Z geologického hlediska je Lovoš tvořen čedičovými horninami. Sousední, o 80 m nižší vrchol Lovoše, zvaný Kibička nebo též Malý Lovoš, má naopak složení znělcové. Jižní a jihozápadní svah hory zaujímají skalnaté a suťovité partie s travnatými stepními a křovinatými lesostepními porosty. Naopak severozápadní a severovýchodní stranu Lovoše pokrývá suťový les. Z botanického pohledu patří mezi nejcennější chráněné druhy rostlin třemdava bílá, koniklec luční český, kavyl ivanův, kosatec bezlistý, bělozářka liliovitá, divizna brunátná, chrpa chlumní, dřín jarní, dub pýřitý a další. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že na Lovoši celoročně přežívá i uměle vysazená opuncie. Plazi jsou zastoupeni zmijí obecnou, užovkou hladkou, z ptactva stojí za zmínku určitě výskyt strnada zahradního, lindušky lesní, zastoupena je zde také řada datlů, dravců a sov. Kromě drobných savců (myšice lesní, norník rudý) žije v masivu Lovoše také například lasice kolčava a jezevec lesní. Velmi významná jsou i zastoupená společenstva měkýšů a hmyzu. Díky těmto přírodním hodnotám byla na území Lovoše a Kibičky vyhlášena v roce 1948 přírodní rezervace o rozloze 50 ha.