12. října 2002 jsme se vypravili vyčistit studánku pod
Lovošem. Z Lovosic jsme jeli malebnou tratí na stanici do Oparna, odkud jsme se vydali přes vesnici a dále vlevo cestou na kraji lesa. Podzim již úplně zavládl nad krajem. Stromy a keře hýřily všemi odstíny žlutých, oranžových, okrových, karmínových i zelených barev. Některé stromy byly již částečně opadané. Zoraná pole se místy zelenala ozimy. Bylo zataženo, ale vrstevnatá oblačnost byla dost vysoká, takže déšť nehrozil. Od severu občas zafoukal velmi studený vítr a kdesi v dálce se ozývali havrani, kteří k nám, přilétli přezimovat až od Baltu. Poznají se podle tóniny hlasu - krákají trochu jinak než naši havrani. Tento zajímavý jev - odlišné hlasy určitého ptačího druhu na různých místech na Zemi byl pozorován např. i u sýkorek ve Velké Británii.
Naše cesta byla vyhlídková, měli jsme před sebou panoráma celého Milešovského Středohoří včetně jeho královny, jejíž vrcholek byl ozdoben podlouhlým bílým mrakem, tak jak to vídáme na fotografiích vysokých hor. Chvílemi jsme se zastavovali a kochali se jedinečnou krásou této krajiny. Naši radost mohla zkalit jedině myšlenka, že právě tudy by měla jednou vést mezinárodní dálnice spojující Balkán se Skandinávií, která by narušila vznešenou krásu a klid krajiny.
Nad námi občas přelétne káně. Při jednom zastavení máme štěstí na červenku, kterou vidíme v její barevné nádheře. Když nás zpozorovala, zmizela ve větvích hustého keře a zatrilkovala.
Cesta lesem svítí žlutí spadaného listí. A již jsme u naší studánky obložené kamením. Dáváme se do práce a pak se pro tento rok se studánkou rozloučíme a pokračujeme po jižním svahu Lovoše do Lovosic. Zdejší louky nám připravily překvapení — setkáváme se ještě s kvetoucí dobromyslí, šalvějí přeslenatou, marulkou klinopád, řebříčkem. Dokvétá ještě třezalka, komonice lékařská, chrastavec, hlaváč bledožlutý, hvozdík kartouzek, chrpa luční, oman pravý, jestřábník a dokonce nacházíme i opožděně kvetoucí pcháč bělohlavý. Motýli jsou již schovaní, byla by jim zima. Jen osamělý malý čmelák pilně pracuje na květu chrpy luční.
Bylo to krátké, ale i přesto zajímavé putování ve svahu nádherného Lovoše.