Potápka rudokrká

Podiceps grisegena (Boddaert, 1783)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Potápky-Podicipediformes – Potápkovití-Podicipedidae

Syn.: -

Délka: 40-46 cm.

Rozpětí: 75-80 cm.

Váha: 0,6-1,0 kg.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: III.-IX, tah III.-IV. a IX.-X., ojediněle přezimuje.

Holarktický typ rozšíření. Naše ssp. (grisegena) se vyskytuje v širokém pruhu od střední Evropy po střední Asii.

V ČR nepravidelně hnízdí a je na tahu do Z a J Evropy.

Hnízdí v rákosím zarostlých vodách. Zimuje na pobřeží, příležitostně na jezerech a nádržích v Z a J Evropě.

Potrava: Vodní hmyz (např. vážky, vodní ploštice z rodu Notonecta a Corixa, brouci z rodů Dytiscidae, Hydrophilidae, Elateridae a Chrysomelidae-rod Donacia aj.), korýši, měkkýši, méně drobné ryby a příležitostně i malé žabky. V potravě nechybí i vodní rostliny.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Volavka bílá

Egretta alba (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes – Volavkovití-Ardeidae

Syn.: Ardea alba Linnaeus, 1758.

Délka: 85-100 cm.

Rozpětí: 145-170 cm.

Váha: 960-1178 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: III.-XI, většinou jen tahy III. a IX.-XI.

Areál rozšíření je v Evropě velmi roztříštěný.

V ČR je částečně tažná, zimuje ve Středomoří nebo v Africe. U nás hnízdí jen občas a vyvedení mláďat je velmi vzácné.

Hnízdí v koloniích na velkých mělkých bažinatých jezerech, přednostně s rákosím a keři či stromy. Hnízdo si buduje na polámaném rákosí nebo na dřevinách (stromy i keře).

Potrava: Loví ryby nebo větší bezobratlé (např. různé červy) i  vodní hmyz (ale i kobylky, sarančata aj.) na zaplavených loukách nebo podél řek, ale i na sušších místech. Žere i obojživelníky, plazy a ptáky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Volavka stříbřitá

Egretta garzetta (Linnaeus, 1766)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes – Volavkovití-Ardeidae

Syn.: Ardea garzetta Linnaeus, 1766.

Délka: (50)55-65 cm.

Rozpětí: 88-106 cm.

Váha: 450-600 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: IV-X.

Vyskytuje se v Evropě, Africe a Asii (ssp. garzetta).

V ČR je většinou tažná, zimuje v Africe a na Středním východě, ale část i v jižním Španělsku a v SZ Evropě.

Hnízdí v koloniích na hustých stromech nebo keřích na mělkých bažinatých jezerech, řekách a lagunách. Hnízdo si staví na stromech a vyšších keřích, méně na zemi.

Potrava: Živí se obojživelníky (např. žáby), plazy (např. ještěrky), rybami, vodním hmyzem, plži, červy, korýši, měkkýši apod.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Kvakoš noční

Nyctocorax nycticorax (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes – Volavkovití-Ardeidae

Syn.: Ardea grisea (Linnaeus, 1766); Ardea nycticorax Linnaeus, 1758 – Bukač noční.

Délka: 58-65 cm.

Rozpětí: 90-100 cm.

Váha: 340-800 g.

Věk: 21 let a 1 měsíc.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX(X.).

Typická ssp. se vyskytuje v Evropě, Asii a Africe – zimuje v tropické Africe a jižní Asii.

V ČR lokálně hnízdí, část populace zimuje a jinak odlétá do Afriky.

Hnízdí v koloniích v mokřadech, u rybníků a na březích řek. Hnízdo tvoří plošina z větviček na stromě, větších keřích, někdy i v rákosí. Na jednom stromě může být i více hnízd (nalezeno až 12 hnízd pohromadě).

Potrava: Živí se rybami, žábami (hlavně pulci), čolky, ještěrkami malými savci (včetně hryzců zemních), korýši a vodním i suchozemským hmyzem a jeho larvami (hlavně brouci).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Čáp černý

Ciconia nigea (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Brodiví-Ciconiiformes – Čápovití-Ciconiidae

Syn.: Ardea nigra Linnaeus, 1758.

Délka: 90-105 cm.

Rozpětí: 173-205 cm.

Váha: 2400-3200 g.

Věk: až 18 let.

Doba výskytu v ČR: III.-IX.

Mírnější oblast Euroasie od Francie po Dálný východ. Je znám i z Pyrenejského ostrova hnízdění potvrzeno také v jižní Africe.

V ČR lokálně hnízdí, zimuje v Africe.

Hnízdí v souvislých vlhkých lesích, zvláště v nestejně starých jehličnatých porostech s řekami a mokřady. Hnízdo si buduje z klacíků vysoko na stromě, u kmene, byla nalezena hnízda také na skále a nebo na zemi. Samotářský druh.

Potrava: Živí se hlavně obojživelníky (žáby – skokan hnědý), plazy (slepýš, užovka, zmije) a rybami, ale také hmyzem (brouci z čeledi Carabidae, Hydrophylidae, Scarabaeidae, Histeridae, Coccinellidae, Chrysomelidae apod., sarančata) a jinými bezobratlými (hlemýždi zahradní, pijavice), výjimečně i malými savci (např. myši, mladí zajíci). V potravě je někdy i rostlinná složka.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Lžičák pestrý

Anas clypeata Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes – Kachnovití-Anatidae

Syn.: -

Délka: 44-52 cm.

Rozpětí: 73-82 cm.

Váha: (300)520-1100 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: III.-XI.

Vyskytuje se v Evropě, Asii a v Severní Americe a jako tulák zalétává i do Austrálie.

V ČR místy hnízdí a protahuje, ale někdy i zimuje. Na zimu odlétá do západní a jižní Evropy a do střední Afriky.

Hnízdí na mělkých eutrofizovaných, bohatě zarostlých jezerech nebo v bažinách s dostatkem volné vody. Hnízda staví na vyvýšených ostrůvcích v třtině a rákosí v těsné blízkosti vody.

Potrava: Živí se hlavně rostlinnou potravou, v období hnízdění vyhledává i drobné živočichy (např. vodní hmyz a jeho larvy, korýše ze skupin Daphnia, Cyclops, Diaptomus, Esteria, Limnadia aj.; měkkýše-hlavně zástupce rodu Planorbis, Viviparus, Valvata apod.).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Čírka modrá

Anas querquedula Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes – Kachnovití-Anatidae

Syn.: Anas circia Linnaeus, 1758.

Délka: 37-41 cm.

Rozpětí: 59-67 cm.

Váha: 240-600 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: III.-IX.

Palearktický druh vyskytující se na velké části Evropy a na východ jde až do střední Asie.

V ČR hnízdí a je tažná, zimuje v Africe mezi Saharou a rovníkem.

Hnízdí na mělkých eutrofizovaných sladkých vodách v nížinách a na stepních biotopech. Hnízdo si buduje v trsu trávy na louce poblíže vody.

Potrava: Živí se pulci, rybím potěrem, korýši, měkkýši, červy a hmyzem, ale také semeny a zelenými částmi rostlin jako je rdest, zevar, skřípina, ostřice, zblochan, sítina, leknín, rfesno atd.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Hohol severní

Eucephala clangula (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes – Kachnovití-Anatidae

Syn.: Anas clangula Linnaeus, 1758.

Délka: 40-48 cm.

Rozpětí: 62-77 cm.

Váha: 500-1400 g. a samic 450-900 g.

Věk: kroužkovaný jedinec se dožil 8 let, ale v zajetí i 20 let.

Doba výskytu v ČR: XI.-IV. (ale je známo i zahnízdění IV.-V.!).

Severský druh, který zimuje na západní části Baltu, na Britských ostrovech a na západním evropském pobřeží.

V ČR je tažný, místy ale i hnízdí.

Hnízdí v lesnatých oblastech s jezery, u pomalu tekoucích řek i na ostrovech, méně na volném pobřeží. Hnízda má v dutinách (např. opuštěná hnízda strakapoudů) nebo v budkách, má vysokou výstelku z prachového peří.

Potrava: Loví vodní živočichy (hmyz a jeho larvy, měkkýši-hlavně mlži, korýši z rodu Asellus, Gammarus, Daphnia, z bezobratlých např. pijavice). Z hmyzu  žere larvy chrostíků (např. Phryganea a Hydropsyche), vážky, ploštice (např. rodu Notonecta, Corixa), brouci (např. z rodu Dytiscus a Donacia). Z obratlovců loví pulce, drobné žáby a rybky. Rostliny a jejich semena tvoří jen malou část potravy a to hlavně v zimě.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Zrzohlávka rudozobá

Netta rufina (Pallas, 1773)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Vrubozobí-Anseriformes – Kachnovití-Anatidae

Syn.: Anas rufina Pallas, 1773.

Délka: 53-57 cm.

Rozpětí: 85-90 cm.

Váha: 700-1550 g.

Věk: kroužkováním potvrzeno 7 let, v zajetí 15 let.

Doba výskytu v ČR: III.-IX.

Vyskytuje se od jižní a střední Evropy po střední Asii.

V ČR je tažný, nachází se od března do září a místy hnízdí. Vzácně zimuje v rybničnatých oblastech. Tažná populace odlétá do Středomoří.

Hnízdí na dost velkých jezerech v nížinách obklopených rákosím a na eutrofizovaných nebo mořských zátokách, také na slaniskách a lagunách. Hnízdo je na zemi kryté trávou nebo keři.

