Motýli Českého
středohoří - I.
(Lepidoptera)
poznatky z různých pramenů shrnul: Václav Vysoký, listopad
2008
Úvod
Fauna
motýlů (Lepidoptera) se řadí
k dosti dobře známé složce hmyzu i u laické veřejnosti. Je pravda, že si
lidé většinou všímají pouze nápadných druhů, které obdivují i na zahrádkách,
ale netuší, že za krásou je skrytý nepřítel. Většinou housenek motýlů (mimo
výjimky) se živí rostlinou potravou a často dovedou naptropit velké škody nejen
na zahrádkách, ale i v zemědělství nebo v lesích. Tento fakt si každý
hned neuvědomuje, protože např. při odchytu některého zajímavého motýla se mi
stalo, že jsem byl osloven starší paní, která mi to vyčetla a ještě přede mnou
si na zahradě s gustem ničila housenky, které ji požírali zeleninu - když
jsem ji věc vysvětlil, tak jen řekla: “Motýli jsou krásní, ale ty jejich
housenky jsou jen na zlost”. Jen výčet rostlin, kterými se jednotlivé druhy
živí by rozšířilo seznam na mnoho desítek stránek, stejně jako výčet lokalit
kde byl daný druh potvrzen. Pouze u druhů, které se nepodařilo
v posledních desetiletích z Českého středohořčí potvrdit jsem o tomto
faktu dal poznámku.
Motýli
tvoří obsáhlý řád rozdělený do více nadčeledí a dále rozdělený na čeledi
s velkým množstvím druhů a proto je nemožné (zatím) uvádět všechny druhy
vyskytující se v Českém středohoří vcelku. Nejdříve si dovolím představit
motýly z nadčeledi Papilionoidea, tj. čeledi Papilionidae (Otakárkovití),
Pieridae (Běláskovití), Nymphalidae (Babočkovití), Satyridae (Okáčovití),
Riodinidae (Pestrobarvcovití) a Lycaenidae (Modráskovití). Jedná se o denní,
většinou dosti velké a nápadné druhy se kterými se dříve nebo později setká
každý, kdo věnuje svůj volný čas procházkám v přírodě. Imaga (dospělé
motýly) nejčastěji nalezneme na různých květech nebo osluněných listech a
housenky zastihneme na listech rostlin, mimo některé zástupce čeledi
Lycaenidae-Modráskovití, kteří část života tráví v mraveništích - viz
poznámky na konci příspěvku.
V této
části uvádím seznam motýlů potvrzených v Českém středohoří, kde je motýlí fauna
relativně dosti bohatá, odpovídající různorodým biotopům, které se v tomto
orografickém celku vyskytují. Bohužel i zde vlivem civilizace některé druhy
mizí a nepomáhají žádné ochranářské zákony - rozšiřující se civilizace (např.
stále se rozšiřující chatové oblasti, dálnice D8 apod.) likviduje postupně
některé biotopy, které se nedají v plném rozsahu již uměle nahradit.
Některé nápadnější druhy podléhají i některým stupňům ochrany podle platných
zákonů a tyto druhy označuji § = ohrožený druh, §§ = silně ohrožený druh a §§§
= kriticky ohrožený druh. Druhy zařazené do Červené knihy apod. neoznačuji,
protože zde dosud chybí zákonná ochrana. Pokud existuje české jméno, pak je
uvedeno za vědeckým jménem druhu. V poznámkách zkratka ČS = České středohoří.
nadčeleď PAPILIONOIDEA
čeleď
PAPILIONIDAE - OTAKÁRKOVITÍ
Parnassius
apollo (Linnaeus, 1758) - Jasoň
červenooký - §§§
Exituje více dokladů, ale jedná se většinou
jen o pokusně vysazované populace.
Parnassius
mnemosyne (Linnaeus,
1758) - Jasoň dymnivkový - §§§
Také u tohoto druhu se nepodařilo mpotvrdit
stabilní populace.
Zerynthia
polyxena (Dennis-Schiffermüller,
1775) - Pestrokřídlec podražcový - §§§
U tohoto druhu je výskyt nahodilý a
většinou se jedná o uměle vysazené a brzy zaniklé populace.
Iphiclides
podalirius (Linnaeus,
1758) - Otakárek ovocný - §
Papilio
machaon Linnaeus,
1758 - Otakárek fenyklový - §
čeleď PIERIDAE - BĚLÁSKOVITÍ
Leptidea
reali Reissinger,
1989 - Bělásek realův
Druh byl bezpečně potvrzen v ČS teprve
v posledních letech a dříve byl přehlížen.
