Mravenci České středohoří

 

Seznam mravenců vytvořil a poznámkami opatřil

Vysoký Václav

 

Úvod

 

     Tento krátký příspěvek k poznání mravenců Českého středohoří jsem napsal pro občanské sdružení „Středohoří sobě“ za účelem seznámení něčeho skoro nicotného, co žije kolem nás. Nebudu psát o významu mravenců jako takových, ani o jejich škůdcích, parazitech nebo o myrmekofilech, které je možné v jejich koloniích nalézt. Tento příspěvek pouze uvádí seznam známých druhů mravenců, které se prokazatelně vyskytují v Českém středohoří – u hojnějších druhů je napsána pouze poznámka o jejich výskytu, u vzácnějších druhů uvádím některé podrobnosti, případně i lokality. Přeji všem kdo si oblíbili České středohoří aby se podívali tak trochu blíže kolem sebe (např. na listy rostlin, na jejich stvoly, větve nebo kmeny), při chůzi lesem pod nohy apod. Někdy se mravenci přihlásí sami svými nápadnými „stavbami“ formou různých hlinitých, rostlinných nebo smíšených hromádek, kupek nebo kup (např. mravenci rodu Formica). Zajímavé je pozorovat činnost mravenců např. v okolí výskytu mšic a jejich odběry medovice od těchto zvířátek. S mravenci se setkáváme na všech u nás se vyskytujících biotopech, ovšem v různém druhovém zastoupení.

 

     Přeji Vám mnoho zábavného pozorování při procházkách Českým středohořím.

 

     V posledních letech doznala naše fauna mravenců několik zásadních změn na které jsem byl upozorněn kolegy Pavlem Bezděčkou a Dr. Petrem Wernerem. Za zaslané práce týkajících se této problematiky jsem Dr. Petru Wernerovi velmi zavázán a na tomto místě za řadu připomínek oběma mnohokrát děkuji.

 

 

     Z těchto důvodů jsem přepracoval některé části tohoto příspěvku a upravil také Seznam zjištěných druhů v souladu se současnými znalostmi o této skupině hmyzu. Hlavní změny spočívají ve vyjmutí ze seznamu některých druhů, které v současné době nemají status druhu, nebo se jedná o druh podle nově zjištěných skutečností jiný. Je zde také změna v rodovém názvosloví, kdy dosavadní podrod je povýšen na rod a podobné změny.

 

     Mravenci tvoří v řádu Hymenoptera (Blanokřídlý hmyz) samostatnou čeleď označenou jako čeleď Formicidae (Mravencovití). Tato čeleď je na světě rozdělena do více jak 20 podčeledí, z nichž se v České republice vyskytuje 5 podčeledí a to Ponerinae, Proceratiinae, Myrmicinae, Dolichoderinae a Formicinae (zde jsou všechny druhy rodu Formica zařazené mezi zvláště chráněné druhy volně žijících živočichů). České jména nejsou většinou známa, ale na žádost několika přátel uvádím české názvy, pokud jsou vžité (viz KRATOCHVÍL-BARTOŠ a KOL. (1954), a druhové názvy pro zástupce rodu Formica podávám podle práce BEZDĚČKY (2000).

 

     Poznámka: Jmenovité lokality jsou uváděné pouze v případech kdy je druh znám z méně jak 15 lokalit.

 

Systematický přehled mravenců zjištěných v Českém středohoří (FORMICIDAE)

 

podčeleď

PONERINAE

(V České republice jsou 2 rody a 3 druhy)

 

Ponera corctata (Latreille, 1802) – Mravenec zemní – vzácný teplomilný druh žijící v malých koloniích pod kameny nebo v drnech v řídkých lesích, v hájcích a v lesostepích. Doklady: vrch Černodoly (LN), Kladruby (TP), Krásné Březno-zahradnictví (UL), Libochovany-lom (LT), Lipská hora (LT), vrch Oblík (LN),  vrch Raná (LN) a vrch Zlatník (TP).

