Kamenná ohrada a koule na Trabici
cyklus: Neznámé středohoří

Trabice je nenápadný kopec v řetězu vrchů kolem Libochovanské kotliny. Známější sousední Deblík je tajemný svým dřívějším názvem Ďáblík (Tesař, Vlastivěda Litoměřicko) a tvrzením H.Halweita (Keltská kniha mrtvých) že Keltové pojmenovávali kopce, na kterých předávali ohňové zprávy “ďáblík“. Z plošiny pod vrcholem Deblíku jsou viditelné kopce, přes které se zprávy mohly předávat: Lovoš, Hazmburk, Říp, Hradiště u Hlinné, Milešovka.

Trabice si ale svými otazníky s Deblíkem nezadá. Libochovanské sídliště mělo své útočiště na jihu (hradiště Hrádek, Tří křížový vrch), u kterého někteří historici dokonce připouštějí místo slavného Wogastisburku, ale Trabice určitě sloužila přinejmenším jako pozorovatelna, ze které se dalo přehlédnout celé severní okolí, plavba po řece a oba svahy Labe od Vysokého Ostrého až po Hradiště a protější břeh.

Na rovném (zarovnaném?) vrcholu Trabice je kromě vyhlídky kamenná ohrada. Dnes je vysoká kolem metru a podle množství rozvalených kamenů určitě nebyla opevněním, ale ohrazením prostoru. Je dlouhá necelých sto metrů a široká od 30 do 60 metrů s původním přístupem úzkou brankou v západní části. Je porostlá, stejně jako zbytek vrcholu a jeho svahy převážně bukovým porostem stejného stáří. Láká mě představa přiřadit ji posvátné místo, ale jako laik se neodvážím určit její stáří, ani účel, určitě však nešlo o pouhou vinici, jako u řady kamenných ohrazení na různých místech středohoří.

Ohrada je proťatá podél novodobou lesní cestou. Na obou stranách jsou stejně vysoké vyvýšeniny, jejich spojnice ukazuje právě na Lovoš (bez komentáře). Západně od ohrady se naskýtá výhled do lomu, na blízký Deblík a kopce za řekou u Milešovky. Na jižním svahu Trabice jsou další hradby (snad hráze vinic?).

Přístup na vrchol po lesních cestách je kvůli lomu možný pouze z východní strany z modré Kamýk-Sebuzín, nedaleko křižovatky s lesní silničkou od Tlučně, v místě, kde modrá odbočuje vlevo dolů z lesní cesty. Křižovatka od Tlučně je přístupná i příjemnou polní cestou z Řepnice (Libochovany). Na oraništi pod Trabicí jsem během pár minut našel několik střepů.

Na jižním svahu Trabice se nacházejí dvě metrové čedičové koule (elipsoidy) (nejspíš byly v poslední době odkryty těžbou na vrcholu a svrženy lesem dolů) a u turistické modré cesty mezi Trabicí a Kostelním vrchem další dvě. Jsou výsledkem méně častého rozpadu čediče (kulová odlučnost). Při trošce pozornosti si všimnete nekompletních nebo menších „koulí“ i na jiných místech. Podobné koule jsou na Deblíku a na Kamenné hůrce nad Merbolticemi.

V současnosti se Trabice dostala i do zájmu paraglidistů, kteří startují v lesním průseku na jižním svahu. Na internetu jsou krásné pohledy na Trabici a okolí z výšky: rajce.idnes.cz. Na vrcholu nesmí chybět ani „keškový“ poklad.

Výborná kvalita čediče na Trabici určila i jeho osud. Podobně jako řada jiných kopců se stala dobývacím prostorem, v roce 1989 se do ní zakously bagry těžařské společností Tarmac Severokámen a jsou již několik metrů od tajemné ohrady. Jak vypadala Trabice předtím ukazuje dobová fotografie Boženy Havlíkové (1996, geology.cz).

Přírodovědným průzkumem Trabice se zabývá kniha: Dokumentační přírodovědný průzkum lokality Trabice.

Ladislav Buka
KČT TJ Glaverbel Czech Teplice

Mapa převzata z mapy.cz.