřice trsnatá (C4a)
  • zběhovec plazivý
  • skřípina lesní
  • prvosenka jarní (C4a)
  • vikev křovištní (C4a)

    Lipovky
    fragmenty střídavě vlhkých luk, kulturní louky
  • koromáč olešníkovitý (C3)
    vzácnější druh z čeledi miříkovitých, až v létě rozkvétá světle žlutým květenstvím podobným většině ostatním druhům z příbuzenstva mrkve; pro odlišení nejpodobnějších druhů je dobré pozorovat listové špičky, které jsou u koromáče fialové; v Milešovském středohoří poměrně častý, roste nejčastěji na střídavě vlhkých loukách na vápnitých půdách
  • kouhoutek luční
  • kontryhel
  • kopretina irkutská
  • skřípina lesní
  • rozrazil potoční
  • pryskyřník plazivý
  • pcháč bahenní
  • pcháč šedý

    po silnici od Lipovek k Adolfkám
    dubohabřiny, potoční luhy, silniční příkop
  • lýkovec jedovatý
  • krtičník hlíznatý
  • plicník tmavý
  • pcháč různolistý
  • pcháč bahenní
  • ostřice třeslicovitá

    Adolfky
    střídavě vlhké louky
  • prstnatec májový (C3)
  • úpolín nejvyšší (C3)
  • ostřice prosová
  • ostřice obecná
  • ocún jesenní
  • rdesno hadí kořen
  • kozlík dvoudomý (C4a)
  • svízel severní (C4a)
  • bradáček vejčitý (C4a)
  • ostřice trsnatá (C4a)

    PR Březina
    rašeliniště, květnatá bučina
  • rašeliník
    rašeliniště pod Bukovým vrchem v území PR Březina je v území Českého středohoří zcela ojedinělým zjevem, protože zdejší klimatické ani terénní podmínky vývoj tohoto typu vegetace běžně neumožňují; rašeliniště vzniklo ve zvodnělé depresi sesuvného území při úpatí strmého svahu
  • suchopýr úzkolistý
  • orlíček obecný (C3)
  • původní populace
  • bažanka vytrvalá
  • starček vejčitý
  • lilie zlatohlávek (C4a)

    cesta od PR Březina severně M. Kloce k silnici na Milešov
    potoční luhy, lesní prameniště, smrkové kultury, náhradní březové výsadby
  • krtičník stinný (C4a)
  • brusnice borůvka
  • pcháč bahenní

    Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of Czech Repuglic: 3rd edition. – Preslia, 84: 631–645.


    KOMPLETNÍ FOTOGALERIE - ZDE



  • Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze
    Zpráva z botanické exkurze

    Encyklopedie > Cestopisy > Botanická exkurze "Milešov - Březina"

    Úvod
    Napište nám 
    Copyright
    Dolní banner