ceskestredohori.cz
turistický
informační portál

Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
O stránkách
Vyhledat
 
Menu - reklama

ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY

Vývoj kulturní krajiny v západní části Českého středohoří
od 2. poloviny 20. století do současnosti

Autor: Jan Kyselka

 

České středohoří představuje v rámci České republiky a celé střední Evropy unikátní typ krajiny. Pro oblast je charakteristický členitý reliéf tvořený vulkanickými kužely a kupami. Na vzhledu krajiny se ovšem od středověku výrazně podílela také činnost člověka. Vznikla zde malebná kulturní krajina, pro niž je typický velký počet malých sídel a poměrně vysoký podíl zemědělské půdy. Zejména v posledních 50 letech ovšem došlo v této oblasti k velmi výrazným změnám ve využití krajiny vlivem intenzifikace zemědělství v oblastech s příznivými přírodními podmínkami a naopak k útlumu hospodaření v méně příznivých polohách. V tomto článku je stručně zhodnocen vývoj využití krajiny ve 12 katastrálních územích v západní části Českého středohoří (Milešov u Lovosic, Páleč u Milešova, Lukov u Bíliny, Medvědice, Kocourov u Medvědic, Mrsklesy, Lhota u Medvědic, Skalice u Lovosic, Vlastislav, Sutom, Boreč u Lovosic a Březno) od 50. let 20. století do současnosti. Hlavním zdrojem informací byla analýza historických mapových podkladů.

50. – 80. léta 20. století

Na počátku 50. let 20. století se na celkové rozloze zemědělské půdy v zájmovém území nejvíce podílela orná půda, která převažovala v úrodné kotlině Modly a v okolí Března, ale vyskytovala se i ve vyšších oblastech v okolí Lukova, Lhoty a Skalice. V této době ještě převažovala malá pole, která byla oddělena cestami a mezemi, často osázenými ovocnými stromy. Velmi významnou součástí krajiny byly ovocné sady, které se rozkládaly přibližně na jedné čtvrtině zemědělské půdy v zájmovém území. Sady tvořily významný prvek krajinného rázu celé oblasti a zároveň byly místem výskytu celé řady živočichů, zejména ptáků a hmyzu. Většinou se jednalo o extenzivní sady (též polní sady) s vysokokmennými dřevinami vysázenými s velkým sponem, mezi kterými se ještě pěstovaly plodiny nebo se pásly ovce a kozy. Nejvíce sadů se nacházelo v okolí Milešova, Kocourova, Medvědic, Mrskles, Lhoty a Borče. Ovocnářství se v Českém středohoří rozvíjelo již od středověku a v druhé polovině 19. století se stalo hlavním zdrojem obživy velké části obyvatel. Oblast proto získala označení „Zahrada Čech“. Trvalé travní porosty nebyly příliš rozšířené, větší louky se vyskytovaly pouze ve vyšších oblastech nad Milešovem, u Lukova a pod Lipskou horou. Úzké pásy travních porostů byly také typické pro nivy vodních toků (Milešovský potok, Pálečský potok, Modla a přítoky).

V průběhu následujících let došlo v krajině k zásadním změnám. Nejvíce se projevila intenzifikace zemědělství v kotlině Modly a v okolí Března. Ovocné stromy v sadech byly v 50. letech již staré a nedocházelo k jejich obnově. Extenzivní sady byly většinou nahrazeny ornou půdou, v místech s větším sklonem byly nahrazeny trvalými travními porosty. Podíl sadů v oblasti se velmi výrazně snížil. Zánikem extenzivních sadů byla negativně ovlivněna ekologická stabilita celé oblasti, výrazně ovlivněn byl také krajinný ráz. Kromě sadů zmizela z krajiny i četná ovocná stromořadí na mezích a podél cest, které zanikly při scelování pozemků. Typickým prvkem krajiny v kotlině Modly se staly poměrně velké bloky orné půdy. Kolektivizace zde ovšem vlivem členitějšího reliéfu nedosáhla takových rozměrů jako v nížinách, v krajině se dodnes udrželo poměrně velké množství rozptýlené zeleně. V okolí Mrskles a Medvědic byly vysázeny nové intenzivní sady (polokmeny s malým sponem). Vlivem odvodnění a úprav toků zanikly vlhké louky v nivách.

V méně příznivých a špatně dostupných oblastech ve vyšších nadmořských výškách a s vyšším sklonem, které nebyly vhodné pro velkovýrobu, docházelo v tomto období naopak k omezení hospodaření. Opuštěny byly četné luční enklávy východně od Medvědic, jižně od Lukova a severovýchodně od Milešova. Vlivem výrazného omezení pastvy ovcí a koz byly opuštěny pastviny na strmých svazích (jižní úpatí Lipské hory, Lhoty, stepní porosty na Holém vrchu u Sutomi, Plešivci, Třešňovce). Část luk a pastvin postupně zarůstala a v současnosti se na jejich místě nacházejí přírodě blízké lesní porosty, část jich byla uměle zalesněna nevhodnými dřevinami. Podíl lesních porostů se poměrně výrazně zvýšil ze 40,1 % na 44,1 %. Nejpomaleji probíhá sukcese na stepních lokalitách. Zánik četných lučních enkláv měl negativní vliv na biodiverzitu (úbytek lučních druhů a také druhů vázaných na ekotony). Krajinu ovlivnila také výstavba zemědělských areálů v Mrsklesích, Medvědicích, Milešově, Borči a Vlastislavi.