 

podčeleď

PROCERATIINAE

(V České republice je jeden rod a 1 druh vyskytující se pouze na Moravě)

 

podčeleď

MYRMICINAE

(V České republice je 16 rodů a 46 potvrzených druhů)

 

Aphaenogaster subterranea (Latreille, 1798) – vzácný teplomilný druh nacházený pod kameny, mezi kameny a v kořenech keřů v řídkých lesích a kesostepích. Doklady: Brná (UL), Církvice (UL), Dolní Zálezly (UL), Hradiště u Habří (UL), Chvalov-sutě (UL), Roztoky (UL), Sebuzín (UL) a vrch Zlatník (TP).

 

Formicoxenus nitidulus (Nylander, 1846) – velmi vzácný (spíše ale málo nacházený) druh žijící jako obligatorní host v kupovitých hnízdech mravenců rodu Formica, hlavně u Formica rufa. Doklady: Český Bukov (UL), Ovčárna (UL) Podlešín (UL), vrch Pradel Berg (UL), vrch Špičák-u Rýdeče (LT), vrch Zlatník (TP).

 

Harpagoxenus sublaevis (Nylander, 1849) – velmi vzácný, skrytě žijící druh v malých koloniích. Doklady: vrch Hrádek-u Libochovan (LT).

 

Leptothorax acervorum (Fabricius, 1793) – hojný teplomilný druh, většinou vázaný na dříví. Doklady: Je znám z více lokalit.

 

Leptothorax muscorum (Nylander, 1846) – vzácně nacházený druh v drnech, kořenech rostlin a ve dříví ležící na zemi. Doklady: vrch Hradiště u Habří (UL), Kozí  vrch (UL) a vrch Plešivec-u ob. Kamýk (LT).

 

Temnothorax affinis (Mayr, 1855) – řídce se vyskytující teplomilný druh většinou vázaný na dříví. Je znám z více jak z deseti lokalit.

 

Temnothorax corticalis  (Schenck, 1852) – velmi vzácný druh vyskytující se mezi kameny nebo v dříví ležícím na zemi. Doklady: Sebuzín (UL), Sluneční stráň (UL), vrch Hradiště-u Hlinné (LT) a vrch Zlatník (TP).

 

Temnothorax crassispinus (Karavaiev, 1926) – dříve zaměňován s blízkým druhem Temnothorax nylanderi (Förster, 1850), který podle nových poznatků ale není na našem území dosud prokázaný. Běžný teplomilný druh nacházený v řídkých porostech pod kameny, mezi kameny, ve dříví a nebo v kůře stromů. Je znám z mnoha lokalit, často sesmýkán na okraji lesa a v lese na porostech netýkavky (Impatiens spp.).

 

Temnothorax interruptus (Schenck, 1852) – velmi vzácný druh skalních stepích a skal vyskytující se mezi kameny a v drnech. Doklady: Chvalov (UL) a vrch Zlatník (TP).

 

Temnothorax nigriceps (Mayr, 1855) – vzácně nacházený druh v trhlinách kamenů, pod kameny a ve spraši u kamenů nebo kolem kmene dřevin. Doklady: Holý vrch-u Kunratic (LT), vrch Hradiště-u ob. Hlinné (LT) a Moravany (UL)

 

Temnothorax parvulus (Schenck, 1852) – velmi vzácně nacházený teplomilný druh v řídkých porostech vyskytující se v jemné spraši mezi kameny. Doklady: vrch Hradiště u Habří (UL), Sluneční stráň (UL) a vrch Zlatník (TP).

 

Temnothorax saxonicus (Seifert, 1995) – dříve určován jako Temnothorax sordidulus (Müller, 1923), který ale není z našeho území dosud potvrzen – hojněji se vyskytující druh nacházený mezi kameny, v trhlinách skal a pod kameny. Doklady: Známe jej z více jak 10 lokalit.

 

Temnothorax tuberum (Fabricius, 1775) – vzácně nacházený teplomilný druh řídkých porostů vyskytující se mezi kameny nebo pod kameny. Doklady: vrch Deblík-u Církvic (UL), vrch Hradiště- u Hlinné (LT), Chvalov-sutě (UL), vrch Plešivec-u ob. Kamýk (LT), vrch Radobýl (LT), +Solanská hora (LT), Valtířov (UL) a vrch Zlatník (TP).

