Vývoj kulturní krajiny v západní části
Českého středohoří
od 2. poloviny 20. století do současnosti
Autor: Jan Kyselka
České
středohoří představuje v rámci České republiky a celé střední Evropy
unikátní typ krajiny. Pro oblast je charakteristický členitý reliéf tvořený
vulkanickými kužely a kupami. Na vzhledu krajiny se ovšem od středověku výrazně
podílela také činnost člověka. Vznikla zde malebná kulturní krajina, pro niž je
typický velký počet malých sídel a poměrně vysoký podíl zemědělské půdy. Zejména
v posledních 50 letech ovšem došlo v této oblasti k velmi
výrazným změnám ve využití krajiny vlivem intenzifikace zemědělství
v oblastech s příznivými přírodními podmínkami a naopak k útlumu
hospodaření v méně příznivých polohách. V tomto článku je stručně
zhodnocen vývoj využití krajiny ve 12 katastrálních územích v západní
části Českého středohoří (Milešov u Lovosic, Páleč u Milešova, Lukov u Bíliny,
Medvědice, Kocourov u Medvědic, Mrsklesy, Lhota u Medvědic, Skalice u Lovosic,
Vlastislav, Sutom, Boreč u Lovosic a Březno) od 50. let 20. století do
současnosti. Hlavním zdrojem informací byla analýza historických mapových
podkladů.
50. –
80. léta 20. století
Na
počátku 50. let 20. století se na celkové rozloze zemědělské půdy
v zájmovém území nejvíce podílela orná půda, která převažovala v úrodné
kotlině Modly a v okolí Března, ale vyskytovala se i ve vyšších oblastech
v okolí Lukova, Lhoty a Skalice. V této době ještě převažovala malá
pole, která byla oddělena cestami a mezemi, často osázenými ovocnými stromy. Velmi
významnou součástí krajiny byly ovocné sady, které se rozkládaly přibližně na
jedné čtvrtině zemědělské půdy v zájmovém území. Sady tvořily významný
prvek krajinného rázu celé oblasti a zároveň byly místem výskytu celé řady
živočichů, zejména ptáků a hmyzu. Většinou se jednalo o extenzivní sady (též
polní sady) s vysokokmennými dřevinami vysázenými s velkým sponem,
mezi kterými se ještě pěstovaly plodiny nebo se pásly ovce a kozy. Nejvíce sadů
se nacházelo v okolí Milešova, Kocourova, Medvědic, Mrskles, Lhoty a
Borče. Ovocnářství se v Českém středohoří rozvíjelo již od středověku a
v druhé polovině 19. století se stalo hlavním zdrojem obživy velké části
obyvatel. Oblast proto získala označení „Zahrada Čech“. Trvalé travní porosty
nebyly příliš rozšířené, větší louky se vyskytovaly pouze ve vyšších oblastech
nad Milešovem, u Lukova a pod Lipskou horou. Úzké pásy travních porostů byly
také typické pro nivy vodních toků (Milešovský potok, Pálečský potok, Modla a
přítoky).
V průběhu
následujících let došlo v krajině k zásadním změnám. Nejvíce se
projevila intenzifikace zemědělství v kotlině Modly a v okolí Března.
Ovocné stromy v sadech byly v 50. letech již staré a nedocházelo
k jejich obnově. Extenzivní sady byly většinou nahrazeny ornou půdou,
v místech s větším sklonem byly nahrazeny trvalými travními porosty.
Podíl sadů v oblasti se velmi výrazně snížil. Zánikem extenzivních sadů
byla negativně ovlivněna ekologická stabilita celé oblasti, výrazně ovlivněn
byl také krajinný ráz. Kromě sadů zmizela z krajiny i četná ovocná
stromořadí na mezích a podél cest, které zanikly při scelování pozemků.
