Za houbami na přírodní památku Skalky u Třebutiček
Zpráva z mykologické exkurze

Když bylo před rovnými deseti lety (2005) zakládáno občanské sdružení Středohoří sobě, diskutovali jsme různá témata naší činnosti a tedy i náplň exkurzí plánovaných po Českém středohoří. Již tehdy zazněl hlasitý zájem po mykologické exkurzi. Nevím tedy zda tomu bylo v souvislosti s gurmánskými sklony našich členů, vzpomeňme například na nikdy nenaplněný projekt Gurmánského průvodce po Českém středohoří nebo naopak na několikrát realizované "Středohořské jamování, aneb Souboj marmelád v rytmu jazzu" či zda tomu bylo z úplně jiných pohnutek. Každopádně, až nyní podařilo se tento odvěký sen členstva sdružení naplnit a to díky nezištné ochcotě Mgr. Lucie Zíbarové, ktará zavítala na naši letošní botanickou exkurzi (o botanické výpravě do Zubrnic čtěte zde).

Sen se stal skutečností a to v sobotu 10. října 2015 na železniční zastávce v Křešicíchu Litoměřic. Po stručném a nezbytném úvodním slovu, jež bylo nakonec o něco málo delší něž několik nákladních a osobních vlaků, které přesně ve stejný moment jakoby náhodou projížděli okolo naší skupiny, jsme se vydali do přírody. Do počtu nás bylo na mykologickou exkurzi akorát, poté co se k nám přiadli někteří místní a opozdilci, vyšplhala se účast někam nad dvacítku. Zde je na místě poznamenat a také rovnou poděkovat, že se exkurze zúčastnili i dva další mykologové (omlouvám se - jejich jména si již nepamatuji) a také Ing. Jarmila Jandová z občanského sdružení "Pro Zahořany", kteří doplnili hlavní výklad o další fakta a zajímavosti.

První exempláře hub jsme objevili ještě v intravilánu obce Zahořany, následovala trvalaá řada dalších a to i přesto, že podmínky k výskytu hub nebyly vzhledem k předešlému dlouhému suchu zrovna ideální. O jaké druhy hub se jednalo nechávám na jiných, můj výčet by nebyl ani kompletní ani přesný a tak se radši zaměřím na popis trasy kudy jsme šli. Ze Záhořan jsme vystoupali na západní předpolí Holého vrchu, kde se nachází obnovený křížek a úžasné vyhlídkové místo. Působivému výhledu dominuje kostel kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech s vrchem Křemínem v pozadí a fotovoltaickou elektrárnou v popředí, která úspěšně mírní příval pozitivních emocí plynoucích z radosti nad malebností zdejší krajiny. Zde jsme odbočili po nově vykotlané pěšině vedené po severozápadní hraně Holého vrchu, až jsme se dostali až do krásného dubového háje. Zde vdeoucí exkurze nalezla a v zápětí i představila asi nejvzácnější exponát toho dne a to hřib pružný, který budil zejména mezi přítomnými fotografy velkou pozornost. Na otevřené louce v příkrém severním svahu nás očekávaly nejen skvosty z říše hub (a že tam také byly), nýbrž i jedna zajímavost ze světa rostlin a to kvetoucí hořeček nahořklý. Poté jsme sestoupili na zarostlou lesní cestu vedoucí úžlabinou po severním úpatí Holého vrchu do sedla pod vrchem Skalky.

Zde pokračovala exkurze ve stejném duchu, její poklidnou atmosféru narušoval snad jen déšť zrajících žaludů, který se snášel na naše hlavy. Vystoupali jsme podél lesní cesty těsně pod vrchol a poté sešli na okraj leasa na obec Třebutičky, kde se nám otevřel nádherný výhled na vrch Sedlo u Úštěka. Poté jsme se začali vracet severním svahem zpět do místa, kde jsme na území přírodní památky Skalky u Třebutiček vstoupili. Během této cesty jsme narazili i na další zajímavost, kterou si neodpustím zmínit. Byl jí nález půvabně načervenalé houby připomínající po rozkrojení pohled na volský jazyk, což čemuž vděčí i za své stejnojmenné lidové. Pozornost vzbudila zejména poté, když byl prezentován způsob její úpravy, obsahující taktéž osmihodinové máčení v mléku, aby se poté mohla stát chutným a poživatelným pokrmem. Byla zároveň i jakousi pomylsnou tečkou za naší houbovou výpravou, na konci lesa jsme se oficiálně rozloučili a vydali se každý svou cestou. Vedoucí exkurze Mgr. Lucie Zíbarové ještě jednou velký díky za krásně strávený den.

Jiří Šedivý
Úsí n.L., 4.12. 2015