Vyhlídka na Stříbrném rohu
cyklus: Neznámé středohoří

Stříbrný roh leží nad Zadní Lhotou, částí Těchlovic pod Bukovou horou, stranou turistických cest, patří k „nechozeným“ kopcům středohoří, je zdlouhavě a náročně přístupný, o to více nabízí turistickým labužníkům: tajemné jméno, tajemnou vyhlídku a nádhernou rezervaci, možnost nerušeného odpočinku po náročném přístupu.

„Stříbrný roh“, „Růžový hřeben“, to jsou jména, která se na první pohled nehodí k vulkanickému středohoří, složenému převážně z třetihorního čediče a znělce, trochu prvohorní ortoruly a druhohorní křídy.

V okolí kopce se ale opravdu těžily rudy s obsahem stříbra. Na protější straně Labe v Roztokách, ve svazích kopce Vysoká hora se pravděpodobně dobývala ruda již od 12. století, v 16.století. se vozila na pravý břeh do Zadní Lhoty pod Stříbrným rohem, kde se zpracovávala. Pokusy o těžbu se prováděly prakticky až do dvacátého století. V roce 1929 dokonce paní Hruschková, majitelka domku před štolou Anna provázela ve štole turisty. Současný stav rudných žil a štol v Roztokách zmapoval Severočeský rudný průzkum Teplice po druhé světové válce (www.velebil.net).

Kdo se na jaře při rašení listů na stromech podívá z Rytířovské cesty na hřeben mezi Stříbrným rohem a Bukovou horou, porostlý převážně buky pochopí i název „Růžový hřeben“.

Co upoutá návštěvníka vrchu, je ale na první pohled umělá zatravnělá půvabná vyhlídka. Chcete-li však z ní alespoň trochu vidět, musíte přijít mimo dobu vegetace, pak se mezi kmeny a větvemi buků ukáže celý severovýchod, koryto Labe od obce Povrly až k Děčínu. Podle stáří stromů pod vyhlídkou, zastiňujících výhled nemohla být postavena v poslední době. Komu sloužila k pozorování? Před válkou o bavorské dědictví hledal císař Josef II dne 14.10. 1778 u prostoru Bukové hory vhodné místo k pozorování očekávaného vpádu pruského vojska po levém břehu Labe. Stříbrný roh by byl k tomu účelu ideální. Nebo vyhlídka souvisí s několika kamennými valy v nižší poloze Stříbrného rohu, s těžbou rudy obsahující stříbro, byla vybudována při vyhlašování přírodní památky v roce 1968, nebo?

Část hřebenu a skalnatý vrchol s přilehlými částmi svahu jsou přírodní památkou (číslo 423), předmětem ochrany je stará bučina na čedičovém podkladu s bohatým bylinným patrem. Současně je hřeben i geologickou lokalitou (lokality.geology.cz), úlomkovité vulkanické horniny, ležící na křídových pískovcích, horniny jsou proniknuty několika dalšími sopečnými tělesy, výplně pravděpodobných přívodních drah a žíly. Nádherné zdravé buky jsou ale po obou svazích rozlehlého vrchu. Východní svah je nejlépe vidět ze skály údajného hrádku Vraty nad údolím, kterým vede červená z Bukové hory do Těchlovic. Buky různého stáří jsou nejen na Stříbrném rohu, ale i na sousedních nepojmenovaných kopcích.

Přístup na vrchol od řeky lesními cestami nejprve smíšeným lesem, pak bučinami je krásný, ale nepřehledný a náročný, rozumná cesta vede z červené od Bukové hory, přímo po Růžovém hřebenu. Přilehlá lesní cesta (na mapičce označená černě) schází pod Stříbrný roh (na vrchol z ní lze vystoupat ze spodu) a mizí ve spodních partijích kopce. Na vlastním vrcholu jsou dvě novodobé pyramidy a dvě stejně vysoké kóty. Zpáteční cesta je nejvhodnější nazpět nad hřeben s možností pokračování do Těchlovic po červené nebo Rytířovské cestě, případně vrchem po modré přes zaniklou obec Vitín do Malého Března.

Nad hřebenem vás při návštěvě v červnu při červené čeká odměna: lesní jahody.

Ladislav Buka
KČT TJ Glaverbel Czech Teplice

Mapa převzata z mapy.cz.