 

Temnothorax unifasciatus (Latreille, 1798) – velmi hojný teplomilný druh nacházený v nížinách a pahorkatinách pod kameny, mezi kameny, pod mechem na kamenech, v trhlinách skal, jen zřídka ve dřevě. Doklady: Je znám z mnoha lokalit.

 

Monomorium pharaonis (Linnaeus, 1758) – řídce se vyskytující druh, pak je ale velmi hojný, většinou vázaný na lidská sídliště, byl zjištěn i na skládkách. Doklady: UL-Červený vrch (UL), Mojžíř (UL), Neštěmice (UL), ZOO (UL).

 

Myrmecina graminicola (Latreille, 1802) – řídce nacházený teplomilný druh zjišťovaný většinou jen metodou zemních nebo jiných pastí na odchyt hmyzu v řádkých lesích nebo lesostepích. Doklady: Dobrankatale-u Benešova nad Ploučnicí (DC), Neštěmice-halda Tonasa (UL), vrch Oblík (LN) a vrch Zlatník (TP).

 

Myrmica lobicornis Nylander, 1846 – vzácnější druh otevřených stanovišť nacházený pod kameny a v kořenech rostlin. Doklady: Bílinka-okolí (LT), Božtěšice (UL), Dobkovičky-kamenolom (LT), Radejčín (UL), +Solanská hora (LT), vrch Vyhlídka u Mojžíře (vše UL).

 

Myrmica rubra (Linnaeus, 1758) – Mravenec žahavý – velmi hojný druh nacházený většinou v zemních hnízdech různého typu, hlavně pod kameny. Doklady: Je znám z většího množství lokalit.

 

Myrmica ruginodis Nylander, 1846 – velmi hojný druh řídkých porostů a otevřených stanovišť nacházený hlavně pod kameny, v malých hliněných kupkách, ale i v jiných typech zemních hnízd. Doklady: Je znám na mnoha sledovaných lokalitách.

 

Myrmica rugulosa Nylander, 1849 – zřídka nacházený druh v zemních hnízdech (hlavně pod kameny) a jen zřídka ve dřevě. Doklady: Čeřeniště (UL), vrch Deblík-u Církvic (UL), Miřejovice (LT), Neštěmice (UL), vrch Rovný (UL) a Stadice (UL).

 

Myrmica sabuleti Meinert, 1861 – velmi hojný druh nacházený hlavně  zemních koloniích (nejčastěji pod kameny) na otevřených biotopech, někdy je i pod kůrou nebo v dříví. Doklady: Nalezen na více sledovaných lokalitách.

 

Myrmica scabrinodis Nylander, 1846 – velmi hojný druh známý většinou ze zemních kolonií (např. pod kameny), dává často přednost vlhčím biotopům. Doklady: Je znám z mnoha sledovaných lokalit.

 

Myrmica schencki Viereck, 1903 – řídce nacházený druh v zemních koloniích (většinou pod kameny) na suchých trávnících. Doklady: Je známo více lokalit. 

 

Myrmica specioides Bondroit, 1918 – řídce se vyskytují druh nacházený v zemních koloniích v drnech nebo pod kameny. Doklady: Je známo více lokalit.

 

Solenopsis fugax (Latreille, 1798) – Mravenec příživný – řídce se vyskytující druh výhradně v zemních koloniích na stepních a lesostepních biotopech. Doklady: Je znám z více lokalit.

 

Stenamma debile (Förster, 1850) – řídce se vyskytující teplomilný druh řídkých lesů a lesostepí pod kameny a ve větvích ležících na zemi. Doklady: Je známo více lokalit.

 

Tetramorium caespitum (Linnaeus, 1758) – Mravenec drnový – velmi hojný teplomilný druh nacházený v zemních koloniích (nejčastěji pod kameny) na otevřených biotopech. Doklady: Je znám z více lokalit, často s více koloniemi na jedné lokalitě.

 

Tetramorium impurum (Förster, 1850) – řídce se vyskytující druh hlavně pod kameny nebo v nízkých hliněných kupkách. Doklady: Je známo více lokalit.

