Jako každým rokem, i v roce 2011 uspořádalo
o.s. Středohoří sobě ve spolupráci s botaniky Karlem Neprašem a Romanem Kroufkem tradiční botanickou exkurzi. Třetím průvodcem se stal důvěrný znalec bořeňské květeny pan Pavel Jaroš. Hlavním a vlastně i jediným cílem exkurze nebylo nic jiného než uchvacující dominanta Bílinska - vrch
Bořeň.
V sobotu 21. května 2011 se nás před bílinským nádražím sešla početná, asi padesátičlenná skupina poznání chtivých účastníků. Po krátkém úvodním slovu jsme se odebrali nejkratší cestou přes město směrem k nepřehlédnutelnému bořeňskému kolosu. Ačkoliv v noci vydatně sprchlo, přes den nám již počasí jen a jen přálo. Podrobný botanický výklad začal hned na prvních loukách pod Bořní a kontinuálně pokračoval i v lesním porostu na úpatí skalnatého masivu. Zde nás mimo jiné zaujala dosti početná kolonie okrotice bílé a rovněž velmi vzácný lomikámen trsnatý křehký. Následovala obchůzka po jižním úpatí hory až na její
západní okraj, kde začal výstup k samotnému vrcholu. S rostoucí nadmořskou výškou přišly i ty nejzajímavější botanické pasáže. Jejich vyvrcholením se stal, jak ostatně napovídal i podtitul, nález mimořádně vzácené hvězdnice alpské, která se na území České republiky nachází jen na několika málo místech. Ačkoliv byla drtivá většina květů hvězdnice již odkvetlá, nakonec i nám štěstí přálo a podařilo nalézt i několik málo posledních kvetoucích exemplářů.
Po tomto zážitku následovala svačinová pauza na působivém skalním vrcholu a pak již sestup zpět do civilazce, zpestřený návštěvou restaurační zahrádky horské „Chaty pod Bořní“. Výprava se začala postupně rozcházet, přičemž naše skupinka zamířila ještě za účelem prohlídky mimořádně zajímavého předválečného bunkru na vrchu Kostrlík, který je zároveň i botanicky velmi zajímavou a také náležitě opečovávanou lokalitou (výskyt koniklece lučního).
Za o.s. Středohoří sobě
zapsal Jiří Šedivý
vybrané druhy prezentované při botanické exkurzi
Připravil: Karel Nperaš
stupeň ohrožení podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR:
C1 – kriticky ohrožený druh
C2 – silně ohrožený druh
C3 – ohrožený druh
C4 – vzácnější druh vyžadující pozornost
louky a remízky kolem turistické cesty z Pražského Předměstí k Bořňi
ovsík vyvýšený
kostřava luční
psárka luční
pcháč bělohlavý (C3)
kozí brada východní
kozí brada luční
vikev úzkolistá
vikev ptačí
vikev chlupatá
jahodník trávnice
hloh
pryšec obecný
pryšec chvojka
kopretina irkutská
les v okolí cesty k úpatí Bořně
bradáček vejčitý (C4)
jaterník podléška
hrachor jarní
bažanka vytrvalá
javor babyka
jasan ztepilý
kopřiva dvoudomá
okrotice bílá (C3)
lilie zlatohlávek (C4)
zvonek kopřivovitý
zvonek broskvolistý
kakost smrdutý
svízel vonný
drolina na severovýchodním úpatí Bořně
lomikámen trsnatý křehký (C2)
vzácný druh stabilizovaných, ale nezarostlých drolin (kamenných moří), vzácněji též skal. V Českém středohoří roste na více lokalitách, především v Milešovském středohoří
rozchodník skalní
rozchodník velký
rozchodník šestiřadý
violka trojbarevná skalní (C3)
vytrvalí zástupci violky trojbarevné rostoucí na skalních stanovištích v teplejších pahorkatinách ČR jsou řazeny k uvedenému poddruhu. Rostliny z Českého středohoří ovšem neodpovídají popisu tohoto poddruhu a vyžadují další studium
východní úpatí Bořně, okraje lesa, suché trávníky, křoviny
tolita lékařská
kozinec dánský (C3)
vikev hrachovitá (C3)
smolnička obecná
hvozdík sivý (C2)
vzácný, silně ohrožený reliktní druh rozsáhlejších skalních enkláv, v Českém středohoří velmi vzácně na Bořni a v blízkém okolí a na Lipské hoře
ovsíř pýřitý
trnovník akát
borovice černá
záraza hřebíčková (C3)
nezelená parazitická rostlina získávající veškeré organické uhlíkaté látky potřebné k výživě napojením na kořeny hostitelské rostliny, nejčastěji nějakého druhu svízele
výstup na vrchol Bořně po turistické cestě, skalní stepi, skály, acidofilní doubravy
hvězdnice alpská (C1)
mimořádně vzácný kriticky ohrožený a reliktní druh květeny České republiky. Populace na Bořni ve srovnání s dostupnými staršími údaji byla značně oslabena a jsou tak podnikány kroky k jejímu udržení a zvratu negativních trendů způsobených dřívějšími i stále probíhajícími antropogenními tlaky, zejména vlivem znečištění ovzduší; v Českém středohoří přežívá velmi slabá populace ještě na vrchu Sedlo u Úštěka, mimo České středohoří roste již pouze na vrchu Klíč v Lužických horách a velmi vzácně v Hrubém Jeseníku
hvozdík sivý (C2)
koniklec luční český (C2)
jestřábník bledý (C3)
tolita lékařská
mateřídouška panonská (C4)
mateřídouška časná (C4)
jestřábník zední
smolnička obecná
silenka nicí
hvozdík kartouzek
vřes obecný
skalník celokrajný