Potrava: Živí se rostlinou potravou (hlavně řasami rodu Chara, také zelenými částmi, oddenky a semeny z rodu Potamogeton, Ceratophyllum, Myriophyllum a Hippurus). Ze živočichů jsou v potravě měkkýši, hmyz a jeho larvy, drobní korýši, pulci, malé žáby a rybky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Krahujec obecný

Accipiter nisus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes – Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Falco nisus Linnaeus, 1758 - Krahulík.

Délka: samec 29-34 cm, samice 35-41 cm.

Rozpětí: samec 58-65 cm, samice 67-80 cm.

Váha: 110-340 g.

Věk: kroužkovaný jedinec dosáhl věku 15 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Vyskytuje se na velké části Evropy a Asie a v severní Africe.

V ČR hnízdí od nížin do hor a je částečně tažný, když většinou na zimu odlétají na jih pouze mladí ptáci.

Hnízdí v lesích i blízko lidských sídel, někdy v hustých částech velkých parků. Hnízdo staví každý rok nové ze suchých větviček ve smrkové mlazině, na stromech ve výši 6-12 m nad zemí.

Potrava: Loví hlavně malé ptáky, ale samice si troufne i na zdivočelé holuby, jen zřídka uloví i savce (např. veverka, netopýr tmavý, ale i králík divoký, zajíc, lasice kolčava), ještěrky i hmyz. Z ptáků loví např. vrabce domácího i polního, strnady, sýkory, chocholouše, kosa, špačky, pěnkavy, sojky, skřivany polní stehlíky, lelky, vlaštovky, holuby, koroptve, mladé bažanty a jednotlivě i další druhy).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Moták lužní

Circus pygargus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes – Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Circus cinerascens Stephens, 1825; Falco cineraceus Montagu, 1802; Falco pygargus Linnaeus, 1758.

Délka: 39-50 cm.

Rozpětí: 96-116(120) cm.

Váha: samec 250-280 g., samice 300-450 g.

Věk: kroužkovaný jedinec měl věk téměř 8 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Vyskytuje se od Evropy (mimo Skandinávie) na východ až po Jenisej.

V ČR je tažný a místy hnízdí – zimuje v tropické a jižní Africe.

Hnízdí v otevřené krajině, v rašeliništích, na neobdělávaných plochách mezi poli, na vřesovištích s nízkými keři, vyhledává vlhčí stanoviště. Hnízdo má na zemi.

Potrava: Loví hlavně malé savce, ale i  malé ptáky, plazy, obojživelníky, plži (jen výjimečně hlemýžď zahradní) a hmyz. Ze savců jsou v potravě hlavně tyto druhy: hraboš polní a severní, rejsek obecný, myška drobná, mladý zajíc, myš domácí, hryzec vodní, mladý králík divoký. Z ptáků jsou uváděné např. tyto druhy: skřivan polní i lesní, strnad rákosní, špaček obecný, vlaštovka, mladá lyska černá. Mezi obojživelníky byl určen skokan fnědý a ropucha obecná. Plazi jsou v potravě zaznamenané ještěrky obecné i živorodé, uživka obojková, zmije obecná. Hmyz je zastoupen vážkami, kobylkami, sarančaty, krtonožkami a housenkami bourovce.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Moták pilich

Circus cyaneus (Linnaeus, 1766)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes – Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Falco cyaneus Linnaeus, 1766.

Délka: 45-55 cm.

Rozpětí: 97-118(120) cm.

Váha: 320-450 g.

Věk: až 16 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII. (v zimě ale populace ze severu Evropy).

Holarktický typ rozšíření. Ssp. cyanos je prakticky v celé Evropě a mimo nejsevernějších oblastí severní polovina Asie.

V ČR hnízdí, ale větší část naší populace na zimu odlétá na jih do Středomoří a severní Afriky. V zimě jsou u nás většinou populace ze severní Evropy.

Hnízdí na rašeliništích v otevřené tajze, mokřadech nebo mělkých vodách s dostatkem porostu, také na vrchovištích a vřesovištích v rovinaté i v kopcovité krajině. Hnízdo si buduje na zemi.

Potrava: Drobní až středně velcí obratlovci, zvláště savci a ptáci (včetně jejich vajec a mláďat), ještěrky,  požírá i větší hmyz a mršiny. Ze savců jsou uváděné následující druhy: hraboš polní, hryzec vodní, myšice lesní, lasice kolčava, mladí králíci a zajíci, rejsek. Z ptáků loví např. tyto druhy: strnad, skřivan polní, sýkora koňadra, hýl, vrabec polní, linduška lesní, špaček, pěvuška, modrá, zvonek zelený, lelek lesní, chřástal vodní.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Včelojed lesní

Pernis apivorus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dravci-Accipitriformes – Krahujcovití-Accipitridae

Syn.: Falco apivorus Linnaeus, 1758.

Délka: 52-59 cm.

Rozpětí: 113-135 cm.

Váha: 580-950 g.

Věk: až 29 let.

Doba výskytu v ČR: III.-X.

Palearktický druh vyskytující se v Evropě (mimo nejsevernější část) a na východ až po střední Asii.

V ČR roztroušeně hnízdí od nížin do hor a je přísně tažný, přezimuje v Africe na jih od Sahary.

Hnízdí v lesích s mýtinami, na pasekách, v malých mokřadech. Hnízdo má na vysokém stromě,, na silné větvi a vystlané čerstvými listy.

Potrava: Živí se hlavně larvami a hnízdy (plástvemi) vos, které vyhrabává ze země, také požírá plazy (ještěrka, slepýš), obojživelníky (např. skokan hnědý a zelený, rosnička), mláďata menších ptáků, savce (např. křeček, hraboš polní), červy, větší hmyz apod. Z hmyzu mimo vosy uloví i čmeláky, sršně, mravence, kobylky, cvrčky, housenky motýlů (např. obaleče dubového), brouky z čeledi Carabidae, Byrrhidae, Curculionidae, Silphidae a Scarabaeidae. Bere také rostlinou potravu, zvláště plody (např. třešně, švestky).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Dřemlík tundrový

Falco columbarius Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sokoli-Falconiformes –

Sokolovití-Falconidae

Syn.: -

Délka: 26-35 cm.

Rozpětí: 55-70 cm.

Váha: 180-230 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: XI.-III. (v létě jen výjimečně)

Vyskytuje se v severní Evropě, ale místy zalétává i do střední Evropy – v zimě odlétá do západní a jižní Evropy.

V ČR zastižen jako přelétavý druh vyskytující se v létě jen výjimečně.

Hnízdí v severní Evropě hlavně v březových a vrbových pásech na svazích, také na rašeliništích v tajze, na otevřeném pobřeží a vřesovištích. Hnízdo má na stromě (v opuštěných hnízdech dravců nebo vran) v keřích nebo na zemi.

Potrava: Loví hlavně malé ptáky do velikosti kosa nebo drozda (např. strnad obecný, vrabec, zvonek, skřivan, konopka, čížek, králíček, pěnkava, sýkora), také myši a hmyz (brouci).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Ostříž lesní

Falco subbuteo Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sokoli-Falconiformes –

Sokolovití-Falconidae

Syn.: -

Délka: 29-35 cm.

Rozpětí: 70-85 cm.

Váha: 180-300 g.

Věk: nejdelší věk kroužkovaného ptáka je téměř 12 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-X.

Vyskytuje se v celé Evropě mimo větší část Velké Británie a Skandinávie.

V ČR místy hnízdí od nížin do hor, ale je přísně tažný, zimuje v tropické Africe.

Hnízdí na různých biotopech: zemědělské krajině s rybníky s listnatými lesy, na rašeliništích nebo u řek v tajze, v horských lesích. Hnízdo má na stromě (často se jedná o opuštěné hnízdo jiných ptáků, např. jiných dravců nebo vran.

Potrava: Loví létající hmyz a menší ptáky. V potravě byli i savci (např. netopýři, hraboš polní, norník rudý, myšice, hryzec vodní, malý králík divoký), obojživelníci (žáby) a plazi (ještěrka). Z ptáků je uváděna např. vlaštovka, skřivan polní, jiřička, břehule, konopka, strnad, pěnkava, chocholouš, vrabec domácí, zvonek, rorýs, špaček, krahujec (mladý ex,), kukačka, dudek, strakapoud velký, ťuhýk šedý, drozd zpěvný, kos, brávník, kvíčala aj.. Z hmyzu se uvádějí hlavně brouci (Carabidae, Silphidae, Lucanidae, Scarabaeidae, Geotrupidae, Cerambycidae, Chrysomelidae), motýli (Pieridae, Hepialidae „noční motýli“), blanokřídlí (např. lumci, mravenci, čmeláci), vážky, sarančata aj.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Tetřívek obecný

Tetrao tetrix Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Hrabaví-Galliformes – Tetřevovití-Tetraonidae

Syn.: -

Délka: samec 49-58 cm (ocas 15 cm) a samice 40-45 cm.

Rozpětí: 65-80 cm.

Váha: 1100-1800 g, samice 740-1050 g.

Věk: 5,5 roku.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Ssp. tetrix obývá kontinentální Evropu a severní Sibiř až po Ochotské moře.

V ČR je stálý ve vyšších polohách.

Hnízdí a vyskytuje se na různých biotopech od slatin, rašelinišť a pasek v lesích po vřesoviště a pusté ostrovy v přímořských oblastech. Žije v polygamii, když nejsilnější samec má více samic. Hnízdo je důlek v zemi, pod vegetací.

