Katalog ptáků Českého středohoří

(Aves)

 

seznam sestavil

Vysoký Václav

 

     Vzhledem k tomu, že dosud nebyl vydán žádný seznam ptáků Českého středohoří, podávám zde základní seznam této skupiny obratlovců pouze se stručným výčtem vybraných lokalit z Českého středohoří, kde byl daný druh pozorován. Jedná se většinou o snůšku uvedených údajů z různých pramenů nebo dílčí pozorování, které nebylo jinde uveřejněné. Jako hlavní prameny jsou má kartotéka živočichů Ústecka a ornitologické práce uvedené ve Fauně Bohemiae septetrionalis nebo ve Sborníku Okresního muzea v Mostě, zvláště od autorů Herbert Tichý a Jiří Vondráček a další údaje byly čerpané z prací uvedených v seznamu použité literatury. Systém je veden do rodu, abecední seznam je u druhů. Příslušné rasy jsou uvedené na dalším řádku, pod názvem druhu. Podrobnosti k jednotlivým druhům naleznou zájemci ve specializované literatuře – např. velikost, rozšíření, biologie, stáří, hnízdění, ochrana atd., nebo na www stránkách různého zaměření (např. BioLib, Google, Wikipedia apod.). Zajímavé je, že na Ústecku dlouhodobě pracuje řada publikujících ornitologů, ale při centrálním vyhodnocování (např. i v reedici Fauny ČR – Ptáci 1, 2/I + II, 3/I +II), chybí nebo jsou jen drobné zmínky o této části Čech oproti jižním Čechám, Krkonoším, nebo Moravě. Systém je podle Fauny ČR – Ptáci.

 

     Autor si je plně vědom, že seznam není úplný a bude průběžně doplňován dalšími autory a věří tomu, že se další údaje postupně stanou základem pro kompletní Check-list ptáků Českého středohoří (nebo později i celého Ústeckého kraje). Autor si je plně vědom, že u některých druhů bude provedena revize determinace (např. u šoupálků nebo budníčků), nebo některé uvedené publikované druhy nebyly schválené „faunistickou komisí“ pro ornitologii apod. V tomto příspěvku není řešeno plošné rozšíření jednotlivých druhů v Českém středohoří, ani hnízdění nebo jen pozorování ptáků při přeletech nebo při zimování apod. Pro každý druh uvádím minimálně jednu lokalitu až max. 10-12 lokalit (někdy je nám výskyt znám z mnohem více lokalit, ale to je řešení pro faunistiku a ne pro základní katalog a pak je zde poznámka o zastoupení ve faunistických čtvercích), kde byl druh pozorován bez ohledu na to, zda se jedná o velmi starý nebo úplně nový údaj – později je možné provést podrobnější analýzu, ale to je již záležitost pro větší kolektiv autorů, které se mi ale bohužel nepodařilo sestavit, ale příspěvek by již také přesáhl smysl Katalogu ptáků Českého středohoří.

     Poznámky:

      Nádrž Milada je uvedena pod heslem „Milada-nádrž u Chabařovic“ bez ohledu na to zda je pozorování ze svahů nebo břehů či na vodě u Roudníků, u trmického plaviště pod vrchem Rovný, v okolí Hrbovic, pod toxickou skládkou, pod chabařovickou slévárnou nebo pod zdrží Zalužanského potoka – v literatuře se také objevuje pod zavádějícím názvem „mokřad Milada“, ale tento název také převádím na nádrž Milada.

     U lokalit je někdy uvedena v závorce poznámka (velmi starý údaj) a to se týká pozorování nebo zástřelu před rokem 1900 a nebo (starý údaj) a to se týká pozorování nebo zástřelu v letech 1900-1945.

 

     Vytýčení Českého středohoří – viz Oronyma Českého středohoří, kde je vymezení provedeno podle České středohoří. Turistický průvodce ČSSR. Svazek 23 (stěžejní text z této publikace k nalezení na: www.volny.cz/molnarm ). Podle tohoto pramenu je stručné vymezení následující: České středohoří se nachází v severních Čechách, jeho území zahrnuje nejen vlastní celek Českého středohoří, ale i přilehlé oblasti, které spojuje blízkost a z ní pramenící historický vývoj. Administrativně tvoří jádro okres Litoměřice a části okresů Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín a Česká Lípa.(hranice se dají vymezit takto: Roudnice nad Labem, Dobříň, Bechlín, Kostomlaty pod Řípem, Ctiněves, Straškov, Vodochody, Mšené Lázně, Peruc, Panenský Týnec, Líšťany, Hřivice, Tuchořice, Holedeč, Mněcholupy, Čeradice, Libočany, Žiželice, Havraň, Most, Bílina, Braňany, Duchcov, Teplice, Chabařovice, Varvažov, Libouchec, Jílové, Děčín, Huntířov, Česká Kamenice, Kamenický Šenov, Nový Bor, Česká Lípa, Zahrádky u České Lípy, Kravaře, Úštěk, Liběšice, Polepy, Hošťka, Roudnice nad Labem) Osou území je řeka Labe, po jeho obou stranách se rozprostírá. Rozloha je 1265 km². Ovšem vymezení nalezneme u různých autorů často odlišné až velmi odlišné, ale to je velmi diskutabilní problém, který na tomto místě neřešíme.

    

    

Systematický přehled druhů ptáků vyskytujících se

 v Českém středohoří

 

1. Potáplice (Gaviiformes) – Vrubozobí (Anseriformes)

 

2. Dravci (Accipitriformes) – Měkkozobí (Columbiformes)

 

3. Kukačky (Cuculiformes) – Šplhavci (Piciformes)

 

4. Pěvci (Passeriformes)

z čeledi Skřivanovití (Alaudidae) až Pěnicovití (Sylviidae)

 

5. Pěvci (Passeriformes)

z čeledi Sýkořicovití (Paradoxornithidae) až Strnadovití (Emberizidae)

 

Použitá literatura a prameny