Zasněžená Milešovka
cyklus: Neznámé středohoří

Dlouho jsem přemýšlel a přepisoval text k zimním obrázkům Milešovky , ale podle slov v písni pánů Šlitra a Suchého „Tu krásu nelze popsat slovy“, předkládám fotografie za slunce i nepohody bez komentáře, jako pozvánku na zasněženou Milešovku, samozřejmě mimo zimní „akce“.

Proto uvádím pouze heslovitě pár praktických rad.

Chata na Milešovce je otevřena o víkend i v zimě a parkoviště pod Bílkou je v zimě neplacené. Cesta od Bílky bývá i o všední dny prošlapaná.

Za ledovky jsou bez nášlapů nebezpečné úseky: od Milešova začátek stoupání na vlastní kužel nad odpočivadlem na okružní cestě, od Černčič a Bílky ostřejší stoupání nad spojením obou cest. Silnička mezi Milešovem a Černčicemi je pro auta v zimě nesjízdná, občas i pro chodce obtížně průchozí, mezi Lelovem a Černčicemi je několik zledovatělých úseků.

Při tání v nižších partiích teče po cestě z Milešovky k Černčicím potůček a tvoří se bažina, kterou nelze obejít, protože sousední jabloňový sad je nově oplocen. Na žluté nad Bořislaví je zase rozbahněná cesta pod ohraženou chatařskou osadou.

Modrá od Velemína je v zimě vůbec pouze pro náročné.

Nejkrásnější je výstup po čerstvě napadaném sněhu, za inverzí zase bývají nejkrásnější výhledy na Krkonoše a Sněžku. Inzerovanou Šumavu se mi dosud nepodařilo spatřit.

Prosba: při zpáteční cestě z vrcholu nesjíždějte po zadku, dětem neberte boby a kluzáky, pro další návštěvníky je pak výstup po udusaném sněhu obtížnější a snadno zledovatí.

Ladislav Buka
KČT TJ Glaverbel Czech Teplice