Prosebná procesí do polí
na den svatého Marka v Kozlech

Obnovená tradice v Kozlech

Při pohledu na kapličky, boží muka a křížky v polích a u cest jen málokoho napadne, že tyto dnes často zanikající památky bývaly kdysi živou součástí venkovského života, zvyků a tradic. I drobné sakrální památky v okolí obce Kozly (LN) v Českém Středohoří takto každoročně ožívaly především díky tradici prosebných procesí do polí.

Základ této tradice sahá až do období římské antiky, k pohanským obřadům Robigalií, jejichž smyslem bylo dosáhnout ochrany úrody před obilní snětí. Ve snaze potlačit pohanské obyčeje se v křesťanském období vnější forma těchto zvyklostí transformovala do podoby pravidelných křesťanských procesí do polí, která měla být prosbou za každoroční dobrou úrodu a ochranu proti živelným pohromám. K jejich konání se posléze ustálily dokonce dva termíny. Prvním byl svátek svatého Marka, patrona nenadálé smrti (25. dubna), druhým pak tzv. Křížové dny před pohyblivým svátkem Nanebevstoupení Páně v průběhu května, které trvaly dokonce tři dny.

Tyto svátky, zejména Křížové dny, měly mít kající ráz, což měli účastníci procesí dosvědčovat zbožným životem, skutky milosrdenství a jistou zdrženlivostí v přijímání pokrmů podobně jako v postním období. Podle farní pamětní knihy bývala v Kozlech procesí na den svatého Marka zahajována ve farním kostele litaniemi ke Všem svatým. Poté vyšlo procesí do polí, kde byly zpravidla čtyři zastávky u křížků, božích muk či kapliček v polích, které někdy mohly být ozdobeny improvizovanými oltáříky. Na těchto místech kněz kropil osení ve spojení s krátkou pobožností (čteno evangelium svatého Marka s oracemi proti špatnému počasí), účastníci procesí přitom zapíchávali do posvěcené půdy drobné improvizované křížky, aby obilí bylo chráněno před nepohodou. Poté se průvod zase vracel do kostela. Při třech křížových dnech se chodilo každý den jinou trasou, aby byly vystřídány pokud možno všechny kříže, boží muka a kapličky v okolí, včetně přifařených obcí Jablonec, Sinutec, Odolice a Bělušice.

V Čechách začala tato tradice upadat již po první světové válce, kdy místy byla redukována na pouhé obcházení kostela či přilehlé návsi v důsledku vandalského „osvětářského“ ničení drobných sakrálních památek v krajině. Definitivní ránu pak této tradici zasadil nástup totalitního režimu. Oficiální zrušení procesí na svátek svatého Marka přinesly liturgické reformy v období po II. vatikánském koncilu, zachování tradic procesí Křížových dnů bylo však připuštěno s benevolencí dle místních zvyklostí.

Záhadné zmizení jednoho z posledních dřevěných křížů ve volné krajině Českého Středohoří u křižovatky mezi obcemi Kozly a Chrámce na přelomu loňského ledna a února se stalo podnětem nejen k obnovení vlastního kříže, ale i k pokusu o oživení sakrální krajiny.