Pokud chodíte do přírody a máte radost z hledání a objevování můžete si vyzkoušet stále více populární a do všech světadílů rozšířenou kratochvíli zvanou geocaching. A co, že to vlastně je?
Jedná se o novodobé skrývání a hledání pokladů za pomoci internetu a GPS navigací. Princip této volnočasové aktivity je založen na tom, že někdo uschová do vhodné skrýše krabičku a její lokalizaci (včetně GPS souřadnic) zveřejní na internetu. Ostatní mohou začít hledat. Skrýše, neboli „kešky“ (z anglického cache = skrýš) mohou být umístěny v blízkosti turisticky atraktivních míst (kulturní a přírodní památky, vyhlídky atd.) a nebo v místech, ke kterým má jejich zakladatel určitý vztah. V některých keškách se nachází předměty určené k výměně za vámi donesenou věc, jinde zase naleznete pouze listinu, do které se zapíšete. Hledání může být někdy docela snadné, jindy zase poměrně složité a náročné (pro zjištění souřadnic pokladu je zapotřebí namáhat své myšlení nebo plnit různé úkoly: např. hledat letopočty na křížku, počítat schody,…). Vedle běžných skrýší (skulina mezi kameny) narazíte i na poklady originálně ukryté (falešný kámen, falešná budka pro ptáky, falešný choroš,….šnečí ulita, psí hovínko,….). Celý systém této hry je dobře propracovaný, podrobné informace naleznete na stránkách www.geocaching.cz a www.geocaching.com, zaregistrovat se a začít můžete v podstatě hned. I když lze řadu pokladů nalézt s pomocí znalostí souřadnic a internetových fotomap, pro každého většího keškaře je vlastnictví GPS navigace nezbytností.
A jaký má vlastně takováto zábava dopad pro turistiku a třeba i pro České středohoří. Jak to již chodí, nalezneme zde klady i některé zápory. Je nepochybné, že se díky této hře vydává do přírody mnohem více výletníků než tomu bylo dosud. Pro řadu lidí, kteří by dříve neopustili své příbytky, se z „nudné“ vycházky najednou stává pátrací výprava s téměř dobrodružnou náplní. To platí dvojnásob pro děti, neboť hledání pokladu je pro ně značným oživením. Důsledkem toho se tak u řady zapomenutých míst objevují lidé, kteří by tam nikdy nezavítali. Na jednu stranu je to z hlediska propagace přírodních a kulturních krás určitě dobře, ale každá popularizace má v podobě zvýšeného provozu vždy i svou stinnou stránku: na dříve osamělé a kouzelné místo, kam si našli cestu jen někteří romantici nebo znalci, směřují dnes hledači s navigačním zařízením v ruce, aby dosáhli dalšího zápisu ve své sbírce, o případné devastaci (např. pošlapání botanické lokality) ani nemluvě.
V Českém středohoří, stejně jako v jiných oblastech České republiky, se nachází řada těchto pokladů. Udávat jejich množství asi není příliš vhodné neboť stále vznikají nové, jiné zase zanikají. Nalezneme je nejen v blízkosti skalních útvarů, hradních zřícenin, sakrálních objektů, na vrcholcích hor ale i uprostřed měst a obcí. Některé „kešky“ mívají hlubší myšlenku, váží se třeba k historickým událostem (bitvy, neštěstí), které se v blízkosti místa uložení odehrály, čímž vlastně přispívají i ke zvýšení místního historického povědomí.
Na závěr bych rád uvedl příklad jedné konkrétní kešky, která mě svou myšlenkou zaujala snad nejvíce. Její autor se rozhodl formou této hry upozornit na místo zcela zapomenutého vodopádu, který se nachází v úzké roklině svažující se od dobětického sídliště v Ústí nad Labem směrem ke Krásnému Březnu. Jak tomu ale bývá, trpí krásná přírodní zákoutí v blízkosti lidských sídel nechtěným přídělem pneumatik a dalších odpadků všeho druhu. Pro rokle je pak tento zvyk zvláště typický, vždyť donedávna sloužily jako legální a přirozená smetiště. Ale zpět k této kešce. Každý z hledačů, kdo se vydá k Dobětickému vodopádu, narazí v popisu skrýše na prosbu, aby odnesl i něco z toho, co do rokle nepatří. Záleží na každém, jak se rozhodne, je to čistě dobrovolné. A čas ukáže, jaké ovoce tento jednoduchý nápad přinese.
