Pod prameny Milešovského potoka
cyklus: Neznámé středohoří

Ve stínu Milešovky, v posledních letech hojně navštěvované po turistických značkách ze čtyř směrů (Černčice, Bílka, Milešov, Velemín) po zřízení bufetu, provozovaného o víkendech, a zpřístupnění věže meteorologické stanice, leží několik méně navštěvovaných nádherných cílů: Zvon, Milešovský Kloc, Kamenec a okolní skalky, a „Náš Bledulkový koutek pod prameništěm Milešovského potoka“
(Zvon – Francká hora)
(Buk na Milešovském Kloci)
(info foto z Kamence z vrcholového hřebínku k Milešovskému Kloci).

Vlastní území není rozsáhlé, ale v blízkém okolí jsou kromě přírodních krás a liščího doupěte i zajímavé projevy lidské činnosti: dva v poslední době obnovené rybníčky, památky na nezvané hosty v nedávné minulosti a záhadný pomník.

Podle počasí navštěvujeme prameniště každý rok v průběhu dubna, tentokrát vzhledem k našim zdravotním problémům jsme zvolili nejsnadnější variantu, autem přímo na hráz rybníka na Milešovském potoku a pouze krátkou procházku po asi kilometr dlouhé lesní cestě k silnici Milešov-Kostomlaty.

Probouzející se jaro ve středohoří, to jsou především kytičky, po pionýrech podbělu a devětsilu vyrazí podléšky, sasanky, plicník lékařský, pryskyřník, křivatec, ….. a pak princezničky bledulky (královna lilie zlatohlavá má ještě dva měsíce času a roste v sušších polohách). Letošní jaro se poněkud opozdilo, takže i koncem dubna jsou ještě bledulky v plném květu, stromy zatím vyčkávají, ani buky, které jinde již otevírají pupeny, zde v údolí nepospíchají, z keřů je zelený pouze divoký angrešt. Ani drobní ptáci nejsou zatím vidět ani slyšet.

Rybníčky jsou již naplněné vodou a horní upoutal kachní rodinku. Oba opanovaly žáby, právě oslavující zásnuby ve dvou nebo ve skupinách.

Ze silnice jsou vidět pomalu zarůstající okopy po vozidlech sovětské armády, která zde umístila své první bojové postavení při okupaci Československa v roce 1968. Na kůře buků zůstaly jizvy, podpisy vojáků a vojaček. V hloubi lesa jsou i rozsáhlejší okopy.

Za rušnou silnicí Velemín-Kostomlaty, několik desítek metrů je teď snadlo viditelný asi čtyři metry vysoký rozpadající se pomník, který v poslední době vzbudil zájem několika lidí. Je určitě ve spojení se sedmiletou válkou, ve které zde kromě bitvy u Lovosic v roce 1756 byly i další vojenské aktivity. Při šarvátce na kopečku poblíž Velemína byl zabit pruský generál Mannstein (dnes Mannsteinův kámen). Jeho kůží potáhli podle tradice chorvatští vojáci buben. Poblíž vedla přes Velemín a Hliňany Srbská cesta využívaná všemi armádami.

Prameniště stojí za začlenění do výletů všech náročností až po procházku po lesní cestě se zastávkou u rybníčků. Možnost parkování je na hrázi většího rybníka na silničce z Milešova do Černčic.

Ladislav Buka
KČT TJ Glaverbel Czech Teplice

Mapa převzata z mapy.cz.