České středohoří oplývá obrovským bohatstvím nápadných i nenápadných přírodních klenotů. Do té první skupiny z říše rostlinné patří také rostliny z čeledi Orobanchaceae (zárazovité). Jejich nápadnost a jedinečnost je dána tím, že se jedná o poměrně velké rostliny s úplnou ztrátou chlorofylu, parazitické, zcela závislé na svém hostiteli. Proto kromě různě barevných květů (závisí na druhu) mají barevnou také lodyhu, případně i listy.
Pro zárazy je divoce rozeklaná krajina Českého středohoří hotovým rájem a proto tu má několik druhů nejbohatší koncentraci lokalit v Čechách i celé České republice. Nejvzácnější pak rostou v rozsáhlejších skalních a stepních komplexech, které nikdy od konce doby ledové zcela nezarostly lesem a upomínají tak na vzhled květeny studených pelyňkových stepí v předpolí pleistocénního ledovce.
V Českém středohoří bylo v posledních letech potvrzeno 13 z celkového počtu 19 u nás rostoucích taxonů. Jedná se o 3 druhy oddělované v rámci čeledi do rodu Phelipanche (mordovka) a o 10 druhů rodu Orobanche (záraza). Všechny u nás rostoucí druhy záraz jsou vzácné a zapsané v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategoriích C3 - ohrožené, C2 - silně ohrožené nebo C1 - kriticky ohrožené vyhynutím.
Se kterými druhy se tedy můžeme ve Středohoří setkat?
Phelipanche arenaria (m. písečná) C1,
Phelipanche purpurea subsp. bohemica (m. nachová česká) C1
Phelipanche purpurea subsp. purpurea (m. nachová pravá) C1
Orobanche alba subsp. alba (z. bílá pravá) C3
Orobanche alba subsp. major (z. bílá šalvějová) C3
Orobanche alsatica (z. alsaská) C2
Orobanche artemisiae-campestris (z. šupinatá) C1
Orobanche caryophyllacea (z. hřebíčková) C3
Orobanche coerulescens (z. namodralá) C1
Orobanche elatior (z. vyšší) C3
Orobanche lutea (z. žlutá) C3
Orobanche picridis (z. hořčíková) C1
Orobanche reticulata (z. síťnatá) C1
Všechno by to bylo krásné povídání o krásné přírodě jen kdyby to nemělo nějaké ty severočeské zádrhely. Zárazy se v Českém středohoří i do dnešní doby zachovaly velmi dobře a právě proto bychom měli velmi dbát na ochranu jejich stanovišť, aby nedopadly tak, jako třeba zdejší orchideje. Ty zásadně doplatily jednak na intenzivní zemědělskou činnost spojenou s melioracemi a hnojením, dále pak na extrémní imisní zatížení v druhé polovině 20. století. Z kdysi vyhlášených rozlehlých orchidejových luk tak zůstaly jen poslední malé zbytky a i ty jsou ještě dále ohroženy, jako například u Modré. Pro zachování těchto druhů neexistuje jiná možnost, než ochrana stanovišť, protože stejně jako pro terestrické orchideje, tak i pro zárazy platí, že jejich pěstování je velmi nesnadné a u některých druhů se ještě vůbec lidem nezdařilo.
Co z toho tedy vyplývá dále?
Je potřeba zásadně omezit stávající těžební činnosti v kamenolomech užírajících středohořské kopce. Dlouhodobý efekt vznikne ovšem pouze při řešení vzešlého z vrcholné politické špičky, protože těžaři plundrující nenávratně krajinu ať už za vidinou náklaďáku kamene nebo třeba vagónu uhlí jsou dnešními zákony velmi nadřazeni ostatním veřejným zájmům. Ty bude třeba změnit. Je nanejvýš nutné důsledně dodržovat zákon o ochraně přírody (čím větší zásah, tím důsledněji!!!), protože neskutečně působí paradoxy, kdy na jedné straně se děti z ekologického kroužku snaží o záchranu obojživelníků a na straně druhé pak území CHKO přesekne dálnice v nejhorší možné variantě (jen se zeptejte třeba geologů). Je zcela nezbytné, aby si lidé dál a více všímali dění kolem sebe a aktivně do něj vstupovali třeba jako členové politických stran nebo v rámci občanských sdružení. Podle mne je to poslední vůbec to nejdůležitější.
Zdroj: Osobní stránky Karla Nepraše