Leptidea
sinapis (Linnaeus,
1758) - Bělásek hrachorový
Anthocharis
cardamines (Linnaeus,
1758) - Bělásek řeřichový
Aporia
crataegi (Linnaeus,
1758) - Bělásek ovocný
Pieris
brassicae (Linnaeus, 1758) -
Bělásek zelný
Pieris
napi (Linnaeus, 1758) - Bělásek řepkový
Pieris
rappae (Linnaeus, 1758) -
Bělásek řepový
Pontia
daplidice (Linnaeus, 1758) -
Bělásek rezedový
Colias
alfacariensis Ribbe,
1905 - Žluťásek jižní
Colias
crocea (Fourcroy,
1785) - Žluťásek čilimníkový
Colias
hyale (Linnaeus,
1758) - Žluťásek čičorečkový
Dosud je z ČS znám pouze jeden doklad
starší 50 let.
Colias
myrmidone (Esper,
1781) - Žluťásek barvoměnný - §§
V poslední 50 letech v ČS
nepotvrzen.
Colias
palaeno (Linnaeus,
1761) - Žluťásek borůvkový - §§
Dosud je znám z ČS pouze velmi starý doklad
a možná se jedná o záměnu lokality.
Gonepteryx
rhamni (Linnaeus,
1758) - Žluťásek řešetlákový
čeleď NYMPHALIDAE - BABOČKOVITÍ
Apatura
iris (Linnaeus,
1758) - Batolec duhový - §
Limenitis
camilla (Linnaeus,
1764) - Bělopásek dvouřadý - §
Limenitis
populi (Linnaeus,
1758) - Bělopásek topolový - §
Neptis
rivularis (Scopoli,
1763) - Bělopásek tavolníkový - §
V posledních desetiletích nebyl
bezpečně prokázán.
Aglais
urticae (Linnaeus,
1758) - Babočka kopřivová
Araschnia
levana (Linnaeus,
1758) - Babočka síťkovaná
Inachis
io (Linnaeus, 1758) - Babočka
paví oko
Nymphalis
antiopa (Linnaeus,
1758) - Babočka osiková
Nymphalis
polychloros (Linnaeus,
1758) - Babočka jilmová
Polygonia
c-album (Linnaeus,
1758) - Babočka bílé c
Vanessa
atalanta (Linnaeus,
1758) - Babočka admirál
Vanessa
cardui (Linnaeus,
1758) - Babočka bodláková
Argynnis aglaja (Linnaeus, 1758) - Perleťovec větší
Argynnis
adippe (Denis -
Schiffermüller, 1775) - Perleťovec prostřední
Argynnis
paphia (Linnaeus,
1758) - Perleťovec stříbropásek
Boloria
dia (Linnaeus,
1767) - Perleťovec nejmenší
Boloria euphrosyne (Linnaeus, 1758) - Perleťovec fialkový
Boloria selene (Denis et Schiffermüller, 1775) - Perleťovec dvanáctitečný
Brenthis
ino (Rottemburg,
1775) - Perleťovec kopřivový
Od tohoto druhu je nám známo pouze několik
většinou velmi starých nálezů.
Issoria
lathonia (Linnaeus,
1758) - Perleťovec menší
Euphydryas
maturna (Linnaeus, 1758) -
Hnědásek osikový - §§§
Tento druh je nám znám z ČS jen podle velmi
starých literárních údajů.
Melitaea
athalia (Rottemburg,
1775) - Hnědásek jitrocelový
Melitaea
aurelia (Nickerl,
1850) - Hnědásek černýšový
Od tohoto druhu známe z ČS pouze
starší údaje.
Melitaea
cinxia (Linnaeus,
1758) - Hnědásek kostkovaný
Melitaea
didyma (Esper, 1779)
- Hnědásek květelový
Tento druh je znám z ČS většinou jen
podle velmi starých literárních údajů.
Melitaea
phoebe (Denis et
Schiffermüller, 1775) - Hnědásek diviznový
Druh je z ČS znám pouze na základě
starých podkladů.
čeleď SATYRIDAE - OKÁČOVITÍ
Aphantopus
hyperanthus (Linnaeus,
1758) - Okáč prosíčkový
Brintesia
circe (Fabricius,
1775) - Okáč voňavkový
Coenonympha
arcania (Linnaeus,
1761) - Okáč strdivkový
Od tohoto druhu známe z ČS pouze starší
údaje.
