Křída v Lahošti

K dalšímu geologicky zajímavému místu se můžeme podívat i do Lahoště asi 6 km západně od centra Teplic. V Lahošti je lom, kde se dříve těžil křemenec pro potřeby žáruvzdorného a ocelářského průmyslu. V současné době je lom již nepoužívaný a je pomalu zaplavován srážkovou vodou. Takže pokud máte zájem se tam podívat, je na to ten správný čas.

Do Lahoště se nejlépe dostaneme autem, které necháme na kraji lomu ( A ) nebo vlakem. Vstup do lomu od jihu nedoporučuji, drtící zařízení je ještě v provozu a mohly by zde být potíže.

V lomu je odkryta následující situace. Lom je situován na kraji křídové pláže. Východně od ní byl teplický ostrov tvořený tělesem teplického ryolitu. Křemenec, který byl předmětem těžby, pochází právě z písku pláže křídového moře. Následně byl prokřemeněn geologickými procesy v třetihorách. Křemence jsou všude okolo na vstupu lomu (B).

Povrch křemenců je rezavý, na lomu bílý či našedlý. Je vidět jejich struktura. Zkameněliny jsem tam nikdy nenašel. Přesto je tento lom mimořádně přitažlivý pro geology, neboť díky minerálním pramenům došlo v puklinách křemence k vysrážení síranu barnatého - barytu. V lomu jsou dvě varianty a to medové a černé barvy.

Baryt je poměrně měkký nerost, krystalující v kosočtverečné soustavě, má výrazně vyšší hustotu než ostatní horniny s výjimkou kovů a jejich oxidů a sulfidů. Z toho plyne i dřívější název – těživec. Jeho hlavní použití kromě výroby sloučenin baria je při těžbě ropy, kdy zvyšuje hustotu výplachu a omezuje možnost havárie vrtu.

Zdejší baryt, který místy až hustě pokrývá povrch křemenců, má ještě jednu pozoruhodnou vlastnost, je totiž radioaktivní. Tato radioaktivita způsobená síranem radnatým, který krystaluje ve stejné soustavě jako baryt a je s ním izomorfní. Zde je také přímá souvislost mezi teplickými léčivými prameny a zdejším barytem. Právě tyto prameny jsou zdrojem barytu. Nedaleko od lomu je totiž známý Obří pramen. Teplé teplické prameny jsou odpovědné i za důlní katastrofy na dole Doellinger v roce 1879 asi 2 km západně od lomu. Od té doby se musí teplické prameny čerpat.

Radioaktivita ze síranu radnatého prokazuje mládí krystalu barytu na tomto místě. Jejich staří je maximálně 10 -15 tisíc let, takže vznikaly v historické době (pokud by byly starší, nebyly by radioaktivní, poločas rozpadu radia je jen 1600 let).

Jak již bylo řečeno, jsou zde dvě varianty barytu - medový a černý. Získat vzorek barytu však není vůbec snadné. Křemenec je velmi houževnatý a získaní hezkých vzorků dá dost práce. Vzorky samozřejmě neuchováváme tam, kde trvale přebývají lidé. Nemusíte se ale bát ho vzít do ruky, tak radioaktivní zase není. Kromě barytu se v křemencích vyskytují i jiné minerály, hlavně pyrit. Je však dosti vzácný.

Pokud jdeme dále do lomu směrem k jezírku, vidíme, že křemenec je překryt úplně jinými horninami. Jedná se o křídové slínovce středního a vyššího turonu. Tyto slínovce dokládají poměrně rychlé zaplavování teplického ostrova, usazovali se totiž dále od břehu. Směrem k jihu mocnost těchto slínovců dále narůstá. Ve slínovcích se hojně (podobně jako v Řetenicích) vyskytuji mlži, plži, amoniti, žraločí zuby a podobně. Nevýhodou je, že vrstva slínovců je na povrchu zvětralá a je proto nutno kopat trochu do hloubky.

Kromě těchto zkamenělin se zde vyskytují pyritem fosilizované mechovky křídového stáří. Hledat zkameněliny doporučuji u jižního okraje lomu u jezírka (C). Pozor, na východní straně lomu je odval, zde je hledání zkamenělin bezúčelné (D).

Ing. Jan Macháček
Most, říjen 2012

Mapa převzata z mapy.cz.