Potrava: Býložravý druh (žere semena, pupeny, výhonky a listy podle místní rostlinné skladby). V zimě často na břízách okusuje pupeny. V jarních měsících vyhledává i hmyz (hlavně brouci a mravenci) a pavouky, někdy i měkkýše.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Jeřábek lesní

Tetrastes bonasia (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Hrabaví-Galliformes – Tetřevovití-Tetraonidae

Syn.: Tetrao bonasia Linnaeus, 1758.

Délka: 34-40 cm.

Rozpětí: 48-54 cm.

Váha: 350-470 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný jedinec dosáhl věku 7 let a 3 měsíce.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh vyskytující se od Francie po východ Asie a Japonsko.

V ČR je stálý, hlavně ve vyšších polohách.

Hnízdí a vyskytuje se ve smíšených jehličnatých (vzácně v listnatých) hustých porostech, dává přednost vlhkým a hustě zarostlým oblastem se starými jedlemi. Hnízdo je na zemi, ve vegetaci v mírně vystlaném důlku.

Potrava: Živí se převážně pupeny, plody a výhonky rostlin včetně jehličí (např. jedle) a hub a nebo hálek na dubech, požírá také hmyz (např. brouci z čeledi Coccinellidae a Curculionidae nebo kukly motýlů, mravenci, kobylky, mouchy a různé larvy), bezobratlé (pavouky) a plže.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Křepelka polní

Coturnix coturnix (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Hrabaví-Galliformes – Bažantovití-Phasianidae

Syn.: Coturnix communis Bonnaterre, 1791; Coturnix dactylisonans Meyer, 1815; Tetrao coturnix Linnaeus, 1758.

Délka: 16-18 cm.

Rozpětí: 32-35 cm.

Váha: 50-130 g.

Věk: přes 8 let.

Doba výskytu v ČR: V.-X.

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie, včetně severní Afriky a Přední Asie), východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie, včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu) a Orientální oblast (jižní Asie).

V ČR hnízdí od nížin do hor a zimuje ve východní Africe, velmi vzácně přezimuje i u nás.

Hnízdí v otevřené zemědělské krajině, na volných planinách s jetelovými pastvinami a mladých kukuřičných polích. Hnízdo má na zemi, většinou v obilí, jedná se o malý důlek vystlaný stébly ve vegetaci skrývající hnízdo shora.

Potrava: Sbírá semena různých plevelů a trav, listy rostlin a v létě i hmyz („pozemní hmyz“ – např. brouci, mravenci, škvoři, kobylky a sarančata) a jiné bezobratlé (např. měkkýši, pavouci). Obilí konzumuje jen v malé míře (po žních).

Poznámka: Málokdy se ví, že pojídání jejího masa může být smrtelně nebezpečné – požírá totiž také semena bolehlavu plamatého (Conium maculatum), čímž se její maso stává smrtelně nebezpečným.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Chřástal polní

Crex crex (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Krátkokřídlí-Gruiformes – Chřástalovití-Rallidae

Syn.: Crex pratensis Bechstein, 1803; Rallus crex Linnaeus, 1758.

Délka: 22-25(26) cm.

Rozpětí: 43-45 cm.

Váha: 137-197 g.

Věk: v zajetí až 8,5 roku.

Doba výskytu v ČR: V.-X.

Vyskytuje se od západní Evropy po střední Asii.

V ČR hnízdí roztroušeně hlavně ve vyšších polohách a je tažný – zimuje v subsaharské Africe.

Hnízdí na vlhkých loukách u bažinatých jezer v nížinách, ale také na vysokých loukách a pastvinách s přístupem k vlhkým místům s vysokým porostem.

Potrava: V potravě převládá živočišná složka (např. hmyz, ale žere také červy, měkkýše, stonožky a pavoukovce). Na podzim vyhledává hlavně semena a zelené části rostlin. Z hmyzu se uvádějí např. sarančata, škvoři, brouci (Staphylinidae, Curculionidae, Elateridae), dvoukřídlí (např.larvy a vajíčka tiplic a komárů).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Chřástal kropenatý

Porzana porzana (Linnaeus, 1766)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Krátkokřídlí-Gruiformes – Chřástalovití-Rallidae

Syn.: Ortygometra maruetta Leach, 1816; Rallus porzana Linnaeus, 1766.

Délka: 19-22,5 cm.

Rozpětí: 35-38 cm.

Váha: 70-124 g.

Věk: kroužkovaný jedinec se dožil 7 let a 2 měsíců.

Doba výskytu v ČR: III.-IX.

Západní část Eurasie až po střední Asii (nehnízdí v Irsku a v severní Skandinávii. Hlavní část populace je v Rusku, Bělorusku, Ukrajině a Rumunsku.

V ČR rozptýleně hnízdí od nížin do středních poloh (750 m), protahuje a na zimu odlétá na mokřady tropické Afriky.

Hnízdí hlavně v rašeliništích zarostlých sítinami a na vlhkých ostřicových loukách (ne v rákosinách).

Potrava: Živí se hlavně drobnými měkkýši (vodní druhy rodu Bithynia, Limnaea, Physa), hmyzem a jeho larvami (např. vážky z rodu Agrion, komáři, chrostíci z čeledi Phrygaenidae, housenky motýlů, brouci), malými korýši a červy. Méně vyhledává také zelené vodní rostliny a jejich semena.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Chřástal vodní

Rallus aquaticus Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Krátkokřídlí-Gruiformes – Chřástalovití-Rallidae

Syn.: -

Délka: 23-26 cm (zobák 3-4,5 cm).

Rozpětí: cca 40 cm.

Váha: 100-170 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný jedinec se dožil 5 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh. Ssp. aquaticus se vyskytuje v Evropě po 60 stupeň s.š. a v okrajové části severní Afriky.

V ČR hnízdí na celém území a také zčásti přezimuje, v zimě se zastihne i na volném ledě – větší část odlétá v zimě do jižní Evropy.

Hnízdí v mělkých jezerech hustě zarostlých rákosím a ostřicemi, v bažinách. U nás je na pobřežních pásmech rybníků a v mokřadech. Hnízdo je na zemi v hustém porostu.

Potrava: Loví vše od hmyzu a jiných bezobratlých (např. pavouci, korýši, vodní měkkýši rodu Bithynia, Limnaea, Planorbis, Zonites, Helix, kroužkovci) až po drobné obratlovce (rybky včetně jejich mršin, žáby, ptáci a rejsek). Z rostlinné potravy žere hlavně semena a zelené části rostlin. Z hmyzu byla zjištěna hlavně imaga a larvy následujících skupin: škvoři, vážky, ploštice rodu Notonecta, chrostíci, brouci z čeledi Carabidae, Staphylinidae, Halticidae, Chrysomelidae.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Bekasina otavní

Gallinago gallinago (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Charadrii-Bahňáci –

Slukovití-Scolopacidae

Syn.: Scolopax gallinago Linnaeus, 1758.

Délka: 23-28 cm (včetně 7 cm zobáku).

Rozpětí: 39-45 cm.

Váha: 80-135 g.

Věk: nejstarší kroužkovanec se dožil 16 let.

Doba výskytu v ČR: III.-VII.

Holarktický druh. Vyskytuje se v západní části Palearktické oblasti (západní část Euroasijské oblasti, včetně severní Afriky a Přední Asie), ve východní části Palearktické oblasti (východní Eurasie, včetně Japonska a severní Číny), v Orientální oblasti (jižní Asie) a v Nearktické oblasti (Severní Anerika).

V ČR hnízdí a je tažná – zimuje ve Středomoří (hlavně v Itálii a Francii). Někdy se zastihne i u nás několik zimujících jedinců, ale není jasné z jaké populace.

Hnízdí v bažinách, rašeliništích, slatiništích a vlhkých loukách s nízkým hustým porostem. Za tahu a v zimě se zdržuje je také na malých ostrůvcích bahna, okrajích jezírek, pobřeží, pastvinách apod. Hnízdo je na zemi a dobře kryté v porostu.

Potrava: Hlavni složkou potravy jsou červi (např. kroužkovci-Annelida, pijavky), hmyz (např. ploštice, chrostíci-larvy čeledi Phrygaenidae, housenky motýlů, brouci z čeledi Staphylinidae, Carabidae, Hydrophilidae, Elateridae, mravenci, larvy dvoukřídlých z čeledi Tipulidae, Tabanidae, Syrphidae z rodu Eristalis), další bezobratlí (např. pavouci, měkkýši z rodu Helix, Planorbis a korýši). Z rostlinná složka je zastoupena jen v malém množství semny a částmi různých rostlin např. rodu Ranunculus, Vitia, Myosotis, Solanum, Rumex, Polygonum atd.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Vodouš kropenatý

Tringa ochropus Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Charadrii-Bahňáci –

Slukovití-Scolopacidae

Syn.: Tringa ocrophus Linnaeus, 1758 (recte: „ochropus“-Witherby, IV: 301).

Délka: 20-24 cm.

Rozpětí: 39-44 cm.

Váha: 65-120 g.

Věk: až 9 let, podle kroužkování.

Doba výskytu v ČR: I.-XII., ale část populace je tažná.

Vyskytuje se v boreálním pásmu Palearktické oblasti od Skandinávie po východní Asii po povodí Kolymy. Jen izolovaně hnízdí i jižněji.

V ČR hnízdí a část populace na zimu odlétá do západní a jižní Evropy, častěji do Středomoří a tropické Afriky.

Hnízdí jednotlivě na vlhkých místech v lesích, na tahu se zdržuje na březích a dnech rybníků. Hnízdo bývá na stromech ve výškách až 10 m, jen výjimečně na zemi. Hnízdo si nestaví, využívá starší hnízda drozdovitých ptáků a holubů, pouze je vystýlá lišejníky a mechem.

