Po loňské úspěšné exkurzi, věnované hradům v
údolí Labe, připravil náš průvodce, vystudovaný archeolog
J. Šedivý druhé pokračování. Tentokrát jsme se vypravili za hrady na labském levobřeží.
Skupina více než dvaceti účastníků exkurze se sešla v mlžném ránu 1. listopadu 2008 na konečné zastávce trolejbusu v Mojžíři. Stále v mlze jsme se vydali do prudkého kopce k první hradní lokalitě, bezejmenné zřícenině hradu, ležící asi 500 m severovýchodně nad Mojžířem. Tam nás přivítaly první paprsky slunce. Náš průvodce nás seznámil s nemnoha historickými údaji, které se k lokalitě vztahují. Tradiční pojmenování lokality jako Weissenstein nebo Wessenstein vzniklo chybnou interpretací pramenů, hrad tohoto jména leží v Sasku. Jaké bylo skutečné jméno hradu, bohužel není známo. Ani doba fungování není jistá, dle nálezů keramiky byl snad hrad osídlen od 2. poloviny 13. do prvních desetiletí 14. století. Zanikl pak zřejmě na počátku 15. století v souvislosti s vybudováním nedalekého Blanska. Poté jsme si prohlédli zbytky hradu – relikty zdiva (odkryté nelegálním amatérským výkopem – naše stanovisko zde) a zbytky příkopu a valu. Pak se nám z působivé rozeklané čedičové jehly, kterou je ostrožna s hradem ukončena, otevřel nádherný výhled na sluncem zalité labské údolí, naplněné hustou mlhou pod námi.
Naše cesta pokračovala kolem vodopádu na Kamenném potoce (který byl jedním z cílů našeho dubnového vodopádového pochodu) a dále přes obec Mírkov sluncem zalitou podzimní krajinou na zříceninu dalšího hradu – Blansko. Velmi dobře dochovaná zřícenina většího hradu (druhého největšího na Ústecku) skýtala možnost širšího odborného výkladu, kterým náš průvodce nešetřil. Hrad byl založen rodem Vartenberků okolo roku 1400 a přestal být užíván zřejmě až v 1. polovině 17. století. Dostalo se nám vysvětlení k důmyslnému obrannému systému a přístupu do hradu i o dalších prvcích. Dnešní „brána“, stejně jako vyhlídková věž, pocházejí až z úprav, provedených ve 30. letech turisty. Ke slovu se dostal také Jan Ptáček z Občanského sdružení pro záchranu hradu Blansko, který nás seznámil se současným stavem péče o zříceninu a dalšími záměry a cíli tohoto sdružení. Pak byla oficiální část této vydařené exkurze zakončena a my jsme se vydali za stále příjemného slunečného počasí do různých směrů.