Typickým prvkem krajiny v kotlině Modly se staly poměrně velké bloky orné
půdy. Kolektivizace zde ovšem vlivem členitějšího reliéfu nedosáhla takových
rozměrů jako v nížinách, v krajině se dodnes udrželo poměrně velké
množství rozptýlené zeleně. V okolí Mrskles a Medvědic byly vysázeny nové
intenzivní sady (polokmeny s malým sponem). Vlivem odvodnění a úprav toků
zanikly vlhké louky v nivách.
V méně
příznivých a špatně dostupných oblastech ve vyšších nadmořských výškách a
s vyšším sklonem, které nebyly vhodné pro velkovýrobu, docházelo
v tomto období naopak k omezení hospodaření. Opuštěny byly četné luční
enklávy východně od Medvědic, jižně od Lukova a severovýchodně od Milešova.
Vlivem výrazného omezení pastvy ovcí a koz byly opuštěny pastviny na strmých
svazích (jižní úpatí Lipské hory, Lhoty, stepní porosty na Holém vrchu u Sutomi,
Plešivci, Třešňovce). Část luk a pastvin postupně zarůstala a
v současnosti se na jejich místě nacházejí přírodě blízké lesní porosty,
část jich byla uměle zalesněna nevhodnými dřevinami. Podíl lesních porostů se
poměrně výrazně zvýšil ze 40,1 % na 44,1 %. Nejpomaleji probíhá sukcese na
stepních lokalitách. Zánik četných lučních enkláv měl negativní vliv na
biodiverzitu (úbytek lučních druhů a také druhů vázaných na ekotony). Krajinu
ovlivnila také výstavba zemědělských areálů v Mrsklesích, Medvědicích,
Milešově, Borči a Vlastislavi.
Od 90.
let 20. století do současnosti
Vývoj
krajiny v tomto období byl velmi silně ovlivněn transformací zemědělství
po roce 1989. Vlivem změn dotačního systému docházelo v celé České
republice k útlumu zemědělství v oblastech s méně příznivými
přírodními podmínkami. Orná půda ve výše položených oblastech zájmového území
(okolí Lukova, Lhoty, Skalice, Páleče, Milešova) byla přeměněna na trvalé
travní porosty a část byla zcela opuštěna. Orná půda se v současnosti
vůbec nevyskytuje v k.ú. Lhota, Páleč a Skalice. Podíl orné půdy na ploše
zájmového území se výrazně snížil z 39,2 % na 26,7 %. Podíl luk a pastvin
naopak vzrostl z 9,7 % na 19,9 %. V úrodnější oblasti kotliny Modly a
v okolí Března se udrželo intenzivní zemědělství, v poslední době
došlo ovšem i zde na několika lokalitách k zatravňování orné půdy.
Dalším
významným procesem byl pokračující nárůst podílu lesa (z 44,1 % na 45,5 %). V okolí
vesnice Lhota došlo k rozsáhlému zalesňování původně zemědělské půdy, čímž
byl výrazně změněn krajinný ráz (v k.ú. Lhota se zvýšil podíl lesních
porostů z 29,6 % na 55,6 %). Velká část nově vysazených
porostů má druhovou skladbu odpovídající místním podmínkám (převažují listnaté
dřeviny, zejména duby a lípy), ovšem v jižní části katastru byly vysazeny
smrkové monokultury. K dalšímu nárůstu lesních porostů docházelo
často na úpatí vulkanických kopců (zejména na jižním úpatí Lipské hory) vlivem
pokračující sukcese na opuštěných pastvinách.
Pozitivním
faktem je mírný nárůst plochy sadů, na kterém se podílela výsadba intenzivních
sadů pod Plešivcem u Vlastislavi, ale také výsadba ekologických extenzivních
sadů u Milešova v roce 2011. Alespoň na část území se tak vrací tento
dříve typický prvek krajiny Českého středohoří.