Potrava: Potravu tvoří hmyz a jeho larvy, červi (např. nitěnky), malí korýši, pavouci a malí měkkýši. Jen výjimečně požírá také semena rostlin a řasy. Z hmyzu se jedná o chrostíky (larvy čeledi Phryganeidae), brouky (čeledi Dytiscidae, Hydrophilidae, Carabidae, Staphylinidae, Curculionidae, Chrysomelidae aj.), dvoukřídlý hmyz (larvy komárů), ploštice (rod Corixa), střechatky (rod Sialis), pošvatky (rod Nemoura), škvory. Část potravy tvoří i rostlinná složka – semena vodních rostlin a úlomky řas.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Pisík obecný

Actitis hypoleucos (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Charadrii-Bahňáci –

Slukovití-Scolopacidae

Syn.: Tringa hypoleucos Linnaeus, 1758.

Délka: 18-20,5 cm.

Rozpětí: 32-35 cm.

Váha: 45-80 g.

Věk: až 11 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.(-XI.). (ojediněle i zimuje).

Palearktický druh vyskytující se v boreálním a mírném pásmu Evropy a Asie.

V ČR hnízdí od nížin do hor (750 m) a je tažný – naše populace zimuje někdy v západní Evropě a většinou v tropické Africe.

Hnízdí jednotlivě u řek a potoků s kamenitými a písčitými břehy, vzácně zahnízdí i u stojatých vod hlavně písníků, štěrkovišť a vodních nádrží. Hnízdo je na zemi ukryté v nízkém porostu.

Potrava: Je z velké části živočišná – hmyz  a jeho larvy (kobylky, sarančata, jepice, ploštice z rodu Corixa, chrostíci, brouci z čeledi Carabidae, Scarabaeidae, Curculionidae aj., blanokřídlí z čeledi Formicidae a dvoukřídlí-tiplice a mouchy), měkkýši, červi (např. čeleď Lumbricidae), korýši z rodu Gammarus, mnohonožky z rodu Julus, pavouci (hlavně „Argyroneta“) a malí obojživelníci (žáby, čolci). Z rostlinné potravy zjištěny úlomky vodních rostlin.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:    

Racek černohlavý

Larus melanocephalus Temminck, 1820

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Racci-Lari –

Rackovití-Laridae

Syn.: -

Délka: 37-40 cm.

Rozpětí: 94-102 cm.

Váha: 215-350 g.

Věk: až 15 let.

Doba výskytu v ČR: III.-IX.

Vyskytuje se na pobřeží i ve vnitrozemí Evropy od Británie a Španělska po severní pobřeží Černého moře, včetně České republiky a Turecka. Zimuje v oblasti Středozemního moře a na atlantském pobřeží Evropy.

V ČR vzácně hnízdí, většinou jen protahuje.

Hnízdí v koloniích, často mezi racky chechtavými na rybnících a vodních nádržích. Hnízda má na zemi mezi vegetací.

Potrava: Požírá hmyz (např. kobylky, chrostíci Limnophilus auricula, L. stigma, L. vittatus a jiný hmyz), dešťovky, měkkýši, kroužkovci, stonožky, korýši, malé rybky i drobní savci nebo mláďata jiných druhů ptáků. V potravě byl nalezen i chléb, olivy a cereálie, většinou získané na smetištích a skládkách.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Rybák obecný

Sterna hirundo Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Dlouhokřídlí-Charadriiformes –

Racci-Lari –

Rybákovití-Sternidae

Syn.: Sterna fluviatilis Neumann, 1819.

Délka: 34-37 cm, včetně rýdovacích per 5-8 cm.

Rozpětí: 70-80 cm.

Váha: 90-175 g.

Věk: až 25 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-X.

Rozšíření a hnízdění ssp. hirundo tvoří větší část Evropy (mimo vnitrozemí Skandinávie a SV část Evropy), je znám i ze severní Afriky a z východního pobřeží Severní Ameriky.

V ČR hnízdí jen roztroušeně a na zimu odlétá do Středomoří a na Z a JZ pobřeží Afriky.

Hnízdí v koloniích u velkých vodních nádržích a řek. Hnízda si buduje na zemí kde je jen řídký bylinný porost, často jej umisťuje jen na naplavený štěrk.

Potrava: Loví hlavně malé rybky, menší část tvoří hmyz (např. brouci a larvy z čeledi Dytiscidae, vážky, blanokřídlí-mravenci rodu Lasius, rovnokřídlí a ploštice) a korýši, kroužkovci, měkkýši.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Holub doupňák

Columba oenas Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Měkkozobí-Columbiformes –

Holubovití-Columbidae

Syn.: -

Délka: 28-32 cm.

Rozpětí: 60-66 cm.

Váha: 250-310 g.

Věk: až 12 let 7 měsíců.

Doba výskytu v ČR: III.-X.

Vyskytuje se v západní části Palearktické oblasti (západní Euroasie, severní Afrika a Přední Asie), východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie, včetně Japonska a severní Číny) a Orientální oblast (jižní Asie).

V ČR hnízdí od nížin do hor, hlavně v bučinách – na zimu odlétá do západní a jižní Evropy.

Hnízdí ve starších listnatých porostech. Hnízdo buduje v dutinách, často po datlu černém, vystýlku tvoří krátké klacíky, stébla a listy.

Potrava: Sbírá různá semena z ladem ležící půdy, oraných polí a strnišť, v malé míře i obilí a kukuřici. Jen z malé části bere listy bylin, pupeny a plody dřevin. Z živočišné potravy se jen ojjediněle objevují měkkýši.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Sova pálená

Tyto alba (Scopoli, 1769)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sovy-Strigiformes –

Sovovití-Tytonidae

Syn.: Strix alba Scopoli, 1769; Strix flammea auct.

Délka: 33-39 cm.

Rozpětí: 80-95 cm.

Váha: 220-405 g.

Věk: až 18 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Rasa Tyto alba guttata se vyskytuje ve střední a východní Evropě (včetně ČR).

V ČR je stálým hnízdícím druhem od nížin do pahorkatin, je i v nižších horách (do 800 m).

Dříve tento druh hnízdil ve skalách a stromových dutinách. V současné době hnízdí nejčastěji v kostelních věžích, ve starých zříceninách, na půdách a v hospodářských budovách.

Potrava: Loví drobné savce (hlavně hraboše polní, netopýry), méně se živí ptáky (hlavně vrabec domácí), obojživelníky (blatnice skvrnitá, „skokan“), ryb (pstruh) a větším hmyzem (např. brouci čeledi Scarabaeidae) a ojediněle i jinými bezobratlými (např. slimák).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Sýc rousný

Aegolius funereus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sovy-Strigiformes –

Puštíkovití-Strigidae

Syn.: Strix dasypus Bechstein, 1803; Strix funerea Linnaeus, 1758; Strix tengmalmi Gmelin, 1788.

Délka: 22-27 cm.

Rozpětí: 50-62 cm.

Váha: samci 95-110 g., samice 120-210 g.

Věk: až 16 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Rasa funereus se vyskytuje od SV Polska přes Ural po západní Sibiř. Izolované populace se nacházejí i v horách střední a jižní Evropy a v Malé Asii.

V ČR je to stálý, hnízdící druh v podhůří a v horách.

Hnízdí ve starých, většinou jehličnatých lesích vždy v dutinách (nebo v budkách) po datlu černém nebo žlunách. Vystýlku hnízda tvoří zbytky kořisti a vývržky.

Potrava: Loví drobné savce, zčásti také ptáky a někdy i hmyz (chrobák, lumek). Ze savců byly v kořisti  určené tyto druhy: bělozubka šedá, rejsek horský, rejsek obecný, rejsek malý, krtek, rejsec černý, rejsec vodní, hraboš mokřadní, hraboš polní, norník rudý, myšice lesní, myšice křovinná, myšivka horská, plšík lískový, netopýr, myš domácí, hrabošík podzemní a hryzec vodní. Z ptáků jsou známé tyto druhy: strakapoud velký, strakapoud malý, dlask tlustozobý.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Kalous pustovka

Asio flammeus (Pontoppidan, 1763)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sovy-Strigiformes –

Puštíkovití-Strigidae

Syn.: Strix accipitrina Pallas, 1771; Strix brachyotos Forster, 1781; Strix flammea Pontoppidan, 1763; Strix palustris Bechstein, 1791.

Délka: 33-40 cm.

Rozpětí: 95-105 cm.

Váha: 210-464 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh rozšířený v celé Evropě a Asii.

V ČR hnízdí jen ojediněle a je částečně tažný.

Hnízdí v otevřené krajině s močály a mokrými loukami. Hnízdo tvoří jednoduchá hromádka ze stonků rostlin a bývá ukryté v ostřici.

Potrava: Loví hlavně hraboše polního, ale v kořisti byly zjištěné i tyto druhy: hryzec vodní a myšice temnopásá. Ojediněle uloví i ptáka. V kořisti je udáván i hmyz a jeho larvy (např. brouci z čeledi Carabidae, Scarabaeidae a Curculionidae) a plži.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Sýček obecný

Athene noctua (Scopoli, 1769)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sovy-Strigiformes –

Puštíkovití-Strigidae

Syn.: Strix noctua Scopoli, 1769.

Délka: 23-27,5 cm.

Rozpětí: 50-55 cm.

Váha: 13 dkg.

