Třídílné, raněstředověké hradiště, které bylo jedním z největších a nejvýznamnějších v oblasti mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Dochovaný areál hradiště o rozloze 5 hektarů se nachází mezi obcemi Zabrušany a Všechlapy. Severozápadní část hradiště obklopuje všechlapská údolní nádrž.
Ostroh, na němž se hradiště nachází, výrazně vystupuje z okolní ploché krajiny. Jeho prudké boční svahy, skýtající hradišti ochranu, byly vymodelovány dvěma potoky, které ostroh s hradištěm obtékaly. Kromě těchto bočních svahů, na jejichž okraji lze přepokládat opevnění palisádové konstrukce, chránily hradiště ještě tři příčné valy s příkopy. Ty zároveň rozdělovaly plochu hradiště na tři samostatné části.
Vnitřní, dnes již málo patrný val byl původně 7 m širokou hradbou dřevohlinité konstrukce s čelní stranou tvořenou z nasucho kladených kamenů. Před ní se nacházel příkop 13 m široký a 4 m hluboký. Velmi podobně bylo řešeno provedení prostředního, 8 m širokého valu s příkopem na vnější straně. Nejmohutnějším opevněním však byla vnější, 10 m široká dřevohlinitá hradba, která byla na rozdíl od předešlých dvou vybavena i na své své vnitřní straně zdí z nasucho kladených kamenů. Také před touto hradbou se nacházel mohutný příkop, dnes v jeho prostoru prochází silnice spojující Zabrušany a Všechlapy.
Areál dnešního hradiště byl osídlen již v pozdní době kamenné obyvatelstvem kultury s nálevkovitými poháry. Archeologicky zde bylo doloženo i pozdější osídlení z doby halštatské. Hradiště s výše popsaným opevněním zde však vzniklo patrně až v 9. století a bývá také hypoteticky spojováno se sídlem knížete Vistracha, o němž nás v roce 857 informují historické zprávy. Jako významné centrum státní správy ve zdejší oblasti fungovalo ještě po polovině 10. století, poté jeho význam upadá na úkor nově budovaného přemyslovského správního centra v nedaleké Bílině. Přesto život na hradišti přetrval dále, stavební úpravy vnější hradby spadají až do přelomu 11. a 12. století.
O dataci osídlení a stavební podobě opevnění jsme informováni na základě výsledků archeologických výzkumů, které zde od poslední čtvrtiny 19. století až do dnešní doby postupně provedli A.H. Fassl, Z. Váňa, A. Rusó a M. Lutovský. Použité informace jsou čerpány z knihy: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha 2003.