Coenonympha
arcania (Linnaeus,
1761) - Okáč strdivkový
Coenonympha
glycerion (Borkhausen,
1788) - Okáč třeslicový
Coenonympha
hero (Linnaeus,
1761) - okáč hnědý - §§
Tento druh z ČS známe jen podle
jednoho velmi starého literárního údaje.
Coenonympha
pamphilus (Linnaeus,
1758) - Okáč poháňkový
Coenonympha
tullia (Müller,
1764) - Okáč stříbrooký
Mimo starší údaje je z ČS hlášen jen
velmi vzácně.
Erebia
aethiops (Esper,
1777) - Okáč kluběnkový
Erebia
ligea (Linnaeus,
1758) - Okáč černohnědý
Z ČS je tento druh znám pouze podle
starých údajů.
Erebia
medusa (Denis-Schiffermüller,
1775) - Okáč rosičkový
Hipparchia
alcyone (Denis et
Schiffermüller, 1775) - Okáč bělopásný
Dosud je z ČS znám pouze podle ojedinělých starých
údajů.
Hipparchia
fagi (Scopoli, 1763) - Okáč medyňkový
Z ČS jeznám pouze podle starších dokladů.
Hipparchia
semele (Linnaeus,
1758) - Okáč metlicový
Hyponephele
lycaon (Rottemburg,
1775) - Okáč šedohnědý
Chazara
briseis (Linnaeus,
1764) - Okáč skalní - §§
Lasiommata
maera (Linnaeus,
1758) - Okáč ječmínkový
Lasiommata
megera (Linnaeus,
1767) - Okáč zední
Lopinga
achine (Scopoli,
1763) - Okáč jílkový - §§§
Maniola
jurtina (Linnaeus,
1758) - Okáč luční
Melanargia
galathea (Linnaeus,
1758) - Okáč bojínkový
Minois
dryas (Scopoli, 1763) - Okáč ovsový
Paragre
aegeria (Linnaeus,
1758) - Okáč pýrový
čeleď RIODINIDAE - PESTROBARVCOVITÍ
Hamearis
lucina (Linnaeus,
1758) - Pestrobarvec petrklíčový
čeleď LYCAENIDAE - MODRÁSKOVITÍ
Callophrys
rubi (Linnaeus,
1758) - Ostruháček ostružníkový
Neozephyrus
quercus (Linnaeus,
1758) - Ostruháček dubový
Satyrium
acaciae (Fabricius,
1787) - Ostruháček kapinicový
Satyrium
ilicis (Esper,
1779) - Ostruháček česvinový (?cesmínový)
Satyrium pruni (Linnaeus, 1758) - Ostruháček švestkový
Satyrium
spini (Dennis
et Schiffermiller, 1775) - Ostruháček trnkový
Satyrium
w-album (Knoch,
1782) - Ostruháček jilmový
Thecla
betulae (Linnaeus, 1758) -
Ostruháček březový
Lycaena
alciphron (Rottemburg,
1775) - Ohniváček modrolesklý
Lycaena
hippothoe (Linnaeus,
1761) - Ohniváček modrolemý
Lycaena
phlaeas (Linnaeus,
1761) - Ohniváček černokřídlý
Lycaena
tityrus (Poda,
1761) - Ohniváček černoskvrnný
Lycaena
virgaureae (Linnaeus,
1758) - Ohniváček celíkový
Aricia
agestis (Denis et
Schiffermüller, 1775) - Modrásek tmavohnědý
Aricia
eumedon (Esper,
1780) - Modrásek bělopásný
Celastrina
argiolus (Linnaeus,
1758) - Modrásek krušinový
Cupido
argiades (Pallas,
1771) - Modrásek štírovníkovitý
Cupido
minimus (Fuessly,
1775) - Modrásek nejmenší
Cyaniris
semiargus (Rottemburg,
1775) - Modrásek lesní
Maculinea
alcon (Denis et
Schiffermüller, 1775) - Modrásek hořcový - §§§
Maculinea
arion (Linnaeus,
1758) - Modrásek černoskvrnný - §§§
Z ČS je nám pouze podla starých údajů nebo
dokladů.