 

Od 90. let 20. století do současnosti

Vývoj krajiny v tomto období byl velmi silně ovlivněn transformací zemědělství po roce 1989. Vlivem změn dotačního systému docházelo v celé České republice k útlumu zemědělství v oblastech s méně příznivými přírodními podmínkami. Orná půda ve výše položených oblastech zájmového území (okolí Lukova, Lhoty, Skalice, Páleče, Milešova) byla přeměněna na trvalé travní porosty a část byla zcela opuštěna. Orná půda se v současnosti vůbec nevyskytuje v k.ú. Lhota, Páleč a Skalice. Podíl orné půdy na ploše zájmového území se výrazně snížil z 39,2 % na 26,7 %. Podíl luk a pastvin naopak vzrostl z 9,7 % na 19,9 %. V úrodnější oblasti kotliny Modly a v okolí Března se udrželo intenzivní zemědělství, v poslední době došlo ovšem i zde na několika lokalitách k zatravňování orné půdy.

Dalším významným procesem byl pokračující nárůst podílu lesa (z 44,1 % na 45,5 %). V okolí vesnice Lhota došlo k rozsáhlému zalesňování původně zemědělské půdy, čímž byl výrazně změněn krajinný ráz (v k.ú. Lhota se zvýšil podíl lesních porostů z 29,6 % na 55,6 %). Velká část nově vysazených porostů má druhovou skladbu odpovídající místním podmínkám (převažují listnaté dřeviny, zejména duby a lípy), ovšem v jižní části katastru byly vysazeny smrkové monokultury. K dalšímu nárůstu lesních porostů docházelo často na úpatí vulkanických kopců (zejména na jižním úpatí Lipské hory) vlivem pokračující sukcese na opuštěných pastvinách.

Pozitivním faktem je mírný nárůst plochy sadů, na kterém se podílela výsadba intenzivních sadů pod Plešivcem u Vlastislavi, ale také výsadba ekologických extenzivních sadů u Milešova v roce 2011. Alespoň na část území se tak vrací tento dříve typický prvek krajiny Českého středohoří.

 

Závěr

České středohoří je oblastí s velmi dynamickým vývojem využití krajiny. Mezi lety 1955 a 2011 se změnilo využití na 30,7 % plochy zájmového území. V tomto období došlo k výrazné polarizaci ve využití krajiny. V úrodné oblasti kotliny Modly se zvýšila intenzita zemědělství, vznikly zde poměrně velké bloky orné půdy a zanikla většina extenzivních sadů, polních cest a prvků rozptýlené zeleně. Ve výše položených oblastech s větším sklonem a s kamenitou půdou (zejména úpatí vulkanických kopců) došlo naopak k extenzifikaci zemědělství. Pozemky nevhodné pro zemědělskou velkovýrobu již nebyly dále obhospodařovány tradičním způsobem (kosení, pastva ovcí a koz) a začala na nich probíhat ekologická sukcese. Extenzifikace se ovšem v daleko větší míře projevila až po roce 1990 v souvislosti s transformací zemědělství. Ve výše položených oblastech zájmového území s méně úrodnými půdami (zejména okolí Lhoty, Lukova, Skalice) došlo k rozsáhlému zatravňování a místy také zalesňování orné půdy a velká část pozemků byla zcela opuštěna.

Literatura

KYSELKA, J. (2012): Vývoj kulturní krajiny v západní části Českého středohoří. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 98 s.

Mapové podklady

Digitalizované československé topografické mapy 1:25 000 z roku 1955, zdroj: VÚKOZ,  v.v.i., pracoviště Brno

Základní mapa ČSSR 1 : 25 000 z roku 1982, zdroj: ČUZK

Ortofotomapa z roku 2010 - www.mapy.cz

Ortofotomapa z 50. let 20. století - kontaminace.cenia.cz

 

PŘÍLOHY

 

1955

1982

2011

 

km2

podíl (%)

km2

podíl (%)

km2

podíl (%)

orná půda

15,58

34,13

17,88

39,17

12,16

26,63

trvalé travní porosty

3,92

8,59

4,41

9,66

9,09

19,91

sady

6,33

13,87

1,65

3,61

1,98

4,34

lesy

18,32

40,13

20,11

44,05

20,75

45,45

zastavěné plochy

1,48

3,24

1,58

3,46

1,65

3,61

vodní plochy

0,02

0,04

0,02

0,05

0,02

0,05

 

Tabulka 1 Změny ve využití krajiny v zájmovém území od roku mezi lety 1955 – 2011

 

změna

plocha (km2)

podíl na ploše území (%)

orná půda - trvalé travní porosty

4,82

10,57

sady - orná půda

2,95

6,47

sady - trvalé travní porosty

2,08

4,56

trvalé travní porosty - les

1,42

3,11

orná půda - les

0,66

1,45

sady - les

0,41

0,90

 

Tabulka 2 Nejčastější změny ve využití území v zájmovém území mezi lety 1955 - 2011

Mapa 1Využití krajiny zájmového území v roce 1955

 


Mapa 2 Využití krajiny zájmového území v roce 2011

 

Okolí Kocourova v roce 1953 – v krajině převládaly rozsáhlé ovocné sady a malá pole oddělená mezemi a polními cestami

 

Okolí Kocourova v roce 2010 – sady a malá pole s mezemi zmizely, nahradily je rozsáhlé lány orné půdy

Okolí Lhoty v roce 1953 – malá pole a louky oddělené řadami ovocných stromů

Okolí Lhoty v roce 2010 – mozaika nově založených lesních porostů a samovolně zarůstajících opuštěných polí a luk



Encyklopedie > Ekologie > Vývoj kulturní krajiny v západní části Českého středohoří od 2. poloviny 20. století do současnosti


Úvod
Napište nám 
Copyright