 

Tetramorium moravicum Kratochvíl, 1944 – řídce se vyskytující teplomilný druh nacházený ve vazbě na kameny (např. i pod mechem na velkém balvanu) na stepích a lesostepích. Doklady: Je známo více lokalit.

 

podčeleď

DOLICHODERINAE

(V České republice jsou 4 rody a 6 druhů)

 

Dolichoderus quadripunctatus (Linnaeus, 1771) – Mravenec čtyřskvrnný – dosti řídce se vyskytující druh úzce vázaný na dříví hlavně ve světlých listnatých porostech, ale je také v sadech a zahradách – nejlépe se nachází na kmenech stromů a na jejich listech v blízkosti mšic (nejčastěji na ořešácích). Doklady: Je znám z více lokalit.

 

Tapinoma ambiguum Emery, 1925 – Řidce se vyskytující druh suchých trávníků. Doklady: vrch Zlatník (TP).

 

Tapinoma erraticum (Latreille, 1798) – Dosti hojně se vyskytující druh s koloniemi v zemi (nejčastěji pod kameny, ale i v hliněných kupkách) na stepích a lesostepích. Doklady: Je znám z více lokalit.

 

podčeleď

FORMICINAE

(V České republice je 5 rodů a 48 prokázaných druhů)

 

Camponotus aethiops (Latreile, 1798) – vzácný druh nacházený pod kameny. Doklady: vrch Hradiště u Habří (UL), vrch Jedovina (UL) a vrch Lovoš (LT).

 

Camponotus fallax (Nylander, 1856) – vzácný teplomilný druh vázaný na dřevo ve světlých a teplých listnatých porostech, znám je také ze sadů a stromových alejích. Doklady: Brná (UL), Církvice (UL), Dubice (UL), Malé Žernoseky (LT), Střekov (UL) a vrch Zlatník (TP). Existují také doklady s lokalitou Zálezly, ale není jasné o které Zálezly se jedná.

 

Camponotus herculeanus (Linnaeus, 1758) – ve vyšších polohách dosti hojný druh, v Českém středohoří jen lokálně, většinou vázaný na dřevo. Doklady: Chuderov (UL).

 

Camponotus ligniperda (Latreille, 1802) – Mravenec dřevokaz – velmi hojný druh světlých lesů a lesostepí i otevřených stanovišť s koloniemi ve dřevě nebo v zemi pod kameny a pod dřívím (nebo v něm). Doklady: Je znám z více lokalit,

 

Camponotus truncatus (Spinola, 1808) – Vzácný teplomilný druh vázaný na dřevo vyskytující se v řídkých porostech. Doklady: Církvice-1937 (UL) a vrch Zlatník-2009, lgt. P.Bezděčka a K. Bezděčková (TP).

 

Formica cinerea Mayr, 1853 – Mravenec stříbřitý – od tohoto druhu je nám znám z Českého středohoří pouze starší doklad (kolem roku 1955) z lokality Střekov.

 

Formica cunicularia Latreille, 1798 – Mravenec stepní – Hojný, lokálně dominantní druh, se zemními koloniemi (hliněné kupky) ve světlých porostech a na otevřeném zatravněných stanovištích. Doklady: Je znám z více lokalit.

 

Formica fusca Linnaeus, 1758 – Mravenec otročící – velmi hojný druh s koloniemi v zemi (pod kameny, dřevím a jinými předměty) nebo často ve smíšených koloniích s jinými zástupci rodu Formica ve světlých lesích, lesostepích nebo na okrajích lesních porostů. Doklady: Je znám z většího množství lokalit.

 

Formica lemani Bondroit, 1917 – Mravenec Lémanův – horský druh nacházený v Českém středohoří jen lokálně s koloniemi v zemi, většinou pod kameny. Doklady: vrch Bradlo-u Českého Bukova (UL) a Sokolí hřeben-nad Suleticemi (UL).

 

Formica polyctena Förster, 1850 – Mravenec lesní menší – hojný lesní a lesostepní druh s koloniemi většinou v kupách z rostlinného materiálu nebo ve dřevě (např. pařezy). Doklady: Je znám z více lokalit.

