Samostatný čedičový kužel nad zaniklou vsí Pohradice s nadmořskou výškou 419 m, na jehož vrcholu se nacházejí nejstarší rozhledny v Českém středohoří.
Vrchol, kdysi hojně navštěvované hory tvoří úzký hřeben, zakončený na jedné straně torzem altánu či kaple, na druhé straně ruinou rozhledny. Z první jmenované stavby se do dnešní doby dochovala jen část obvodového zdiva s pozůstatky dveřního otvoru, oken a podstřešní římsy. Na její zkáze se podepsalo i zemtřesení, které v 60. letech 20. století Pohradickou horu zasáhlo.
Rozhlednu nechal v letech 1838-1840 vystavět arcibiskup Alois Josef Schrenk, který často pobýval na arcibiskupském zámku v nedalekém Světci. Na jeho počest byla Pohradická hora nazývána svého času Aloisovou výšinou. Rozhlednu představovala 15 m vysoká válcová kamenná věž o průměru 6 m. Podle dobového vyobrazení měla rozhledna minimálně dvě podlaží osvětlovaná okny s lomenými oblouky. Koruna zdiva byla opatřena cimbuřím. Se zámkem ve Světci spojovala rozhlednu promenádní cesta. Po smrti arcibiskupa začala rozhledna chátrat. Snahu o její záchranu přerušil v roce 1914 začátek první světové války. Ze zaniklé rozhledny se tak dodnes dochovaly pouze pozůstatky obvodového zdiva.
Kromě zbytků rozhledny zanechala lidská ruka na Pohradické hoře další stopy své činnosti. Jedná se zejména o pozůstatky těžby. o čemž svědčí narušení původního terénu četnými šachtami s odvaly. Vrchol hory nabízí i dnes nádherný výhled do kraje. Od torza původní rozhledny je vidět obzor od Klínovce, přes hrad Hněvín, Komáří Vížku až po Děčínský sněžník. Z prostoru rozpadající se kaple je pěkný výhled na Kostomlaty.
