Uhlí a České středohoří

Dnes bych otevřel trochu kontroverzní téma. Udělalo se hezky a zajímalo mě, zda se ještě v přírodě dají najít přírodní výchozy uhlí.Vždy mě zajímalo, jak lidé dříve uhlí našli a zda bych to dokázal i dnes.

Možná by se dalo říci, že uhlí a z něho vyplývající důlní činnost je prokletím Českého středohoří. Je to pravda, v podstatě celé severní podhůří Středohoří je devastováno těžbou. Ale právě Středohoří si za to může samo. Totiž právě vznik těchto malebných hor a kuželů podnítil vznik uhlí. Jak je to možné ?

V oligocénu (střed třetihor) v souvislosti s alpínským vrásněním začaly asi před třiceti miliony roky soptit vulkány Českého středohoří. Před tím plochá okolní krajina byla pokryta sopečným popelem. Asi po 10 mil. letech díky uvolněným prostorám v nitru země se začala krajina v okolí Středohoří pomalu propadat. Vzniklo zde mezi Kadaní a Trmicemi bezodtoké jezero. Vodu sem přiváděla fosilní řeka, tekoucí z Plzeňska přes Rakovník. Tato řeka se do jezera vlévala u Žatce. Dno jezera se propadalo takovou rychlostí, že zde v bažině a tropickém klimatu rostly hojně rostliny v bažinném prostředí v hloubce několika cm až dm. Rostlinná hmota se zde usazovala po dobu 400 tisíců let. Prouhelněním této hmoty vznikla uhelná sloj 10 -30 m silná. Poté se klesání dna zrychlilo. Stromy rostoucí v močálu odumřely a jezero bylo postupně zanášeno bahnem, které je místy silné až 400 m.

Kde tedy hledat přírodní výskyt uhlí? Z geologické mapy vyplývá, že uhlí je nejhlouběji u úpatí Krušných hor. Naopak směrem na Postoloprty je mělce pod povrchem.

Dnes byl nádherný den, tak jsme vyrazili na průzkum s foťákem a kladívkem. První zastávka byl polopřírodní odkryv mezi Malým a Vysokým Březnem. Uhlí zde bylo odkryto při stavbě chodníku, spojujícího obě vesnice.

Výskyt uhlí zde není překvapením. Při prohlídce nedalekého lomu Vršany je zřetelně vidět, že sloj se zdvihá právě tímto směrem. Na výchozu je vidět uhelný jíl a rozpadavé hnědé uhlí. Při troše pozornosti lze najít i zkamenělé rostliny. Zkameněliny se ale rozpadají, a proto je lepší hledat tytéž zkameněliny v porcelanitech, které jsou mnohem pevnější (Bod A v mapě).

Další a zajímavější odkryv jsme našli v nedaleké obci Polerady. Zde v okolí železniční tratě je odkryta nejen uhelná sloj, ale i podložní a i nadložní horniny. Mezi vesnicí a tratí na několika místech vycházejí podložní vulkanoklastika (žlutohnědá barva - zkamenělý sopečný popel) nad sopečným popelem, ovšem již za tratí je několik metrů vysoká hnědouhelná sloj. Nad ní jsou vidět oblázky říční terasy Ohře (Ohře dříve tekla údolím Bíliny a do ní vtékala u Obrnic). Že se jedná o terasy Ohře je možno určit rozborem oblázků. Ty jsou hojně tvořeny krušnohorskou rulou (viz foto). Říční terasy jsou zdrojem štěrkopísku a v okolí se hojně těží.

Dále jsme pokračovali k Bečovu a k Písečnému vrchu. Zde jsem hledal výchoz sloje, na který jsem měl typ. Ten se mi nepodařilo najít. Zato byl ale nádherný výhled na Milou a ostatní kopce Českého Středohoří (bod C).

Poslední zastávkou byla křižovatka mezi silnicí Most - Louny a odbočkou na Bečov. Přímo naproti této křižovatce v zářezu silnice jsou dva odkryvy uhelné sloje. Místy se zde vyskytuje porcelanit. Na druhé straně křižovatky (směrem na Bečov asi 40 m) bylo malé ložisko sladkovodního vápence se zkamenělými šneky. Jednalo se pravděpodobně o vývěr minerální vody. Bohužel políčko se nyní už neoře a zkameněliny se ve vegetaci nedají najít. Jsou stejné jako v Tuchořicích, kde se ale nesmí hledat. Takže třetihorní plži jsou jen milá vzpomínka na dobu před 20 lety, kdy se zde zkameněliny hojně nacházely (bod D na mapě).

Z křižovatky byl hezky vidět výchoz porcelanitů na Janském vrchu naproti (stav bez vegetace). Porcelanit se projevuje červeným zbarvením. Zde se nacházely také krásné zkameněliny, mimo jiné i palem. V současné době už odkryv zaniká.

Dnes všechny nalezené odkryvy nejsou zcela přírodní, vznikly zásahem člověka. Dalších možností výskytu uhlí je celá řada zvláště v jižním okolí Teplic, Duchcově, Štrbici, dále třeba na severním břehu Nechranic, údolí Ohře pod Nechranicemi atd. Skutečný oříšek je ale najít uhlí černé. Znám jediný přírodní výskyt u Knovízu.

Ing. Jan Macháček
Most, 1. prosince 1012

Mapa převzata z mapy.cz.