 

Formica pratensis Retzius, 1783 – Mravenec luční (dříve Mravenec travní) – dosti hojný druh řídkých porostů a otevřených stanovišť s koloniemi v kupkách z hlíny, z rostlinného i smíšeného materiálu nebo pod kameny. Doklady: Na více lokalitách.

 

Formica rufa Linnaeus, 1761 – Mravenec lesní větší (dříve jen Mravenec lesní) – dosti hojný lesní a lesostepní druh s koloniemi v kupách z rostlinného materiálu, lokálně s desítkami kup blízko sebe – např. na vrchu Strážiště-u Velkých Žernosek (na této lokalitě bylo zjištěno na podzim r. 2011, že je zde mnoho kolonií zničeno černou zvěří). Doklady: Je znám z více lokalit.

 

Formica rufibarbis Fabricius, 1793 – Mravenec trávníkový – dosti hojný druh řídkých porostů a otevřených biotopů s koloniemi v zemi (na povrchu buduje hliněné kupky), pod kameny, pod dřívím apod. Doklady: Je znám z více lokalit.

 

Formica sanguinea Latreille, 1798 – Mravenec loupeživý – velmi hojný druh otevřených stanovišť a polozastíněných stanovišť (např. sady) s koloniemi pod kameny nebo ve dříví (např. pařezy) a také v neuspořádaných kupkách z hlíny a rostlinného materiálu kolem kamenů, dříví nebo pařezů. Doklady: Větší množství lokalit.

 

Formica truncorum Fabricius, 1804 – Mravenec pařezový – další z horských zástupců, který je jen lokálně nacházen i v nižších polohách. Doklady: vrch Hradiště u Habří (UL).

 

Lasius alienus (Foerster, 1850) – hojný teplomilný druh řídkých porostů a otevřených stanovišť s koloniemi v zemi (pod kameny, dřívím apod.) a jen zřídka i ve dříví. Doklady: Větší množství lokalit, často s mnoha koloniemi pohromadě.

 

Lasius brunneus (Latreille, 1798) – hojný druh vázaný většinou na dřevo (kolonie jsou velmi skryté a nejlépe jej lze pozorovat na kmenech stromů), s koloniemi i v budovách kde může technicky škodit – je aktivní až do zámrazu (např. menší kolonie pod kůrou stojících stromů). Doklady: Větší množství lokalit.

 

Lasius emarginatus (Olivier, 1792) – velmi hojný teplomilný zemní druh nejčastěji nacházený v sutích, lomech, snosech kamení, ale i v drnech a pod kameny mimo kamenité biotopy – často i ve stavbách s koloniemi ve spárách mezi kameny, cihlami apod. Doklady: Velké množství lokalit (např. v okolí většiny sutí a skalních výchozů).

 

Lasius flavus (Fabricius, 1782) – Mravenec žlutý – hojný druh otevřených stanovišť s koloniemi v zemi, nejčastěji pod kameny a v hliněných kupkách, zřídka je i ve dřevě. Doklady: Větší množství lokalit.

 

Lasius fuliginosus (Latreille, 1798) – Mravenec černolesklý – velmi hojný druh řídkých porostů, alejí a sadů vázaný většinou na dřevo, ale má kolonie i zemních dutinách nebo pod kameny, často i v blízkosti tekoucích a stojatých vod. Nejlépe se nachází na kmenech dřevin a na jejich větvích, kde dělnice sbírají potravu. V okolí jeho hnízd se nachází větší množství zajímavých myrmekofilů. Doklady: Je znám z více lokalit.

 

Lasius jensi Seifert, 1982 – vzácný druh s koloniemi pod kameny. Doklad: Církvice (UL) a vrch Hradiště u Habří (UL).

 

Lasius mixtus (Nylander, 1846) – zřídka nacházený druh řídkých porostů a jejich okrajů s koloniemi v zemi (hliněné kupky nebo pod kameny). Doklady: Krásný Studenec (DC), Rýdeč (UL), Slavošov (UL) a Střekov (UL).