Závěr
České
středohoří je oblastí s velmi dynamickým vývojem využití krajiny. Mezi
lety 1955
a
2011 se změnilo využití na 30,7 % plochy zájmového území. V tomto období
došlo k výrazné polarizaci ve využití krajiny. V úrodné oblasti
kotliny Modly se zvýšila intenzita zemědělství, vznikly zde poměrně velké bloky
orné půdy a zanikla většina extenzivních sadů, polních cest a prvků rozptýlené
zeleně. Ve výše položených oblastech s větším sklonem a s kamenitou
půdou (zejména úpatí vulkanických kopců) došlo naopak k extenzifikaci
zemědělství. Pozemky nevhodné pro zemědělskou velkovýrobu již nebyly dále
obhospodařovány tradičním způsobem (kosení, pastva ovcí a koz) a začala na nich
probíhat ekologická sukcese. Extenzifikace se ovšem v daleko větší míře
projevila až po roce 1990 v souvislosti s transformací zemědělství.
Ve výše položených oblastech zájmového území s méně úrodnými půdami (zejména
okolí Lhoty, Lukova, Skalice) došlo k rozsáhlému zatravňování a místy také
zalesňování orné půdy a velká část pozemků byla zcela opuštěna.
Literatura
KYSELKA, J. (2012): Vývoj
kulturní krajiny v západní části Českého středohoří. Diplomová práce.
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické
geografie a geoekologie, 98 s.
Mapové
podklady
Digitalizované československé
topografické mapy 1:25 000 z roku 1955, zdroj: VÚKOZ, v.v.i., pracoviště
Brno
Základní mapa ČSSR 1 :
25 000 z roku 1982, zdroj: ČUZK
Ortofotomapa z roku 2010 -
www.mapy.cz
Ortofotomapa z 50. let 20.
století - kontaminace.cenia.cz
PŘÍLOHY
|
1955
|
1982
|
2011
|
|
km2
|
podíl (%)
|
km2
|
podíl (%)
|
km2
|
podíl (%)
|
orná půda
|
15,58
|
34,13
|
17,88
|
39,17
|
12,16
|
26,63
|
trvalé travní porosty
|
3,92
|
8,59
|
4,41
|
9,66
|
9,09
|
19,91
|
sady
|
6,33
|
13,87
|
1,65
|
3,61
|
1,98
|
4,34
|
lesy
|
18,32
|
40,13
|
20,11
|
44,05
|
20,75
|
45,45
|
zastavěné plochy
|
1,48
|
3,24
|
1,58
|
3,46
|
1,65
|
3,61
|
vodní plochy
|
0,02
|
0,04
|
0,02
|
0,05
|
0,02
|
0,05
|
Tabulka 1 Změny
ve využití krajiny v zájmovém území od roku mezi lety 1955 – 2011
změna
|
plocha (km2)
|
podíl na ploše
území (%)
|
orná půda - trvalé travní porosty
|
4,82
|
10,57
|
sady - orná půda
|
2,95
|
6,47
|
sady - trvalé travní porosty
|
2,08
|
4,56
|
trvalé travní porosty - les
|
1,42
|
3,11
|
orná půda - les
|
0,66
|
1,45
|
sady - les
|
0,41
|
0,90
|
Tabulka 2
Nejčastější změny ve využití území v zájmovém území mezi lety 1955 - 2011
Mapa 1Využití
krajiny zájmového území v roce 1955
Mapa 2 Využití
krajiny zájmového území v roce 2011
Okolí
Kocourova v roce 1953 – v krajině převládaly rozsáhlé ovocné sady a
malá pole oddělená mezemi a polními cestami
Okolí
Kocourova v roce 2010 – sady a malá pole s mezemi zmizely, nahradily
je rozsáhlé lány orné půdy
Okolí
Lhoty v roce 1953 – malá pole a louky oddělené řadami ovocných stromů
Okolí Lhoty
v roce 2010 – mozaika nově založených lesních porostů a samovolně
zarůstajících opuštěných polí a luk