ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
Vyhledat

Reportáž z cest
Vánoční výlet na Liščín
Už dlouho jsem nikde nebyla, sice si pořád slibuji, že o vánočních svátcích určitě někam vyrazím, jenomže Vánoce jsou tu a přišly na blátě. To je tedy dilema, mám, nebo nemám? Ráno 25.12. se ale ukáže na chvíli sluníčko, mezi cáry mraků tu a tam prokoukne i modrá obloha a protože touha je mocná, popadnu rychle foťák, do ruksaku strčím láhev s pitím a s rovněž nedočkavou psí kamarádkou nasedneme do auta a vyrazíme. Namířeno mám na vrch Liščín, patří k místům, na kterých jsem ještě nikdy nebyla a musím doufat, že cesty budou dostatečně schůdné, abychom se někde neutopily v blátě!

Když vyjíždím na hoštecký kopec a po levé straně se za Labem otevírá krajina v pozadí s Řípem, naplním si oči dálkou a jsem ráda, že jsem nezůstala doma. U Polep zahlédnu poprvé Sedlo a vidím, jak na něm mezi stromy bíle prosvítá sníh. Auto nechám u ovocného sadu za Maškovicemi, jsou odsud překrásné výhledy, kdykoliv tudy projíždím, nikdy neodolám se aspoň na okamžik zastavít. Dnes se toto místo stává i naším výchozím bodem. Ještě než se vydáme na cestu, obejdu sad a těším se z vyhlídky na Polabí, Házmburk, Radobýl, Mostku, Bídnici, Lovoš, Milešovku, Kamýk, Hradiště, Křížovou horu, Sedlo atd. Výhled je odsud kruhový a jak se jím tak kochám, zpod dramatické oblohy zazáří sluneční reflektor přímo na vzdálenou, zasněženou Milešovku. Snad se fotka podaří!

Liščín (433 m), zalesněný, čedičový vrch, se nachází 5 km severovýchodně od Litoměřic, z průvodce vím, že měl zřejmě již v pravěku kultovní význam, jak dosvědčují nálezy bronzových depotů z 8. století př. n. l. Na jižním úbočí se údajně nacházejí stopy po pokusném dolování zlata, od toho vznikl býv. německý název kopce Goldberg - Zlatá hora. A právě k tomuto úbočí vede naše polní cesta. Bohužel nevede až k cíli, naráží na mez, před níž se rozbíhá na obě strany, porostlé vysokou, mokrou trávou, tou se mi tedy brodit nechce. Od kopce nás dělí pouze úzký pás zeleného pole, jen kdyby nebylo tak rozblácené! Vlevo zahlédnu početné stádo srn, mají zde dobrou pastvu, pár metrů napravo se začernají dvě velká temena s doširoka posazenýma ušima, víc vidět není a než na ně stihnu zaostřit, jsou pryč. Takže tudy to dál nepůjde, musím se vrátit a zkusit jít jinudy, nejlépe po silnici. Na nedaleké křižovatce zahnu směrem na Rýdeč, silnička se klikatí v serpentinách vzhůru, stoupáme po ní, vysoko nad námi krouží nějaký velký, dravý pták a najednou se prudce sešeří, mrknu na hodinky, je právě poledne. Začne drobně mrholit, ale jdeme dál, objeví se modrá značka, směřující z Pohořan na Dlouhý vrch a v úzkém sedle mezi Křížovou horou a Liščínem narazím na polní cestu, odbočující ze silnice na Liščín. Kousek přes pole a dál suťovým lesem, převážně dubovým, podle mapy by se měly na severním a západním úpatí nalézat bývalé povrchové lomy, ale pod keřovým porostem a silnou pokrývkou dubového listí je těžké odlišit bývalý lom od původního, vlastně neznámého tvaru kopce. Následuje mírné stoupání, mineme dva průseky s výhledem na Polabí, až přijdeme na náhorní rovinku, zrytou od prasat a otevřenou k jihu, na třech zbývajících stranách obklopenou vždy po jednom vršíčku, směrem na východ nejvyšším. Na rozsochatém dubu je připevněn posed. Uprostřed plošinky objevím zvláštní kámen, tvarem připomínající rakev. V částečně vyhlazeném povrchu je vyrytý nápis ČSR 1918-1928. Opodál se povalují rozbité kusy druhého, podobného kamene a i z toho zdánlivě celistvého je kus odštípnut. Co znamená tento nález? Vypadá to, jakoby sem kameny byly odněkud dovezeny a určeny ke zničení. Zajímavé! S uspokojením zaznamenám, že přestalo pršet a vydávám se na další obhlídku. Přecházíme z jednoho vršku na druhý, přes severní svah posetý drobnými čedičovými skalkami, některé porůstá stálezelená kapradina - osladič obecný, přetínáme četné stezky zvěře až se ocitneme pod zajímavou skálou, připomínající známé kamenné varhany. Kolmo dolů od ní spadá úzký, stupňovitý kamenný hřebínek, který vypadá jako umělá zídka. Příroda, nebo lidské dílo? Vyšplháme po skalisku nahoru, mezi štěrbinami ještě dokvétá mateřídouška. Dostaly jsme se na nejvyšší z vrcholků, s nádherným, otevřeným výhledem na Myštický vrch, Pannu, Trojhoru, Kalich, Mlýnský vrch, Litýš, Sedlo aj., na prosinec je docela slušná viditelnost. Vracíme se zpět, ještě jednou se otočím na sympatický vršek, prohlédnu si pár dalších kamenů a na jeden z nich složím ruksak, protože se potřebujeme napít. Skrz stromy vidím Labe, Říp, Křemín, ovocný sad, kde na nás čeká auto, když tu náhle slyším docela slušný rámus, jakoby někdo lámal suché větve, lusk....lusk.... Samozřejmě se hrozně leknu a rozhlížím se. Nahoře nad námi se objeví dravý pták, asi ten samý, kterého jsem viděla cestou sem. Je strašně velký, má mohutné rozpětí křídel a působí rozzlobeně, létá nízko nad korunami holých stromů a stále křičí, mám nepříjemný pocit, že nás chce napadnout. Stojím bez hnutí a přemýšlím, jak se zachovat, kdyby.... Ale nic se naštěstí neděje, pták se po chvíli vznese do výše, kde se k němu přidruží druhý, menší a společně odlétají. No, vida, co se dá zažít na takovém nenápadném kopečku! Kolem posedu nakročíme na známou cestu lemovanou sutí, sejdeme po ní dolů a až na samém konci si všimnu zajímavého pařezu, už dost poznamenaného zubem času, ale velmi půvabného. Co mi jenom připomíná, hlavu želvy? Po všech těch trpaslících a jiných prodávaných tzv. dekoracích by v zahradě určitě působil velmi osvěživě, leč musí zůstat tam, kde je, domů si ho neodnesu, i když bych si ho velice považovala. Chtěla jsem se podívat ještě na Myštický vrch, ale začíná znovu mrholit, tak někdy jindy. Vzdálené kopce se ukryly za clonou šedých mračen, zahalila se jimi i Milešovka, pojedeme domů. I přes nepříliš vlídné počasí se mi naše výprava líbila, tím spíš, že byla v letošním roce pravděpodobně poslední. Další budou, a pevně věřím, že budou, až v roce 2012.

Doma jsem strávila spoustu času pátráním po jménu dravého ptáka, ale marně. Ale možná, že na něj někdy přijdu.

Zdena Vojtíšková





























Encyklopedie > Cestopisy > Vánoční výlet na Liščín


Úvod
Napište nám 
Copyright