Věk: nejstarší kroužkovaný pták se dožil 15 let a 7 měsíců.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Turkestánsko-mediterránní typ rozšíření. Nachází se v Evropě (mimo Skandinávii a severní části), v severní Africe, v Malé Asii a na východ zasahuje až do okolí Bajkalu. Byl vysazen i ve Velké Británii a na Novém Zélandu. V areálu rozšíření se rozpadá do více ras. V Evropě je ssp. noctua a ssp. vidalii.

V ČR je stálým hnízdícím druhem.

Původně to byl obyvatel otevřené krajiny s jednotlivými stromy, stromořadími, parky a hřbitovy. V současnosti  se stahuje k lidským obydlím a je znám i z měst. Hnízdí v dutinách starých stromů, ve zděných výklencích a v kostelních věžích, někdy využije i budky nebo zemní nory.

Potrava: Loví hlavně malé savce (např. hraboš polní, hryzec vodní, rejsek, norník rudý, lasice, potkan, myš, myšice, králík, ježek a netopýr), ale i jiné malé obratlovce (např. z ptáků kukačka nebo kuře bažanta, z obojživelníků žáby) a bezobratlé (např. hmyz-brouci z čeledi Carabidae, škvoři a větší druhy kobylek, kroužkovci a měkkýši). V době krmení mláďat vyhledává žížaly. Nevyhábá se ani mršinám.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Kulíšek nejmenší

Glaucidium passerinum (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Sovy-Strigiformes –

Puštíkovití-Strigidae

Syn.: Strix passerina Linnaeus, 1758; Strix pygmea Bechstein, 1805..

Délka: 15-19 cm.

Rozpětí: 32-39 cm.

Váha: 55-61,5 g, samice 70-78,8 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Evropa, na severu je v nížinné tajze směrem k jihu ustupuje do hor.

V ČR se vyskytuje ostrůvkovitě ve vyšších polohách, v zimě se stahuje do nižších poloh.

Hnízdí v hlubokých jehličnatých horských lesích. Hnízdo je v dutinách stromů po strakapoudech a datlech.

Potrava: Loví hlavně drobné savce (např. hraboš polní a mokřadní, hryzec vodní,, myška drobná, plšík lískový, norník rudý, rejsek obecný, rejsek malý, myšice křovinná) a ptáky (např. čížek lesní, králíček, šoupálek dlouhoprstý, jiřička obecná, bramborníček hnědý, rákosník proužkovaný, stehlík, sýkora uhelníček, střízlík, pěnkava, rehek domácí a mlynařík), ojediněle i ještěrky (ještěrka živorodá), někdy i hmyz (např. brouci). Zdolá i kořist větší než je sám.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Lelek lesní

Caprimulgus europaeus Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Lelci-Caprimulgiformes – Lelkovití-Caprimulgidae

Syn.: -

Délka: 24-28 cm.

Rozpětí: 52-59 cm.

Váha: 70-100 g.

Věk: 8 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie, včetně severní Afriky a Přední Asie), východní část Palearktické oblasti (východní část Eurasie, včetně Japonska a Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary na jih) a Orientální oblast (jižní Asie).

V ČR mozaikovitě hnízdí od nížin do nižších hor a je přísně tažný, v zimě odlétá hlavně do Afriky, jižně od rovníku.

Hnízdí v suchých jehličnatých lesích, na vřesovištích a na okrajích lesů. Nestaví hnízdo.

Potrava: Loví různý noční hmyz, hlavně můry, ale i brouky a dvoukřídlý hmyz, také zástupci řádu Trichoptera a Neuroptera.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Ledňáček říční

Alcedo atthis (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Srostloprstí-Coraciiformes – Ledňáčkovití-Alcedinidae

Syn.: Alcedo ispida Linnaeus, 1758; Gracula atthis Linnaeus, 1758.

Délka: 17-19,5 cm (z toho zobák 4 cm).

Rozpětí: křídlo 75-81 mm.

Váha: 35-56 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný jedinec se dožil minimálně 10 let.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Nachází se v celé Eurasii – má více ras.

V ČR hnízdí od nížin po pahorkatiny a je částečně tažný.

Hnízdí kolem čistých řek, potoků a jezer. Hnízdní nory si buduje v kolmých březích.

Potrava: Loví hlavně rybky, obojživelníky (pulce i žáby), také vodní hmyz a jejich vývojová stadia žijící ve vodě, korýše a měkkýše. Malou část potravu tvoří i rostlinná složka, tj. zelené části, ale i bobule.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Vlha pestrá

Merops apiaster Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Srostloprstí-Coraciiformes – Vlhovití-Meropidae

Syn.: -

Délka: 25-29 cm (včetně rýhovacích per 0-3 cm).

Rozpětí: 36-40 cm.

Váha: 50-62 g.

Věk: 7 let.

Doba výskytu v ČR: V.-IX.

Je rozšířen v JZ, střední a V Evropě (některé roky i v severní Evropě), v JZ Asii a SZ Africe. Na jihu Afriky hnízdí izolovaná populace, která zde vznikla pravděpodobně z usedlých zimujících populací.

V ČR hnízdí velmi lokálně a je přísně tažný, když zimuje v Africe, jižně od rovníku.

Hnízdí v koloniích v otevřené krajině nižších poloh s roztroušenými stromy. Hnízdo je v zemních norách, které vyhrabává (délka 1-2 m) v kolmých hliněných stěnách.

Potrava: Loví v letu výhradně hmyz (např. blanokřídlí – čmeláci, včela medonosná, sršni a vosy, vážky a šídla, dvoukřídlí – hlavně pestřenky a kuklice, motýli, rovnokřídlí a brouci).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Dudek chocholatý

Upupa epops Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Srostloprstí-Coraciiformes – Dudkovití-Upupidae

Syn.: -

Délka: 25-29 cm (z toho zobák 4-5 cm).

Rozpětí: 44-48 cm.

Váha: 55-80 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: IV.-X.

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie, včetně severní Afriky), východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie, včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary na jih) a Orientální oblast (jižní Asie).

V ČR hnízdí od nížin do středně vysokých hor (700, v Jeseníkách až 826 m n.m.) a přezimuje ve východní Africe.

Hnízdí vzácně v porostech vrb a na lukách. Hnízdo je mírně vystlané v dutinách stromů.

Potrava: Loví především hmyz a jeho larvy a housenky, méně kukly, ale i jiné bezobratlé. V kořisti jsou zaznamenáni brouci (hlavně Scarabaeidae), dvoukřídlí. Blanokřídlí, krtonožky, pavouci a jejich kokony, stonožky a žížaly.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Strakapoud bělohřbetý

Dendrocops leucotos (Bechstein, 1803)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Šplhavci-Piciformes –

Datlovití-Picidae

Syn.: Picus leucotos Bechstein, 1803.

Délka: 25-28 cm.

Rozpětí: křídlo 138-155 mm.

Váha: 105-112 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh, chybějící v severních částech vyskytuje se od jižní Skandinávie a Pyrenejí až po východní Asii, včetně Kamčatky, Japonska a Číny (zde jde ostrůvkovitě až do jižní Číny) – rozpadá se do 13 ssp.

Ssp. leucotos se nachází v celé severní Evropě a v Asii na východ až po Ochotské moře. Na jihu zasahuje souvislý areál po SZ a V Polska, ostrůvkovitě na jih je i v rakouských Alpách a východně až po Maďarsko atd.

V ČR hnízdí ssp. leucotos, převážně ve vyšších polohách.

Hnízdí ve smíšených lesích s dostatkem odumírajících stromů.

Potrava: Loví hlavně larvy brouků žijící ve dřevě (např. tesaříci rodu Cerambyx a Rhagium, krasci), imaga brouků vázaná na dřevo (např. roháček bukový), ale také mravence (Camponotus herculeanus, zástupci rodu Lasius), řidčeji i housenky (např. bekyně Lymantria dispar), tiplice aj., koncem léta požírá také různá semena a bobule.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Strakapoud jižní

Dendrocops syriacus (Hemprich et Ehranberg, 1833)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Šplhavci-Piciformes –

Datlovití-Picidae

Syn.: Dryobates syriacus balcanicus Gengler et Stresemann, 1919; Picus syriacus Hemprich et Ehrenberg, 1833.

Délka: 23-25 cm.

Rozpětí: křídlo 121-140 mm.

Váha: 72-81,5 g.

Věk: nejdelší věk kroužkovaného ptáka je 7 roků, 4 měsíce a 6 dní.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Středomořský typ rozšíření – má více ras. Ssp. syriacus se vyskytuje na celém druhovém areálu mimo Zakavkazsko a Irán.

V ČR lokálně hnízdí v nižších polohách a je stálý.

Hnízdí v řídkých stromových porostech. Vyskytuje se v zahradách, parcích, v menších lesících. Hnízdo má ve stromových dutinách, ale i ve dřevěném sloupu el. vedení.

Potrava: Větším dílem se živí rostlinou potravou (plody: ořechy, švestky, třešně, moruše, hrušky, maliny, jahody a semena: slunečnice), menší díl tvoří živočišná část (hlavně na jaře sbírá kůrovce a jejich larvy, housenky, mšice).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Krutihlav obecný

Jynx torquilla Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Šplhavci-Piciformes –

Datlovití-Picidae

Syn.: -

Délka: 16-18 cm.

Rozpětí: délka křídla 80-92 mm.

Váha: 28,5-42 g.

Věk: Nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je nejméně 10 let.

Doba výskytu v ČR: III.-X.

