Rozdýchávání
předestírání
zeleně
ve všech prolukách
zimních
samot
mlhy v narezlém
údivu
z kuželovitého skoku
lounského
Vraníka
při podkluzujícím
spádu
ujíždějící
fantazie
míjím stádo
srnek
tisknou se
stepní plachostí
k závětrnému
svahu
instinktivně
jak krajina
k mým předjarním
veršům
|
