Motto: Východně od Sutoma pod horou Borečskou, s jejíhož trichtýřovitě prohloubeného vrcholku, zvláště v zimě znatelný teplý proud vzduchu vystupuje, nalézá se vesnice Boreč; nejspíše zmíněná hora jest ne zcela ještě vyhaslá sopka. V zimě i při nejkrutějších mrazech stkví se vrchol její v jarní zeleni. (V. Wachsmann: Severní Polabí, 1888)
Zimní exkurze na vrch Boreč a do zámečku ve stejnojmenné vesnici se konala 10. února 2007. Na vlakové zastávce Lovosice město se nás sešel poměrně velký houf a když se v průběhu cesty přidali ještě další, bylo nás celkem 29.
Termín exkurze jsme vybrali s ohledem na hlavní atrakci Borče – ventaroly neboli výduchy teplého vzduchu, které se projevují v zimním období a nejlépe jsou patrné za mrazu. Letošní zima se však vyznačuje poněkud netypickým počasím, a tak jsme mohli být nakonec rádi, že jsme cestou viděli alespoň nějaký sníh.
Průvodci nám opět byli již z botanické exkurze známí Karel Nepraš a Roman Kroufek.
Naše cesta vedla z Lovosic do Vchynic a poté podél polní cesty (po níž se kvůli blátu jít nedalo) na silnici mezi Borčem a Režným Újezdem, odkud jsme došli do Režného Újezda, kde začíná naučná stezka Boreč. Minuli jsme studánku nad vsí a začali stoupat na kužel Borče. Cestou se nám dostalo výkladu o geologické stavbě kopce, o principu fungování průduchů, kterými je celý kopec protkán, a o botanických zajímavostech suťových svahů Borečského vrchu. Odvážlivci pak ochutnávali oddenek kapradiny Osladiče, aby vlastními chuťovými pohárky pochopili, proč dostal své jméno. Po zdolání vrcholu jsme si vyslechli další zajímavosti o zimním „životě“ ve ventarolách a pozorovali stoupající páru i bující vegetaci. Nakonec jsme nalezli i druh játrovky, endemit, borečku vzácnou, která u nás neroste nikde jinde (jinak je jejím domovem Středomoří). Neodolali jsme pokusům o focení této vzácnosti a mnozí z nás byli odměněni zamlženou čočkou fotoaparátu.
Když jsme se dostatečně vynadívali na rostlinky, spokojeně rostoucí v teplé páře, sestoupili jsme po části naučné stezky níže a v lese jsme se pak od značky odchýlili a zamířili k polní cestě, která nás zavedla do vesnice Boreč, kde už nás na zámečku očekával jeho majitel, Angličan pan Griffiths. S jeho podrobným výkladem jsme si mohli prohlédnout některé části zámečku – sklepy, část přízemí a část patra -, který získal ve velmi zchátralém stavu a který se snaží postupně opravovat. Na nádvoří nám pak s nemenším zájmem ukázal svou sbírku anglických autobusů – „doubledeckerů“. Při této exkurzi si tedy přišli na své milovníci přírody, památek i motorových vozidel.
Před borečským zámečkem byla zdařilá (jak jinak!) exkurze ukončena a účastníci se rozešli do různých směrů (přes Košťálov do Třebenic, do Sutomi, do Opárenského údolí a Malých Žernosek, motorizovaní do Režného Újezdu k autu...).
za o.s. STŘEDOHOŘÍ SOBĚ
Eliška Nová
|
|