Ve zlatém průvodu
rozkvetlých podbělů
v dohledu královny Středohoří
vedla mě cesta do Krušných
ani trochu krušná
Pak se to stalo
nečekaně
když promluvil
ke mně
v růžových tónech
kamenné řeči
Apenin
Stojí tu sám
a v jeho srdci
tiše hoří sláva
mistrů té země
ó Venezia!
|