Tak zněl název botanické exkurze, pořádané severočeskou pobočkou České botanické společnosti, kterou připravila a vedla dvojice botaniků: Mgr. Karel Nepraš (Oblastní muzeum Litoměřice) a Mgr. Roman Kroufek (Univerzita J.E. Purkyně v Ústí n.L.).
A nebyla to exkurze ledajaká. Jejím hlavním, byť čistě hypotetickým cílem, mělo být znovuobjevení jedné z nejvzácnějších orchidejí:
V roce 1893 byla publikována krátká zpráva, datovaná k roku 1874, o nálezu dvou kusů jazýčku kozlího (latinský název: Himantoglossum hircinum) na úpatí Milešovky. Jeden kus byl založen do herbáře, druhý ponechán na místě. Přestože se ještě v polovině 20. století objevily některé, ne zcela prokazatelné, informace o nálezu tohoto druhu pod Milešovkou, zůstavá nález z roku 1874 jediným bezpečným dokladem jeho výskytu v Českém středohoří. Aby nebyla situace s "Himantoglossem" tak jednoduchá, v roce 1978 byl vědecky definován a od jazýčku kozlího odlišen jazýček jaderský (latinský název Himantoglossum adriaticum). A právě k tomuto nově vydělenému druhu byl zařazen i zmíněný milešovský nález z roku 1874. Pro informaci ještě dodáváme, že zatímco jazýček kozlí nebyl na našem území pravděpodobně nikdy zjištěn, jazýček jadreský byl kromě Milešovky zaznamenán na několika málo místech jižní Moravy. V současnosti u nás přežívá pouze na jediné lokalitě a to v údolí Chvojnice na Brněnsku v počtu přibližně čtyřiceti jedinců.
Nutno ještě podotknout, že výběr tématu nebyl náhodný. Oba výše uvedení průvodci se značnou měrou podílejí na realizaci projektu, který má za cíl zmapovat výskyt orchidejí v Českém středohoří. Proto se tato exkurze stala více než čestnou povinností.
V sobotu 21. 6. 2008 se tak na nádraží v Chotiměři sešla rovná desítka účastníků, kteří chtěli na vlastní kůži prověřit existenci či neexistenci Himantoglossa pod Milešovkou na počátku 21. století. Poté, co byla zokumentována flóra železničního spodku u Chotiměře, vydala se botanická expedice do Velemína a dále po modré turistické značce k úpatí Milešovky. Přes veškerou snahu se však nepodařilo Himantoglossa vypátrat. Po pravdě řečeno, nepodařilo se zde nalézt ani biotop, který by životu hledané orchideje vyhovoval. Jazýček jaderský pod Milešovkou tak i nadále zůstal zahalen do pomyslného závoje tajemství. Účastníci výpravy si alespoň zlepšili náladu výstupem do vrcholové partie skalnatého vrchu kamenec, odkud je nádherný rozhled do kraje. Po krátké svačině následoval přesun směrem k Milešovu. Přestože se pod Milešovkou nepodařilo najít to nejžádanější, byla zde zdokumentována řada zajímavých i vzácných druhů:
vrch Kamenec
kosatec bezlistý (C2, §2)
jeřáb dunajský (C3)
jeřáb muk (C4a)
kolenec Morisonův (C4a)
Milešov, okolí červeně značené turistické cesty na úpatí Milešovky
okrotice bílá (C3, §3)
chrastavec křovištní (C4a) – Velmi zajímavý nález. Chrastavec křovištní je rozšířený ve středních a východních Čechách a na střední a jižní Moravě, izolovanou arelu má v kaňonu Labe pod Děčínem. Z Českého středohoří tento druh není udáván a na hojně navštěvované lokalitě, jakou je úpatí Milešovky by patrně pozornosti neunikl, proto se lze domnívat, že sem byl zavlečen.
Od Milešova se expedice přesunula k úpatí vrchu Lhota. Také zde bylo cílem najít historicky známou orchidej, korálici trojklannou, která se tu v minulosti vyskytovala v poměrně hojném počtu. Později však zcela vymizela. Přestože zde byly, na rozdíl od situace pod Milešovkou, mnohem větší předpoklady pro znovunalezení, ani v tomto případě nepřinesla expedice pozitivní zjištění. Nicméně se zde podařilo zaznamenat celou řadu vzácných a zajímavých druhů:
vrch Lhota, severní úpatí
prorostlík dlouholistý (C2)
kruštík modrofialový (C3, §3) – významný nález orchideje, která je z této části Českého středohoří známá, ale z vrchu Lhota dosud nebyla udávána
lilie zlatohlávek (C4a, §3)
bradáček vejčitý (C4a)
hlístník hnízdák (C4a)
vrch Lhota, svahy nad Kocourovem
okrotice bílá (C3, §3)
pcháč panonský (C3)
hlístník hnízdák (C3)
rozrazil ožankovitý (C4a)
Ze svahů Lhoty se poté skupina vydala podél úpatí vrchu Ostrý nazpět směrem k Velemínu. I zde bylo po cestě zjištěno mnoho zajímvých druhů:
vrch Ostrý, východní úpatí
prorostlík dlouholistý (C2)
kruštík modrofialový (C3, §3)
medovník meduňkolistý (C3, §3)
okrotice bílá (C3, §3)
lilie zlatohlávek (C4a, §3)
hlístník hnízdák (C4a)
Velemín, pole u obce
úporek hrálovitý (C2) – velmi významný nález bohaté populace vzácného polního plevele, který se v Českém středohoří jinak téměř nevyskytuje
drchnička modrá (C3)
pryskyřník rolní (C3)
bračka rolní
drchnička rolní
Exkurze byla u konce, následovalo ještě občerstvení v místní restauraci a jízda motoráčkem skrze vyhlášené Opárenské údolí. Himantoglossum adriaticum neboli jazýček jaderský znovuobjeven nebyl, přesto nadále zůstává botanickou legendou zdejšího kraje. Snaha nebyla marná, exkurze přinesla řadu nových a nečekaně cenných pozntaků.
zapsal: Jiří Šedivý, odborné podklady K. Nepraš, 2008