Palearktický typ rozšíření. Jednotliví ptáci byli zastiženi až na Islandu, Faerských ostrovech, Madeiře a Kanárských ostrovech. Rozpadá se do několika ras. Ssp. torquilla zaujímá celou evropskou část rozšíření s výjimkou Itálie jižně od Alp a přilehlých ostrovů, na východ až po severozápadní Irán, západní břeh Kaspického moře, dolní Volhu a pohoří Ural.

V ČR hnízdí ssp. torquilla hlavně v nižších polohách, ale někdy vystupuje až vysoko do hor a druh je tažný – zimuje v Africe severně od rovníku, někdy i ve Středomoří.

Hnízdí v otevřené krajině s lesíky, skupinami stromů, alejemi, v nepříliš hustých listnatých a smíšených lesích, vzácněji i v borových a smrkoborových porostech, zvláště při pasekách nebo jejich okrajích. Je i v městských parcích, v sadech, zahradách, ve skupinách stromů při okraji měst, potravu sbírá i na polích. Hnízda má v dutinách stromů, ale i v umělých budkách, bylo zjištěno i v zemních norách (např. po břehulích), v děrách ve zdech apod.

Potrava: Převážně loví mravence, hlavně zástupce rodu Lasius (niger a flavus) a Myrmica (rubra). Méně sbírá i jiný hmyz jako jsou brouci (Carabidae, Chrysomelidae, Cantharidae), dvoukřídlí (Tipulidae). Ale také pavoukovce, hlemýždě i ptačí vejce. Někdy sbírá i plody (např. bez).

Poznámka: Mravence loví pomocí lepkavého jazyka!

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Datlík tříprstý

Picoides tridactylus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Šplhavci-Piciformes –

Datlovití-Picidae

Syn.: Picus tridactylus Linnaeus, 1758.

Délka: 21,5-24 cm.

Rozpětí: křídlo 121-127 mm.

Váha: 60-76 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Sibiřsko-kanadský typ rozšíření, doprovázející jehličnatou tajgu – rozpadá se do více ras. Ssp. alpinus se vyskytuje v pohořích střední a jižní Evropy (Alpy, Karpaty, pohoří Balkánu až do severního Řecka a Bulharska.

V ČR je stálým v Čechách hnízdí pouze v jižních Čechách a na Moravě v severní a SV části.

Hnízdí ve starých horských lesích (jehličnaté nebo smíšené) pralesního typu se suchými nebo narušenými stromy. Hnízdo je vždy v dutině stromu, často suchého nebo ztrouchnivělého.

Potrava: Živí se výhradně živočišnou potravou – hlavně ve stromech žijícími brouky (kůrovci, tesaříci) a jejich larvami, ale loví i housenky (obaleč modřínový), můry a tiplice, v potravě byli potvrzeni i mravenci.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:   

Skřivan lesní

Lullula arborea (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Skřivanovití-Alaudidae

Syn.: Alauda arborea Linnaeus, 1758.

Délka: 13,5-15 cm.

Rozpětí: křídlo 83-93 mm.

Váha: 26 g.

Věk: kroužkovaný jedinec se dožil 3 roky, 9 měsíců a 20 dní.

Doba výskytu v ČR: II.-X.

Areál druhu je na většině Evropy, Blízký východ a severní Afrika.

V ČR roztroušeně hnízdí od nížin do hor a je tažný – zimuje ve Středomoří.

Hnízdí ve světlých jehličnatých lesích (dává přednost borovým porostům na písčité půdě). Je znám i s listnatých a smíšených porostů s mýtinami, z vřesovišť, stepních stráních, starých vinohradech i z hald kamení na okrajích kamenolomů. Hnízdo je na zemi, zpravidla na osluněném místě dobře ukryté v řídké vegetaci a je zbudováno ze suché trávy, kořínků někdy i mechu, lišejníku a srsti.

Potrava se skládá z hmyzu, semen bylin i dřevin (i jehnědy břízy a lísky, bere i obilí) a zelených částí rostlin. Z hmyzu žere housenky i imaga motýlů (např. Agrozis sp., Panolis flammea), larvy a imaga brouků (Byrrhidae, Carabidae), blanokřídlý hmyz (např. larvy Diprion pini), a kobylky. Z jiných bezobratlých loví také pavouky, žížaly, stonožky aj.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Konipas luční

Motacilla flava Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Konipasovití-Motacillidae

Syn.: Konipas žlutý.

Délka: 15-16 cm.

Rozpětí: křídlo 77-85 mm.

Váha: 14-25 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný pták se dožil 8 let a 10 měsíců.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Západní část Palearktické oblasti (západní část Eurasie, severní Afrika, Přední Asie), východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie, včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika, od Sahary k jihu) a Orientální Oblast (jižní Asie). Rozpadá se do více ras.

V ČR hnízdí od nížin do středních horských poloh a je tažný – zimuje v tropické Africe.

Poznámka: Mimo typickou rasu byly u nás pozorovány jednotlivě, ale i při pokusech o hnízdění, další rasy a to: ssp. beema, cinerocapilla, feldegg, lutea a thunbergi. Rasy jsou dosti dobře rozlišitelné podle zbarvení hlavy!

Hnízdí v nižších polohách na mokřadních loukách a v okolí vod. Hnízdo je na zemi v hustějším porostu.

Potrava: Živí se hlavně hmyzem, především larvami a imagy dvoukřídlého hmyz, dále loví rovnokřídlé,motýly, pošvatky, jepice, síťokřídlé, mšice, brouky, mravence, larvy vodního hmyzu, ploštice aj. Z dalších bezobratlých byli v potravě nalezeni pavouci, červi, měkkýši, mnohonožky aj.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Linduška úhorní

Anthus campestris (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Konipasovití-Motacillidae

Syn.: Alauda campestris Linnaeus, 1758); Anthus rufescens – Linduška rolní.

Délka: 15,5-18 mm.

Rozpětí: křídlo 81-93 mm.

Váha: 20-28 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Vyskytuje se v celé Evropě a Asii po JZ Sibiř a SZ Kazachstan. Dále na východ se vyskytují další dvě rasy.

V ČR hnízdí v nižších polohách a je tažná – na zimu odlétá do Afriky jižně od Sahary.

Hnízdí na písčitých místech a v nížinách na suchých písčitých vřesovištích a v křovinách, ale také na výsypkách hnědouhelných dolů. Hnízdo j na zemi schované ve vřesku nebo křoví.

Potrava: Živí se hmyzem (hlavně brouky a mravenci, méně housenkami a imagy motýlů, rovnokřídlými, stejnokřídlými a dvoukřídlými) a z dalších bezobratlých pavouky. V zimě požírá semena a zelené části rostlin.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Linduška horská

Anthus spinoletta (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Konipasovití-Motacillidae

Syn.: Alauda spinoletta Linnaeus, 1758; Anthus aquaticus; Anthus spinoletta alticola; Anthus spinoletta pacificus.

Délka: 15,5-17 cm.

Rozpětí: křídlo 87-94 mm.

Váha: 17-28 g.

Věk: 8 let, 10 měsíců a 23 dní.

Doba výskytu v ČR: (I.)III.-IX.(XII.).

Palearktický druh, proniknuvší i do Severní Ameriky. Má rozsáhlý, ale nesouvislý areál rozšíření, v Evropě je  v alpínských pásmech hor a na pobřeží moří.

V ČR hnízdí ve vyšších polohách a zimuje v jižní Evropě, ale část populace zůstává.

Hnízdí v horách na horských loukách a v pásmu kleče. Hnízdo je ze stébel a kořínků a je schované v trhlinách mezi trsy trávy nebo kamením.

Potrava: Živí se hmyzem (dvoukřídlí, síťokřídlí, housenky motýlů, mšice, brouci, blanokřídlí jsou zastoupeni mravenci a larvami pilatek, ploštice aj.) a jinými bezobratlými (např. drobní měkkýši, pavouci a sekáči). Nechybí ani rostlinná složka jako jsou řasy, semena či plody brusnicovitých aj.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Ťuhýk menší

Lanius minor Gmelin, 1788

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Ťuhýkovití-Laniidae

Syn.: -

Délka: 19-21 cm.

Rozpětí: křídlo 109-123 mm.

Váha: 40-66 g.

Věk: nejstarší kroužkovaný pták se dožil 6 let a 16 dní.

Doba výskytu v ČR: V.-VIII.

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie, včetně severní Afriky a Přední Asie), východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny) a Orientální oblast (jižní Asie).

V ČR hnízdí a je tažný – zimuje ve stromových savanách jižní Afriky.

Hnízdí v nížinách na loukách a polích, v parcích a ovocných sadech. Hnízdo z klacíků, kořínků a zelených částí rostlin staví v korunách listnatých stromů, vzácněji v keřích ve výškách 2,5-10 m nad zemí.

Potrava: Loví hmyz (hlavně brouky z čeledi Carabidae, Scarabaeidae, Elateridae, Silphidae, Curculionidae a Tenebriobidae, dále rovnokřídlí, blanokřídlí, motýli, ploštice) i jiné bezobratlé (např. žížaly), ale také ještěrky, žáby, savce (např. hraboš polní) a drobné ptáky.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Ťuhýk rudohlavý

Lanius senator Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Ťuhýkovití-Laniidae

Syn.: -

Délka: 16-19 cm.

Rozpětí: křídlo 94-103 mm.

Váha: 40 g.

Věk: nejdelší věk kroužkovaného ptáka je 5 let, 10 měsíců a 7 dní.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Druh se Středomořským typem rozšíření. Žije ve střední a jižní Evropě po Kavkaz a dále po Írán, a také v severní Africe. Má 3 poddruhy, ssp. senator obývá celou Evropu a Malou Asii.

