Křídový útvar v Teplicích

Křídový útvar v Čechách je ohromný, zasahuje od Hřenska až po Blansko. Ale díky schodě geologických okolností oblast Poohří, Českého středohoří a Podkrušnohoří patří ke klasickým oblastem výskytu křídových hornin v Čechách. Tato šťastná náhoda je dána především tektonikou této oblasti. Proto se také nejvyšší vrstvy turonu nazývají teplické. (Koneckonců i další názvy části české křídy pocházejí z naší oblasti - vrstvy perucké, březenské a merboltické, někdy se přiřazuje i malnický řasák.)

Pro ilustraci výskytu křídových hornin v okolí Teplic je třeba se vrátit až do prvohor. Tehdy zde vznikla hlubinná vyvřelina - teplický ryolit. Je charakteristicky červený a v Teplicích se vyskytuje na celé řadě míst, například v ulicích Pražská. Je široký několik kilometrů. Zasahuje od Výšiny na západě po k Doubravskou horu na východě. Na severu pokračuje až do Německa. Po obou stranách vznikly rudné naleziště, na východní straně jsou to cínové a wolframové rudy, na zapadní straně se jedná o fluorit v okolí Moldavy.

Těleso ryolitu bylo odolnější proti erozi než okolní horniny a na konci druhohor vytvořilo poměrně výrazný terénní útvar. Když tuto oblast zaplavilo moře, zůstal teplický ryolit jako ostrov. Pobřeží bylo například v Lahošti. Pokračující záplavou došlo k postupnému zaplavování ostrova. V Teplicích pod hvězdárnou se zachovali příbojové usazeniny dokládající příbojovou činnost druhohorního moře.

Tuto lokalitu je možno shlédnout nejlépe z Botanické zahrady ( A ). Od ní pokračujeme k jihu. Nejprve vystoupáme kolem památníku spojeneckých letců (B) sestřelených za II. světové války při náletech na výrobu benzinu v Mostě. Dále stoupáme směrem ke hvězdárně. Cestou míjíme dva typy hornin: typicky červený ryolit a příbojové usazeniny vytvořené z kalcitu, drtě ryolitu a dalších hornin včetně zbytků zkamenělin (C). I když jsou i příbojové horniny načervenalé, je rozdíl mezi nimi a ryolitem výrazný. Rozdíl mezi oběma horninami je kromě barvy i v tvrdosti, příbojové usazeniny jsou drolivé. Ukázky obou hornin jsou na fotografiích. Hvězdárna už stojí jen na ryolitu, v druhohorách by byla nad hladinou (D).

Postupující záplava elevaci teplického ryolitu zaplavila nebo skoro zaplavila. Díky tomu se pak přímo v Teplicích usadili křídové horniny teplického souvrství. V Teplicích se vyskytovali dříve na mnoha místech. Dobře viditelný odkryv v centru města byl nedávno patrný i v místě stavby restaurce Mc Donald. Trvalý odkryv křídových zkamenělin je možné spatřit v Řetenicích na západním okraji Teplic.

K němu se nejlépe dostaneme z ulice Buzulucké (E). Tam můžeme nechat i auto. Poté se jde silničkou mezi továrnou a zahrádkářskou kolonií. Asfalt končí u lesa, ale my stoupáme stále dál. Asi po 150 m je odbočka pěšinou doprava (F), kterou se dostaneme na louku. Po cestě postupujeme asi 200m na západ. Zprava se otevře přístup do bývalého lomu. Je tam i pěšina, kterou se dostaneme na horní hranu lomu (G). Těžily se zde křídové horniny nazývané inoceramové opuky, které se používaly na výrobu vápna a cementu. Těžba je již dlouho zastavená, stejná surovina se v současnosti těží v Úpohlavech na Lovosicku pro potřebu výroby cementu v Čížkovicích. Z okraje lomu je hezky vidět podhůří Krušných hor, kde se dříve těžilo uhlí, i samotné Krušné hory

Přímo na okrajích lomu jsou patrné jámy vytvořené činností sběratelů zkamenělin. Po krátkém hledání zajisté brzy najdete úlomky mlžů inoceramů, dále je možno nalézt ramenonožce, korály, žraločí zuby, ježovky, možný je i výskyt amonitů. Časté jsou stopy chodbiček lezoucích živočichů, najít se dají se i rostlinné zbytky.

Další ukázky křídových hornin jsou například v Krupce či v Lahošti, kam se podíváme příště. Z ostatních geologických zajímavostí Teplic bych zmínil výchozy uhlí v nově postavené vilové čtvrti v Novosedlicích. Naopak jižně od Teplic se nacházejí výskyty porcelanitu. Hezké ukázky flóry jsem našel v lomu mezi Doubravkou a dálnicí do Ústí nad Labem. I na dálnici jsou výskyty porcelanitů, dále jsou i u Suchého. Na rozdíl od Nečich jsou zde listy vzacné, ale perfektně zachovalé.

Ing. Jan Macháček
Most, říjen 2012

Mapa převzata z mapy.cz.