 

Lasius niger (Linnaeus, 1758) – Mravenec obecný – velmi hojný teplomilný druh otevřených a slabě zastíněných stanovišť, nejčastěji s koloniem v zemi (hliněné kupky, drny, pod kameny apod.), někdy je i ve dřevě (nejčastěji pod kůrou). Doklady: Větší množství lokalit.

 

Lasius paralienus Seifert, 1992 – dosud je známa pouze jediná spolehlivá lokalita tohoto druhu otevřených stanovišť: stráně mezi vrchem Zlatník a obcí Patokryje, 2009, lgt. P. Bezděčka, K. Bezděčková.

 

Lasius platythorax Seifert, 1991 – hojný druh otevřených stanovišť a řídkých lesů s koloniemi v zemi (pod kameny, pod dřívím a kůrou na zemi apod.). Doklady: Je znám z více lokalit, ale často je zaměňován s druhem Lasius niger a opačně.

 

Lasius reginae Faber, 1967 – velmi vzácný druh žijící paraziticky u jiných zástupců mravenců z rodu Lasius. Doklady: vrchy Oblík a Raná (LN).

 

Lasius umbratus (Nylander, 1846) – vzácný druh v řídkých porostech a lesostepí s koloniemi ve dřevě. Doklady: Pokratice (LT), Povrly (UL), vrch Rovný-u Stadic (UL), stráně mezi vrchem Zlatníkem a obcí Patokryje (TP) a  +Zlatník (TP).

 

Plagiolepis pygmaea (Latreille, 1798) – Mravenec titěrný – řídce nacházený teplomilný druh hlavně skalnatých stepí, s koloniemi v zemi (nejčastěji pod kameny, mezi kameny a ve spraši). Doklady: Je známo více jak 10 lokalit.

 

Polyergus rufescens (Latreille, 1798) – Mravenec otrokářský – u nás byl dosud nalezen pouze v koloniích jiných mravenců z rodu Formica (např. Formica cunicularia), které dokáže úplně zlikvidovat. Doklady: Hradiště u Habří (UL).

 

 

Použitá literatura

(shrnutý výčet starší literatury týkající se i Českého středohoří nalezne zájemce v publikaci VYSOKÝ V., ŠUTERA V., 2001: Mravenci severozápadních Čech (Hymenoptera: Formicidae) – Albis international, Ústí nad Labem, 211 str.)

 

BEZDĚČKA P., 2000: Česká jména mravenců rodu Formica – Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu lesních mravenců, roč. 3: 73-75.

 

BEZDĚČKA P, BEZDĚČKOVÁ K., 2009: 5.16 Čeleď: mravencovití (Formicidae). In BENEDIKTOVÁ (BENETKOVÁ) V., MARHOUL P., CHVOJKOVÁ E., ČÍŽKOVÁ Š., KOPEČKOVÁ M., 2009: Entomologický průzkum vrchu Zlatník, Želenického vrchu a strání u Patokryjí. Závěrečná zpráva. – Manuskript, dep. KÚ Ústeckého kraje, 257 str.

 

KRATOCHVÍL J., BARTOŠ E. a KOL., 1954: Soustava a jména živočichů podle zásad I. sjezdu Československých zoologů v Opavě 1951. – NČSAV Praha, 544 str.

 

SEIFERT B., 2007: Die Ameisen Mittel- und Nordeuropas. – Lutra verlag, Görlitz/Tauer, 368 pp.

 

SEIFERT B., 2009: Cryptic species in ants (Hymenoptera: Formicidae) revisited: we need a change in the alpha-taxonomic approach. – Myrmecological News 12: 149-166.

 

WERNER P., BEZDĚČKA P., 2001: Seznam mravenců České republiky. (Checklist of ants of the Czech Republic). – Sborník Přírodovědného Klubu v Uherském Hradišti 6: 174-183.

 

WERNER P., WIEZIK M., 2007: Vespoidea: Formicidae (Mravencovití) – In BOGUSCH P., STRAKA J., KMENT P., 2000: Annotated checklist of the Aculeta (Hymenoptera)of the Czech Republic and Slovakia. – Acta entomologica Musei Nationalis Pragae, Suppl. 11, pp. 133-164.