V ČR vzácně hnízdí, hlavními místy výskytu byly severní Čechy od Podkrušnohoří přes České Středohoří po Mnichovohradišško a Polabím až na Čáslavsko. Je tažný – zimuje v savanách tropické Afriky.

Hnízdí ve světlých lesích s mýtinami, nejčastěji v okolí sadů. Hnízdo staví vysoko na stromě, často na postranní větvi. Je ze suchých stébel a kořínků, zdobeno zvláště na okraji zelenými rostlinami a pestrým peřím. Ve výstelce je silná vrstva peří, srsti a rostlinné vlny, většinou v ní chybí suché traviny a jemné kořínky.

Potrava:Loví hlavně hmyz (např. kobylky, sarančata a jiní rovnokřídlí, dále brouci, imaga i housenky motýlů), ale výjimečně také obratlovce (drobní savci, ptáci a ještěrky).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Pěvuška podhorní

Prunella collaris (Scopoli, 1769)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Pěvuškovití-Prunellidae

Syn.: Accentor alpinus; Accentor erythropygius; Sturnus collaris Scopoli, 1769 – Pěnice podhorní.

Délka: 15-17,5(19) cm.

Rozpětí: křídlo 95-108 mm.

Váha: 40 g.

Věk: 8 let a 7 měsíců, v zajetí 10 let.

Doba výskytu v ČR: (I.)IV.-X.(XII.)

Vyskytuje se ostrůvkovitě ve všech evropských a asijských pohořích, včetně Japonska a SZ cípu Afriky. Má více ssp. a  monotypická rasa se nachází od severozápadní Afriky přes pohoří jižní a střední Evropy po Karpaty.

V ČR hnízdí (např. Krkonoše, Jeseníky) a je částečně tažná – zimuje v nižších polohách nebo se přesunuje do jižní Evropy.

Hnízdí v horách, většinou nad hranicí lesa, na holinách, na sutích a křovinatých svazích a na skalnatých vrcholcích hor. Hnízdo je spleteno ze suchých stébel trav, mechu, kořínků a srsti – jeho kotlina je vystlaná chlupy a obklopena mechovými tobolkami. Hnízdo je umístěno ve skalní štěrbině, pod kamenem, pod keři, ale i v podezdívkách chat.

Potrava: V létě se živí hmyzem (brouci, housenky motýlů, dvoukřídlí, larvy i imaga mravenců, škvoři a vážky) i jinými bezobratlými (např. červi, pavouci a plži), později plody a semeny trav i jiných rostlin.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Rákosník velký

Acrocephalus arundinaceus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Pěnicovití-Sylviidae

Syn.: Acrocephalus lacustris; Acrocephalus turdoides; Calamoherpe arundinacea; Turdus arundinaceus Linnaeus, 1758 – Rákosník veliký.

Délka: 16-20 cm.

Rozpětí: křídlo 90-105 mm.

Váha: 26-39 g.

Věk: dožívá se přes 9 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.(XI.)

Palearktický druhy vyskytující se v SZ Africe, v Evropě mimo její severní části a v Přední Asii, na východ zasahuje až do západní Sibiře.

V ČR hnízdí v nížinách a pahorkatinách  a je přísně tažný – zimuje v Africe mezi Saharou a JAR.

Hnízdí v porostech rákosu nebo orobince s trvalou vodní hladinou. Za potravou vyletuje i do okolních luk nebo polí. Hnízdo splétá na stoncích rákosu nebo orobince, někdy i jiných rostlin, vždy poblíže volné vodní hladiny.

Potrava: Živí se většinou živočišnou potravou jako je hmyz a jeho larvy (např. vážky, brouci z čeledi Coccinellidae aj.), méně pavouci a drobní měkkýši, ale i malými obratlovci (drobné žabky, čolci a rybky). Na podzim otrhává i bobule (černý bez).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Pěnice vlašská

Sylvia nisoria (Bechstein, 1795)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Pěnicovití-Sylviidae

Syn.: Motacilla nisoria Bechstein, 1795.

Délka: 15,5-17 cm.

Rozpětí: křídlo 84-93 mm.

Váha: 19-32 g.

Věk: 10 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-IX.

Je rozšířena od severní Itálie a středního Německa na východ po Mongolsko a řeku Ob – od jihu Skandinávie na jih po severní Itálii, Řecko, Turecko a dál po Turkménii.

V ČR hnízdí od nížin do pahorkatin (místy je i v horách), Hnízdní výskyt je soustředěn do nížin a pahorkatin (cca do 500 m. n. m. ) středních a východních Čech, pánví v Podkrušnohoří, Českého středohoří, Plzeňska, střední a jižní Moravy, podhůří Moravskoslezských Beskyd, Jesenicka a Vidnavska. Největších hnízdních hustot dosahují ve vojenských výcvikových prostorech. Je přísně tažný – zimuje v tropické Africe.

Hnízdí v hustých keřovitých porostech, hlavně s trnitými keři, při okraji listnatých lesů, na polních mezích a remízcích. Hnízdo staví v hustých porostech keřů nebo na nízkých stromech.

Potrava: Většinou se živí hmyzem a jeho larvami (např. brouci z čeledi Chrysomelidae a Curculionidae, housenky motýlů), bezobratlými (např. pavouci, měkkýši, žížaly),  požírá i dužnaté plody (např. meruzalky, bezu černého apod.).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Lejsek malý

Ficedula parva (Bechstein, 1794)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Lejskovití-Muscicapidae

Syn.: Muscicapa parva Bechstein, 1794.

Délka: 11-12 cm.

Rozpětí: křídlo 64-72 mm.

Váha: 8,5-13 g.

Věk: ?

Doba výskytu v ČR: V.-IX.

Vyskytuje se v pásu od střední Evropy po Kamčatku, Sachalin a SZ Čínu. Západní hranici tvoří linie od Švédska, Dánska, Nizozemí, severní Německo, Rakousko, jižní Chorvatsko až po severní Řecko.

V ČR hnízdí ostrůvkovitě od nížin do hor (cca 1000 m n.m.) a je přísně tažný – zimuje v Indii (?) a JV Asii (?).

Hnízdí ve starých bukových, někdy i ve smíšených lesích. Hnízdo je miska ze stébel, kořínků mechu a srsti umístěná v polodutinách, dutinách i v budkách.

Potrava: Loví hmyz (hlavně brouky, dále housenky i imaga motýlů, různí dvoukřídlí jako jsou komáři, tiplice a pestřenky, stejnokřídlí-mšice a pidikřísci, ploštice, vážky, blanokřídlí-mravenci, pilatky a jejich larvy, pošvatky) – z jiných bezobratlých sebere i mnohonožky, pavouky a sekáče.. Za nepříznivého počasí bere také plody a semena rostlin (např. bez černý, rybíz, ostružiny apod.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Slavík modráček středoevropský

Luscinia svecica cyanecula (Meissner, 1804)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Drozdovití-Turdidae

Syn.: Sylvia cyanecula Meisner, 1804; Sylvia wolfi C.L.Brehm, 1822.

Délka: 13-14 cm.

Rozpětí: křídlo 69-80 mm.

Váha: 16-24 g.

Věk: 5 let.

Doba výskytu v ČR: III.-X.

Spolu se ssp. svecica se vyskytuje (resp. hnízdí) od JZ-S Evropy, mimo nejsevernější oblasti severní poloviny Asie, na jih po středoasijská pohořím pronikl i na Aljašku.

V ČR hnízdí od nížin do hor (cca 1000 m n.m.) a je tažný – a naše populace zimuje v severní polovině Afriky.

Hnízdí a obývá vlhká bažinaté místa, okolí rybníků s porosty rákosí, ostřic nebo keřových vrb. Hnízdo má na zemi ukryté v bylinném podrostu.

Potrava: Větší část potravy je živočišná (např. hmyz žijící na zemi a v trsech rostlin), na podzim i různé bobule. Z hmyzu se uvádějí brouci (Curculionidae), dvoukřídlí (např. tiplice, komáři a pakomáři) a síťokřídlí aj.. Z bezobratlých loví měkkýše z rodu Anisus a Vallonia, dále dešťovky, pavouky, korýše. Je znám i úlovek juv. skokana.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Slavík tmavý

Luscinia luscinia (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Drozdovití-Turdidae

Syn.: Motacilla luscinia Linnaeus, 1758; Motacilla filomela Bechstein, 1795 – Slavík uherský, Slavík velký.

Délka: 15-17 cm.

Rozpětí: křídlo 84-91 mm.

Váha: 21-28 g.

Věk: necelých 9 let.

Doba výskytu v ČR: IV.-VIII.

Severní a SV Evropa, střední Asie. V Evropě se vyskytuje zhruba od Dánska a Polska dále na východ.

V ČR nehnízdí a pouze protahuje a při průtahu se někdy ojedinělí ptáci zdržují déle. Např. na Slovensku ale hnízdí. Je tažný druh a zimuje v JV Africe mezi Keňou a Natalem.

Vyhledává a v místech hnízdění se nachází v pobřežních houštinách řek s hustým bylinným patrem, na zaplavovaných porostech vrb kolem potoků a ve vlhkých listnatých lesících v otevřené krajině.

Potrava: Sbírá různé červy, hmyz a jeho vývojová stadia (např. housenky a kukly motýlů, larvy a imaga brouků, imaga dvoukřídlých, imaga blanokřídlých) nebo měkkýše, pavouky a stejnonožce. Na podzim v malé míře požírá i různé bobule (černý bez, rybíz).

