Panorama Českého středohoří
ceskestredohori.cz
turistický
informační portál
Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
 
Menu - reklama
JMÉNO

Vrkoč

Fotogalerie

FOTOGALERIE


DALŠÍ JMÉNA Vrkoš
Warkotsch
Workotsch

TYP skalní útvar
geologická zajímavost
národní přírodní památka
vyhlídkové místo

OBLAST Verneřické středohoří

REGION Ústí n.L.

GPS
POLOHA
Zobrazit na mapě:
50°37'53.655"N, 14°2'52.623"E
POPIS
Čedičový skalní hřbet na levém břehu labského údolí v okrajové části města Ústí nad Labem, který lze považovat za učebnici sopečného vývoje. Jeho masiv je názornou ukázkou sloupcovité odlučnosti čediče a to do tvaru obráceného vějíře. Díky této jedinečnosti se dostal do geologických knih celého světa a také proto byl prohlášen národní přírodní památkou.

Geologický původ tohoto skalního útvaru spadá do období miocénu. Tehdy došlo vlivem sopečné činnosti k proražení desky křídových pískovců, jejíž pozůstatky jsou patrné v podobě odkryvu merboltického souvrství vpravo od cesty k vodopádu. Trhlinou v desce se vyhrnulo vzhůru horké magma, které se na povrchu rozlilo do tzv. příkrovu, jehož dodnes viditelným pozůstatkem je skalní stěna přilehlého Vaňovského vodopádu. Postupné chladnutí magmatu pak způsobilo rozpukání horniny do pravidelných čedičových sloupců, orientovaných k ploše tuhnutí. Zatímco v případě skalního amfiteátru u vodopádu vznikly pravidelně kolmé sloupy o průměru 1-2 m, byly podmínky tuhnutí uvnitř trhliny zcela odlišné. Působily zde tlaky z několika stran zároveň, které způsobily unikátní uspořádání do tvaru obráceného vějíře. Ten se skládá z tenkých, pěti až šestibokých čedičových sloupků s průměrem do dvaceti centimetrů. Následná eroze spojená s prouděním řeky Labe, které si zde vymlelo hluboký kaňon, pak přispěla k odnosu málo pevných křídových hornin, čímž došlo k vypreparování pevné čedičové žíly vyplňující původní trhlinu.

O sopečném původu tohoto skalního masivu vypovídá i složení jemnozrnné hmoty čediče, v níž zkušené oko geologa rozpozná vyrostlice olivínu a pyroxenu, místy i několikamilimetrové dutinky s bílými zeolity.



Bez zajímavosti není ani odvození jména Vrkoč. Toto slovo je totiž zároveň výrazem pro silný pramen vlasů, jenž má podoba skalního hřbetu připomínat. K historii této významné lokality nelze opomenout i několik dalších okolností. Současná vějířovitá podoba dolní části skalního hřbetu byla odhalena v polovině 19. století a to jeho odtěžením při stavbě železniční trati Praha - Drážďany. Kámen zde byl lámán pro vydláždění ústeckého náměstí. Za to že nebyl Vrkoč zcela odtěžen vděčíme mimo jiné i slavnému geologovi J.E. Hibschovi, který se této lokalitě s úsilím sobě vlastním věnoval. Kříž umístěný na vrcholu skalního hřbetu je rovněž novodobého původu. Ten byl vztyčen V roce 2007 a to na místě údajného staršího kříže připomínajícího zde smrtelnou nehodu jistého chlapce.

Mimořádný význam má Vrkoč i pro botaniky. Důvodem toho není ani tak výskyt tařice skalní, jejíž květy zbarví každé jaro stěny Vrkoče stejně jako i dalších skal v labském údolí do žluté barvy, ale jeden skutečný botanický unikát. Roku 2008 zde byl totiž po padesáti letech znovu objeven lomikámen trsnatý vlnatý, který se na území České republiky vyskytuje již pouze v údolí Jizery u Semil a nikde jinde (Viz odkaz níže v sekci Články a příspěvky). Ze zoologického hlediska je naproti tomu třeba zmínit četnou přítomnost mloka skvrnitého.

Masiv Vrkoče nejen že pohledy milovníků přírody přitahuje, ale sám rovněž i výhledy nabízí. Na jeho vrcholu se nachází vyhlídková plošina přístupná od Vaňovského vodopádu. Cestu sem vystavěli v rámci vojenského cvičení rakousko - uherští zákopníci, na což upomíná při cestě dodnes dochovaný kámen s datem 19. března 1916. Kdo tuto vyhlídku navštíví rozhodně nebude litovat. Otevírá se odsud fascinující pohled na štít vyčnívající nad sevřenou skalní rozsedlinou, zdobený nádhernou ukázkou sloupcovité odlučnosti čediče a neméně poutavý rozhled do labského kaňonu střeženého siluetou hradu Střekova.

PŘÍSTUP
Skalní masiv Vrkoč se nachází v ústecké čtvrti Vaňov v těsné blízkost železniční trati, která ho odděluje od hlavní silnice vedoucí labským údolím z Ústí n. L. do Lovosic. Při úpatí skály se nachází i železniční viadukt, spojující zmíněnou hlavní silnici se souběžně vedoucí ulicí Čajkovského, která je podstatně méně frekventovaná. Tou přichází ve směru od Dolních Zálezel zeleně značená turistická trasa, která obchází patu Vrkoče a po jeho severním úbočí stoupá vzhůru podél Podlešínského potoka až k Vaňovskému vodopádu. Kousek pod vodopádem odbočuje z této turistické trasy vrcholová značka vedoucí podél kamene s pamětním nápisem na vyhlídkovou plošinu umístěnou na hřbetu Vrkoče. Po zelené turistické značce lze pak pokračovat příjemnou lesní pěšinou k výletní restauraci Větruše situované nad centrem města Ústí nad Labem. Výlet na Vrkoč lze díky střekovskému zdymadlu rovněž dobře spojit i s návštěvou hradu Střekova, ležícím na protějším břehu labského údolí.
VLAK Ústí n.L. Střekov (2,5 km), Ústí n.L. hl. nádraží (3,5 km)
AUTOBUS MHD Ústí n.L.: zastávka U vodopádu - linka č. 15 (0,2 km)
PARKOVÁNÍ Malé parkoviště přímo u skalního masivu Vrkoče (vpravo nad železničním viaduktem spojujícím hlavní silnici I/30 Ústí n.L. - Lovosice s rovnoběžně vedoucí ulicí Čajkovského). V ulici Čajkovského lze zaparkovat i na druhé straně skalního masivu ve směru na Lovosice.
ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY Lomikámen trsnatý znovu objeven po padesáti letech

Pokud máte zájem přispět odborným či zajímavým článkem k tomuto místu, napište nám e-mail či zprávu přes formulář. V případě věcného komentáře či názoru k tomuto místu použijte prosím diskuzního fóra (viz níže).
ODKAZY Panoramatický výhled z Vrkoče: virtualtravel.cz

Pokud znáte zajímavý odkaz k tomuto místu, zašlete nám e-mail či zprávu přes formulář.
AUTOR Jiří Šedivý, listopad 2012
DISKUZE Diskuzi k tomuto místu zobrazíte zde

Turistika > Hory a skály - Přírodní rezervace > Vrkoč

Úvod
Napište nám
Copyright
Dolní banner