Maculinea
nausithous (Bergsträsser,
1779) - Modrásek bahenní - §§
Maculinea
telejus (Bergsträsser,
1779) - Modrásek očkovaný - §§
Plebejus
argus (Linnaeus,
1758) - Modrásek černolemý
Plebejus
argyrognomon (Bergsträsser,
1779) - Modrásek podobný
Plebejus
idas (Linnaeus,
1761) - Modrásek obecný
Polyommatus
amandus (Schneider,
1792) - Modrásek ušlechtilý
Polyommatus
bellargus (Rottemburg,
1775) - Modrásek jetelový
Polyommatus
coridon (Poda,
1761) - Modrásek vikvicový
Polyommatus
damon (Denis et
Schiffermüller, 1775) - Modrásek ligrusový
Polyommatus
daphnis (Denis et
Schiffermüller, 1775) - Modrásek hnědoskvrnný
Polyommatus
dorylas (Denis et
Schiffermüller, 1775) - Modrásek komonicový
Polyommatus
icarus (Rottemburg,
1775) - Modrásek jehlicový
Polyommatus
thersites (Cantener,
1834) - Modrásek vičencový
Pseudophilotes
baton (Bergsträsser,
1779) - Modrásek černočárný
Pseudophilotes
vicrama (Moore,
1865) - Modrásek východní
Scoliantides
orion (Pallas,
1771) - Modrásek rozchodníkový
Co možná nevíte
Že
jsou housenky motýlů škodlivé svými požerky na rostlinách jsme si uvedli již v úvodu,
ale že existují také myrmekofilní druhy, to není již tak široce známo a proto
se u tohoto jevu na několika řádcích zastavíme. Na vysvětlení: myrmekofilní
druh = živočich svým životem alespoň z části vázán na mravencích mimo
hnízda nebo v hnízdech mravenců. U housenek motýlů je to většinou
v poměru něco za něco a tak tito mravenčí hosté jsou schopni velmi oslabit
a někdy i skoro zlikvidovat celou kolonii mravenců a za to poskytují mravencům
různé sladké výměšky velmi vyhledávané mravenci.
Z nadčeledi
Papilionoidea jsou myrmekofilní
zástupci čeledi Lycaenidae
(modráskovití). Nebudeme probírat všechny druhy a jen si v krátkosti
naznačíme jak život housenek u některých druhů probíhá. Všechny druhy rodu Maculinea jsou obligátně myrmekofilní,
když housenky přezimují v mraveništích.
Např.
housenky modráska černoskvrnného (Maculinea arion) po několika svlékání
(kdy se housenky živí živnou rostlinou - např. mateřídouškou) přecházejí do
mraveniště některých zástupců rodu Myrmica,
kde jsou v neustálém zájmu mravenců, protože produkují látku (směs cukrů a
aminokyselin), kterou mravenci horlivě slízávají ze zadečku. Housenky dokonale
tvarově napodobují larvy mravenců a beztrestně požírají larvy a kukly mravenců.
Po přezimování jedna housenka zkonzumuje přes 200 larev mravenců a proto se
vyskytují jen v silnějších mraveništích. Tato symfilie je často
porovnávána s alkoholismem u lidí.
Dalším
známým myrmekofilním druhem je modrásek
hořcový (Maculinea alcon) jehož
housenky nejdříve žijí na hořcích a pak přecházejí do mravenišť nejčastě druhu Myrmica ruginodis, ale i jiných druhů
z rodu Myrmica. V hnízdech mravenců housenka žije jeden
až dva roky a to často různě dlouho i z jedné snůšky vajíček.
V průběhu adopčního “obřadu” a později v mraveništi komunikují
housenky s mravenci chemickými atrakanty, které housenka vylučuje mimo
Newcomerovy hřbetní žlázy i z dalších drobných žláz umístěných po celém
těle. Proto o ně mravenci pečují jako o svůj plod; tj. nosí jim potravu a čistí
je, čímž je chrání před plísněmi.
Jako poslední případ uvedu modráska
černolemého (Plebejus argus)
jehož housenky žijí v hnízdech mravenců rodů Lasius (např. Lasius niger)
nebo Myrmica - je zajímavé, že mravenci
jiných rodů housenky pronásledují a útočí i na jejich kukly nebo na čerstvě
vylíhlé motýly. Také tyto housenky jsou obligátně myrmekofilní. Nejdříve žijí
na motýlokvětých rostlinách a zde je mravenci vyhledávají a protože housenky
žijí mimo vlastní hnízda mravenců, tito jim zřizují drobná dočasná hnízda a u
tohoto druhu jsou i kukly schopné vylučovat mravenci vyhledávané sekrety.
Jak je z těchto ukázek zřejmé je
v přírodě velké množství vysvětlených, ale i neznámých vzájemných vztahů
mezi živočichy, že se při podrobném pozorování např. říše hmyzu máme neustále
čím zabývat a tak prohlubovat svoje znalosti.
Použitá literatura
VYSOKÝ V., 2006: Motýli
Muzea města Ústí nad Labem I. - Papilionidae - CD (zde je také bibiliografie
motýlů týkající se Ústeckého kraje do roku 2005).
