|
JMÉNO |
Lovoš
|
FOTOGALERIE
|
DALŠÍ JMÉNA |
Lowosch
Lobosch
|
TYP |
hora
přírodní rezervace
rozhledna
|
OBLAST |
Milešovské středohoří
|
REGION |
Lovosice
|
GPS POLOHA |
Zobrazit na mapě: 50°31'39.709"N, 14°1'6.770"E
|
POPIS |
Výrazná, 569 m vysoká kuželovitá hora severozápadně od Lovosic, je díky své mohutnotsti, ladnému tvaru, příkrým svahům a poloze nad rovinatým polabím hlavní dominatou Lovsoicka.
Z geologického hlediska je Lovoš tvořen čedičovými horninami. Sousední, o 80 m nižší vrchol Lovoše, zvaný Kibička nebo též Malý Lovoš, má naopak složení znělcové. Jižní a jihozápadní svah hory zaujímají skalnaté a suťovité partie s travnatými stepními a křovinatými lesostepními porosty. Naopak severozápadní a severovýchodní stranu Lovoše pokrývá suťový les. Z botanického pohledu patří mezi nejcennější chráněné druhy rostlin třemdava bílá, koniklec luční český, kavyl ivanův, kosatec bezlistý, bělozářka liliovitá, divizna brunátná, chrpa chlumní, dřín jarní, dub pýřitý a další. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že na Lovoši celoročně přežívá i uměle vysazená opuncie. Plazi jsou zastoupeni zmijí obecnou, užovkou hladkou, z ptactva stojí za zmínku určitě výskyt strnada zahradního, lindušky lesní, zastoupena je zde také řada datlů, dravců a sov. Kromě drobných savců (myšice lesní, norník rudý) žije v masivu Lovoše také například lasice kolčava a jezevec lesní. Velmi významná jsou i zastoupená společenstva měkýšů a hmyzu. Díky těmto přírodním hodnotám byla na území Lovoše a Kibičky vyhlášena v roce 1948 přírodní rezervace o rozloze 50 ha.
Vrchol Lovoše skýtá nádherný a neopakovatelný kruhový výhled nejen na Labskou nížinu a České středohoží ale i na vrcholy vzdálenějších pohoří. V roce 1892 zde lovosický horský spolek (Lobositzer MittelgebirgsVerein) za podpory majitele panství knížete Adolfa Josefa Schwarzenberga vystavěl nevelkou kamennou stavbu s plochou střechou, která sloužila zároveň jako vyhlídková plošina. Tato rozhledna byla v roce 1918 poničena a nakonec zapálena vandaly. Za druhé světové války si německá armáda upravila tuto původní rozhlednu na vojenskou pozorovatelnu. Její zděná část je v podobě nevyužívaného kamenného soklu na vrcholu Lovoše dochována dodnes. V roce 1924 byla v těsném sousedství vystavěna nová, dodnes stojící chata s vyhlídkovou plošinou, pojmenovaná po hlavním patronovi akce, knížeti Janu Nepomuku Schwazenbergovi. Dnes je v majetku Klubu českých turistů v Lovosicích a slouží jako restaurace a turistická ubytovna.
|
PŘÍSTUP |
Na vrchol Lovoše je možné se dostat hned z několika směrů. Od Lovosic stoupá na Lovoš zelená turistická značka, která vede místy úzkou pěšinkou a prudkým srázem. Přímo z obce Opárno vede na vrchol modrá turistická značka, kterou provází po většině cesty naučná stezka vedoucí z Malých Žernosek skrze Opárenské údolí. Z dolního konce údolí stoupá přes tzv. Císařské schody pěšina značená žlutou značkou. Ta se se napojuje na vrcholovou modrou značku v sedle mezi vrcholem Lovoše Kibičkou. V témže místě se připojuje žlutě značená trasa vedoucí od Košťálova přes Boreč a Bílinku od západu.
|
VLAK |
Opárno (3 km), Lovosice město, Lovosice zastávka (3 km), Malé Žernoseky (6.5km)
|
AUTOBUS |
Opárno (3 km), Bílinka (3 km), Lhotka nad Labem (3 km), Lovosice žel. zast. (3 km), Lovosice OÚNZ (3,5 km), Malé Žernoseky (6 km)
|
PARKOVÁNÍ |
v Lovosicích, Bílince, Opárně a Malých Žernosekách
|
ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY |
Čištění studánky pod Lovošem (autor: Jana Haasová)
Na Lovoši (autor: Jana Haasová)
Pod Lovošem (autor: Jana Haasová)
Lovoš (báseň Jana Haasové)
Jedlé kaštany (článek o jedlých kaštanech nejen pod Lovošem)
V případě, že máte zájem přispět odborným článkem, věcným komentářem či zajímavým názorem k tomuto místu, napište nám e-mail na info@ceskestredohori.cz
|
ODKAZY |
Chata na na Lovoši: www.chata-lovos.cz
Historie lovošských chat v časopisu Lovosický dnešek:
I. část,
II. část,
III. část
Historie křížů na vrcholu Lovoše: Lovosický dnešek 2005/08
Popis Lovoše na: druidova.mysteria.cz
Zajímavé video: Valící se mlha pod Lovošem: youtube.com
Krátký dokument o Lovoši: Kam na Litoměřicku: youtube.com
vložit odkaz |
AUTOR |
Jiří Šedivý, aktualizováno v dubnu 2012 |
DISKUZE |
Diskuzi k tomuto místu zobrazíte zde
|
|