Poznámka: Někdy se kříží se slavíkem obecným, kterému je velmi podobný.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Bělořit šedý

Oenanthe oenanthe (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Drozdovití-Turdidae

Syn.: Motacilla oenanthe Linnaeus, 1758 – Bělořit obecný.

Délka: 14-16,5 cm.

Rozpětí: křídlo 88-101 mm.

Váha: 20-35 g.

Věk: kroužkováním doložen věk 10 let.

Doba výskytu v ČR: III.-X.

Vyskytuje se v západní části Palearktické oblasti (západní Eurasie, včetně severní Afriky a Přední Asie), východní části Palearktické oblasti (východní Eurasie, včetně Japonska a severní Číny)m v Etiopské oblasti (Afrika od Sahary na jih) a Nearktické oblasti (Severní Amerika).

V ČR hnízdí od nížin do hor, v horách i nad pásmem lesa a je tažný – zimuje v Africe jižně od Sahary.

Hnízdí v skalnatých územích, v lomech, na pastvinách s kameny. Hnízdo je volně spleteno ze stébel a kořínků a je umístěno na keřích, nízko nad zemí.

Potrava: Živí se hmyzem, pavouky, žížalami, stonožkami, stejnonožci a malými plži. Z hmyzu jsou potvrzené housenky a imaga motýlů, larvy i imaga dvoukřídlých, blanokřídlí včetně čmeláků, rovnokřídlí, ploštice, vážky a brouci. V potravě byla nalezena i ještěrka. Na podzim bere i různé plody (jeřabiny, ostružiny, rybíz aj.)

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Drozd cvrčala

Turdus iliacus Linnaeus, 1766

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Drozdovití-Turdidae

Syn.: Arceuthornis musicus (Linnaeus, 1758); Turdus musicus Linnaeus, 1758 – Cvrčala obecná.

Délka: 19-23 cm.

Rozpětí: křídlo 113-125 mm.

Váha: 43-78 g.

Věk: nejdelší věk kroužkovaného jedince byl 9 let a 6 měsíců.

Doba výskytu v ČR: III.-IV. a X.-XI. Protahuje.

Sibiřský druh s hlavní oblastí rozšíření v tajgové části Palearktické oblasti. Typický druh severských lesů. Hnízdí od Islandu přes Skandinávii a sever Evropy po východní Sibiř.

V ČR se vyskytuje pouze velmi lokálně. Většina údajů je z období jejich průtahů, když někdy i u nás zimuje. Hnízdění prokázáno jen ojediněle.

Hnízdí v horách, ale i v nižších polohách (např. ve středních Čechách u Benešova). Hnízdo je polokulovitá miska postavená nízko v křovinách. Tažný druh, zimující od Britských ostrovů přes jižní Evropu, severozápad Afriky, Malou a Přední Asii po severozápad Indie.

Potrava: Živí se hmyzem (např. jepice, tiplice, vážky) a jinými bezobratlými (např. pavouky, plži, červy, žížalami) a bobulemi (mapř. jeřáb, hloh, bez černá aj.), bere i spadaná jablka.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Kos horský

Turdus torquatus Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Drozdovití-Turdidae

Syn.: Kolohřivec, kolohřivec horský, kos turecký.

Délka: 24-27 mm.

Rozpětí: křídlo 133-145 mm.

Váha: 85-138 g.

Věk: nejvyšší věk kroužkovaného jedince je 9 let a 1 měsíc.

Doba výskytu v ČR: III.-IX. řídce přezimuje!

Paleomontánní faunistický prvek žijící v horách Palearktické oblasti. Obývá tři geograficky oddělené zóny: Skandinávii a Velkou Británii, pohoří v západní, střední a jižní Evropě a hory mezi Černým a Kaspickým mořem – tomu také odpovídají tři poddruhy.

V ČR se vyskytuje ssp. Turdus torquatus alpestris žijící ve střední a jižní Evropě. Výskyt je znám pouze z vyšších pohořích a v nížinách i středních polohách chybí. Je tažný (částečně tažný) a zimuje ve Středomoří, několikrát bylo zaznamenáno zimování i u nás.

Jde o druh silně vázaný na jehličnaté lesy – především na jejich okraje v sousedství luk nebo uvolněné parkovité porosty smrků, jen zřídka se usazuje ve smíšených nebo listnatých lesích, nebo v porostech kleče. Hnízdo je polokulovitá miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou, je umístěné v křoví nebo na stromech.

Potrava: Živí se hmyzem (např. larvy komárů, housenky motýlů, mravenci, brouci z čeledi Carabidae a Staphylinidae), plži, červy, žížalami, malými ještěrkami, bobulemi a ovocem (třešně, ostružiny, borůvky a jeřabiny, částo i spadané ovoce).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:  

Sýkořice vousatá

Panurus biarmicus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Sýkořicovití-Paradoxornithidae

Syn.: Parus biarmicus Linnaeus, 1758 – Sýkora vousatá.

Délka: 14-15,5 cm.

Rozpětí: křídlo 55-69 mm.

Váha: 12-23 g.

Věk: 6 let a 5 měsíců

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh. Areál druhu je značně (hlavně v Evropě) mozaikovitý. Vyskytuje se ve značné části Evropy, od Středomoří po jih Skandinávie, do Asie zasahuje úzkým pruhem až do Číny.

V ČR je známá pouze z několika lokalit. V zimě ji zastihneme v malých hejnech.

Hnízdí v rákosových ev. orobincových porostech či v rákosu s ostřicemi. Hnízdo umisťuje do porostů rákosu (orobinec, ostřice, aj.) do výšky 75 cm nad vodou nebo zemí.

Potrava: Zhruba od února do října převažuje potrava živočišná, hlavně hmyz a jeho larvy (např. brouci hlavně z čeledi Chrysomelidae, dvoukřídlí, motýli, vážky), dále pavouci a malí plži (hlavně malí okružák). V zimních měsících převažuje potrava rostlinná, v převážné míře semena rákosu, v malé míře i jiných šáchorovitých nebo rdesnovitých rostlin.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Žluva hajní

Oriolus oriolus (Linnaeus, 1758)

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes –

Žluvovití-Oriolidae

Syn.: Coracias oriolus Linnaeus, 1758; Oriolus galbula Linnaeus, 1766 –  Žluva evropská, žluva hájní, žluva obecná.

Délka: 22-25 cm.

Rozpětí: křídlo 140-160 mm.

Váha: 50-85 g.

Věk: až 15 let.

Doba výskytu v ČR: (IV-.)V.-VIII.(-IX.).

Paleogejský typ rozšíření. Vyskytuje se od severozápadu Afriky přes Evropu (severní hranice rozšíření probíhá severním Dánskem, jižním Švédskem a jihovýchodním Finskem), dál na východ areál pokračuje po jihozápadní Sibiř a Indii.

V ČR se nachází od nížin do hor na většině území, mimo některé oblasti, kde nebyl tento druh dosud zaznamenán (např. západní Čechy, Šumava, JV Čechy, severní Morava apod.). Tažný druh zimující v Africe jižně od rovníku.

Hnízdí v listnatých a smíšených lesích nižších poloh, v pobřežních porostech v okolí řek a rybníků, v remízkách, stromořadí, v parcích, sadech a zahradách. Jehličnatým lesům se vyhýbá. Hnízdo je umístěno ve vodorovných vidlicích slabších větví dál od kmene. Okraje hnízda jsou zapleteny do větví a hnízdo mezi nimi visí.

Potrava: Živí se potravou jak živočišnou, tak rostlinnou. Z živočichů je to hlavně hmyz (např. brouci, motýli všech vývojových stadií, dvoukřídlí, rovnokřídlí, blanokřídlí včetně čmeláků), dále pavouci a měkkýši, z rostlin požírá různé dužnaté plody (třešeň, vinná réva, střemcha apod.).

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana:

Kavka obecná

Corvus monedula Linnaeus, 1758

Obratlovci-Vertebrata –

Ptáci-Aves –

Pěvci-Passeriformes – Krkavcovití-Corvidae

Syn.: Coloeus monedula (Linnaeus, 1758).

Délka: 30-34 cm.

Rozpětí: 64-73 cm.

Váha: 175-325 g.

Věk: nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 19 let a 11 měsíců.

Doba výskytu v ČR: I.-XII.

Palearktický druh žijící v celé Evropě, kromě její nejsevernější části, na jihu zasahuje i do několika míst v severní Africe a je rozšířena i v západní části Asie.

V ČR se vyskytuje od nížin do hor na celém území a jen lokálně chybí (např. v západních Čechách).

Hnízdí ve starých lesních porostech hlavně na jejich okrajích, v alejích starých dutých stromů, je znám i z lidských sídlišť, ze zřícenin hradů a ze skalních stěn. Hnízdo je v dutinách stromů, ve škvírách skal a zdí i na domech, nepohrdne ani budkou pokud má dost velký otvor.

Potrava: Kavka je všežravec. Její potrava je velmi rozmanitá a je sbírána hlavně na zemi. V době hnízdění převažuje složka živočišná (různí brouci, housenky a imaga motýlů a jiný hmyz), v mimohnízdním období obiloviny, semena apod. Zaletuje však např. i na zrající třešně, vyhledává na zem spadlé ovoce a nevyhýbá se ani smetištím a skládkám odpadků.

Odkazy: Obrázky nalezneme např. na www.BioLib nebo www.nasiptaci a zde jsou i další odkazy nebo podrobnosti o druhu.

Ochrana: