Úvodní strana
Turistika
Encyklopedie
Ubytování a rekreace
Přehled akcí
Obchod / e-shop
Služby
Odkazy
Vyhledat
O stránkách




Menu - reklama

ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY

Výlet na Bukovou horu

autor Jana Haasová, 2002

Cyklus "Z našich poutí"
První červencová sobota. Od rána svítilo sluníčko, které slibovalo, že nezmokneme. Při pohledu z vlaku na Říp jsem si ale povšimla nenápadného oblaku připomínajícího cimbuří, meteorology nazývaného "Altocumulus castellatus". Tento mrak bývá předsevzetí bouře, která přichází zpravidla do 24 hodin z té strany, kde se oblak objeví. Necháme se překvapit.

Dnešní putování nás zavede na Bukovou horu. Od televizního vysílače, který je na jejím vrcholu (683 m nad mořem), vydáváme se po červené značce směřující do údolí Labe. Jdeme po vozové cestě, zpevněné pouze kamením. Sluníčko nám praží do zad. Pozorujeme květenu podél cesty - zvonek broskvolistý a kopřivolistý, světle růžovo fialová vrbka úzkolistá, divizna knotovkovitá i velkokvětá, žlutý jestřábník, třezalka, černohlávek obecný, jitrocel, výrazně fialový chrastavec a další. Přes cestu se čile zavlní zmije a nenápadně zmizí v trávě. Název Buková hora není náhodný. Zdravé buky se stříbrnými kmeny tu stojí vznešeně na svazích hory, rostou i v kamenných sutích podobně jako na Kletečné, snad jen s tím rozdílem, že Kletečná je tvořena znělcem a Buková hora čedičovou horninou - tefritem. Potěší nás první fialové květy dobromysli obecné. Cestou nás doprovází ptačí orchestr, v němž vyniká vysoký hlas velmi plachého sólisty, který mistrně prchá před našimi zraky ve větvích keřů.

Blíží se poledne a všude kolem nás poletují motýli - bělásci, žluťásek, dva druhy modrásků, okáč bojínkový a okáč luční, babočka admirál a babočka paví oko, babočka síťkovaná, dva druhy perleťovců, blíže neurčený bělopásek a objeví se dokonce i dnes poměrně vzácný batolec duhový s modrofialovým leskem na křídlech, který usedá na cestu. Chybí snad už jen otakárek fenyklový, ale ten vyhledává teplejší místa.

Naše červeně značená cesta zahýbá náhle v ostrém úhlu vlevo, je užší, hrbolatá a klesá strměji. Pohled do údolí průhledem mezi stromy je překrásný, ale my se rozhodneme pokračovat rovně širokou Rytířovskou cestou a nelitujeme. Po chvíli chůze k nám promlouvá kamení o zrození Středohoří - utuhlé lávové proudy proměněné ve varhany ve svahu a podél cesty další skalní útvary. Po levé straně cesty nás zaujmou šikmo postavené varhany "Ptačí kameny" - asi 15 m vysoká skála, kde odpočíváme a radujeme se z krásného dne kouzla a romantiky Středohoří.

Pomalu se blíží čas našeho návratu, takže sejdeme od Ptačích kamenů ještě asi 200 m a pak se vracíme stejnou cestou. Slunce je za kopcem a v lese je temněji, barevní motýli už někde odpočívají a tu a tam se objevují tmavší motýli - snad soumračníci. Zato čmeláci mají ještě i teď napilno. Přežene se první mrak, zavane chladnější vítr, ale za chvíli znovu vysvitne sluníčko a my pozorujeme na obloze roztrhané řasy. Nasedáme do auta a jedeme směrem k Litoměřicím.

Krajina je otevřená, skvělý výhled na Dokskou pahorkatinu i na Středohoří. Na obloze se rozehrává drama oblačnosti co do barev i tvarů. Načechrané vrcholy velkých kumulů jen svítí, mraky se před očima rychle mění. Pohled na Středohoří, které vytváří tmavou siluetu na žlutavém pozadí. Milešovka jako by měla dokonce svatozář - je tam ještě jasno, zato Házmburk je sotva vidět v hrozivě temné šedi, která se rozprostírá po celém jihozápadu... Je 19 hodin a jsme v Lovosicích na nádraží. Od jihozápadu se zvedá prudký vítr a už je tu první blesk a kapky deště.

Přijíždí vlak, do něhož nastupuji a ujíždím před bouří. Vzpomínám na mrak ve tvaru cimbuří, který nezklamal a bouřku předpověděl, a na Bukovou horu, kde nám Středohoří odhalilo další své krásy a zajímavosti.





Encyklopedie > současné cestopisy > Výlet na Bukovou horu




Úvod   Napište nám   Copyright

Tato stránka byla naposledy aktualizována 12. 12. 2008


 České středohoří
Kouzla krajiny 
ceskestredohori.cz
Klikněte prosím