Vodní dílo na řece Labi pod
hradem Střekovem u
Ústí n.L. bylo V době svého vzniku (1936) nejmodernějším a také jedním z největších zdymadel v tehdejším Československu. Zdymadlo je technickou památkou a dodnes je plně funkční.
Bylo vybudováno v letech 1924-1936 dle návrhu architekta Františka Vahaly za účelem lepšího splavnění řeky Labe a využití vodní energie pro výrobu elektřiny. Vzdutá hladina vodní nádrže měla umožnit odběr vody pro hospodářské účely a také rekreační a sportovní využití. V neposlední řadě slouží zdymadlo také jako lávka přes Labe pro pěší.
Vodní hladinu řeky vzdouvá 111 m dlouhý jez, rozdělený třemi pilíři do čtyřech polí po 24 m. Betonové pilíře jsou 5 m široké a v dolní části obložené žulovými kvádry. V každém poli se nachází dvoudílné stavidlo zavěšené na Gallových řetězech, které je ovládáno elektromotory umístěnými v kryté manipulační lávce. Jez vzdouvá hladinu řeky do vzdálenosti 19,8 km, maximální výškový rozdíl mezi horní a dolní hladinou je 9,75 m.
Na pravém břehu přiléhá k tělesu jezu plavební zařízení, tvořené dvěma plavebními komorami. Velká plavební komora má užitné rozměry 170 x 24 m. Malá plavební komora je dvoudílná o užitné délce 173,70 m (dílčí užitné rozměry jedné části činí 82,2, m případně 81,5 m) a šířce 13 m. Pohyb vrat obou komor zajišťují hydraulické servoválce, k plnění a vyprazdňování vody z komor slouží dlouhé obtoky hrazenými tabulemi s hydraulickým pohonem.
Na levém břehu navazuje na jez vodní elektrárna se třemi Kaplanovými turbínami o celkovém výkonu 19,5 MW. Protože je však celkové vzdutí vodní hladiny o 1,2 m nižší, než bylo původně projektováno, je snížen výkon turbín na 3x5 MW. Průměrná roční výroba elektrické energie činí 80 až 100 mil. kWh. Přívod vody do elektrárny chrání česle s prahem a ocelovou nornou stěnou čištěnou pojízdným čistícím strojem.
Zdymadlo bylo od svého vzniku vybaveno rybím přechodem komůrkového typu se stupni vysokými 35 cm. Ten se však projevil jako nefunkční a tak se stavba zdymadla stala konečnou stanicí pro některé tažné ryby, jako jsou například lososi. Tento neblahý stav byl napraven až v roce 2002, kdy byl podle nejnovějších poznatků vybudován nový rybovod.
Jak bývá u staveb tohoto charakteru a rozměrů obvyklé, přináší sebou vedle svých výhod i řadu nežádoucích důsledků. Mezi pozitiva patří bezesporu splavnění řeky po většinu roku a ekologická výroba elektrické energie. Na druhou stranu došlo stavbou zdymadla ke zkanalizování původního řečiště, omezení oboustranné migrace vodních živočichů a v neposlední řadě i k estetickému narušení labského kaňonu pod hradem Střekovem.
